Tokijský ghúl:re 4
Sui Išida (p)
Tokijský ghúl:re série
< 4. díl >
Quinxové zaznamenávají jeden úspěch za druhým a kromě zaslouženého povýšení tak dostávají i závažnější úkoly. Tentokrát se ve spolupráci s bizarním inspektorem Kidžimou vydávají vyřešit záhadu související se starobylou ghúlí rodinou Rosewaldových. Ani jeden z nich však zatím netuší, že v pozadí tohoto případu stojí i jeden ze Sasakiho starých známých, který navíc velice stojí o to, aby se „Ken Kaneki“ vrátil mezi ghúly.... celý text
Přidat komentář
„Přirozené
Chiméří quinque
je velká vzácnost!
Já sám jsem
z něj celý pryč!“
Příběh, který má tajemnou zápletku je opět jeden z těch velmi povedených. Rozhodně budete překvapeni, jakou že záhadu skrývá tajemná ghůlí rodina Rosewaldových. Příběh má akci, krev a tajemné pozadí. Dokonce i budeme překvapeni jednou z postav. Ale jmenovat jí nebudu, ať si to pořádně užijete. Myslím to překvapení. Obálka je tentokrát střídmá a svým vykreslením nenabízí žádné vizuální zážitky.
Citát: Možná to bude znamenat zkázu jeho rodiny.
Rozjíždí se to trochu pomaleji, než by si čtenář přál. Dokonce se tu musíte prolouskat i psaným deníčkem. I když i ten přináší četná překvapení. Takeomi Kuroiwa si má prostě své přání a touhy i povinnosti. Na straně 42 najdeme i jednu krásnou kresbu, které by slušelo barevné provedení. Jedná se o kresbu v zahradě s růžemi. Moc hezké.
Citát: Ukážu ti les plný růží.
Do popředí se dostává Labužník se svojí závislostí na Kanekim. Tentokrát je příběh okořeněn zápisky z deníků ghúlů, což je velmi zajímavé. Vůbec nevadí, že se k nějaké akci dostaneme až na konci knihy. Jediné, co mi dělalo trochu problém na soustředění, jsou rychlé střihy v ději na různá místa a postavy.
Tak to byl zajímavý příběh okolo labužníka, i popisky neboli deníky jiných ghulu, začíná prituhovat, sakra já už chci 5 díl, dubnu vyjde až kurna ????
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2016 | Tokijský ghúl 1 |
2016 | Tokijský ghúl 2 |
2017 | Tokijský ghúl 3 |
2017 | Tokijský ghúl 5 |
2019 | Tokijský ghúl:re 1 |
Jak jsem třetí číslo zkritizoval, nyní musím TG pochválit. Já mám asi obrovský problém s provedním akce, protože tohle číslo bylo méně akční, ale zato velice zábavné, kresba byla hezká, příběh se začal někam posouvat. Jak jsem psal u první série, Cukijamu jsem moc nemusel ani v první sérii anime, ale pak jsem ho začal mít svým způsobem rád. A zde to platí rovněž. Jsem rád, že se na pár panelech podívame i do kavárny :re. Pobavila i scéna, kdy si Quinxové nechávají u Uty dělat masky.
Jo, tyhle pomalejší, víc příběhově a emočně naladěné čísla mám mnohem radši, než ty akčnější - hlavně kvůli chaotické akční kresbě. Čtvrtý číslo, čtyři *