Toho dna se dotýkám už málo
Martina Lupínková , Lenka Chánová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/505491/bmid_toho-dna-se-dotykam-uz-malo-Dqx-505491.jpg
5
15
15
Kniha Toho dna se dotýkám už málo přináší životní příběhy lidí se zkušeností s poruchami příjmu potravy, kteří se zotavili nebo uzdravili. Motivací literární redaktorky a editorky Martiny Lupínkové byla vlastní zkušenost s poruchou příjmu potravy. Pětiletá práce na knize pro ni představovala jistou formu terapie a uzavření této osobní životní kapitoly. Kniha vzniká ve spolupráci s vizuální umělkyní Lenkou Chánovou, která, dle jejích slov, tvoří technikou poruchy příjmu barvy. Její malby se propíjejí přes tenký japonský papír a transformují se tak do překvapivých, abstraktních obrazů plných tajemství a intimity. Kniha je určena lidem, kteří si sami poruchami příjmu potravy procházejí nebo prošli, stejně jako jejich blízkým. Příběhy s dobrým koncem mohou být inspirací a oběma stranám dodávat naději. Paralelně s hlavním tématem knihy se ale také řeší univerzální otázky traumatu, bezpodmínečné lásky a přijetí, sebelásky nebo duševního zdraví. Dotknout se tak kniha může úplně každého, kdo o to stojí.... celý text
Přidat komentář
Knížka o poruchách příjmu potravy (PPP), přičemž gró tvoří osm autentických výpovědí lidí, kteří svou nemoc překonali a cítí se uzdravení, šest příběhů se týká žen, dva mužů.
O PPP toho dnes víme už poměrně hodně, ovšem nové poznatky a nové druhy PPP stále přibývají.
Každý příběh je trochu jiný, ale samozřejmě mají styčné body. Často je to složitý vztah s rodiči, introvertní povaha toho, který PPP propadl, nevhodné poznámky o těle, které začnou v duši hlodat. Pár respondentů se zvládlo s nemocí poprat samo, ovšem ve většině případů je potřeba lékařská péče, ale především terapie, protože PPP jsou vždy až důsledkem nějaké psychické nepohody či problému.
Ačkoli já sama jsem tenhle problém nikdy neměla (zarazila mě ale vzpomínka na stav, kdy jídlo je jediným potěšením dne, což jsem někdy opravdu pociťovala, když jsem byla na mateřské a neměla jsem nikoho, kdo by mi pomohl s každodenními, mnohdy ubíjejícími činnostmi), ty příběhy mě neskutečně vzaly za srdce a jen tak na ně nezapomenu.
Pro mě osobně bylo třeba i dost zásadní dílčí téma týkající se snahy o narovnání vztahu s rodiči: i když se už dospělé dítě snažilo otevřít mnohdy tabuizovaná témata v rodině, rodiče k tomu byli dál naprosto nepřístupní a nedovedli svůj přístup k výchově přehodnotit. Pořád to brali tak, že se jedná především o selhání dítěte.
Další důležitý moment je pro mě to, že dítě potřebuje rodičovskou pozornost i tehdy, když je větší, čili v pubertě, či klidně v dospělosti, a my bychom to neměli shazovat s tím, že je přece už velké, a jede si tedy po své ose.
Pro mě neskutečně silná kniha, která se určitě dostane do výběru nejlepších knih roku a kterou by si měli přečíst všichni, protože obecně je velmi prospěšná i pro rodiče a děti, kterých se PPP zdánlivě netýká.
Hodnocení: 5* z 5*
Úžasně zpracovaná kniha nakladatelství wo-men. Obsahem, ale i formou. Překrásné ilustrace.
Téma PPP je těžké a bolestné, zde vyprávěné příběhy mají dobré konce. Určitě doporučuji všem, kteří se citlivou (i když stále pravdivou!) formou chtějí dozvědět víc o PPP.
asi nejlépe zpracovaná kniha na toto téma, musí se vás dotknout obsah i výtvarná složka jedna z nej publikaci nakladatelství wo-men!
Doporučuji k přečtení . Kniha je úžasně a profesionálně zpracovaná. Téma knihy je velmi náročné, citlivé a také bolestivé. Každý lidský příběh je jedinečný, ale všechny spojuje křehkost člověka i jeho vnitřní síla se se svým osudem a nemocí vyrovnat. Velmi oceňuji, že zde byly také příběhy mužů . Doufám, že se kniha dostane k co největšímu počtu čtenářů a pomůže lidem s PPP i jejich pribuznym a lidem v jejich okoli v pochopení příčiny nemoci i nalezení cesty k uzdravení.
Pribehy jako takove jsou hodne zajimave, jen ja bych osobne asi vic uvitala, kdyby bylo mene pribehu a vice rozebrane konkretni osobnosti..
Jinak sem ale rada,ze sem mela.moznost si knihu precist a urcite souhlasim s tim, ze cim vice se bude o teto problematice mluvit, tim lepe :)