Tománek je rád na světě
Eliška Horelová
Příběh malého předškoláka Františka, který se moc těší do školy.
Přidat komentář
Hned na úvod musím říct, že mi dalo docela práci knihu sehnat. Kupříkladu Městská knihovna v Praze ji už vyřadila z fondu. A mě to překvapuje, přece existuje spousta mnohem starších knih pro děti, s obsahem zastaralejším, které se když ne v policích, pak alespoň ve skladech, objevují. Ano, je to knížka z 80. let, ale neřekla bych, že je výrazně poplatná své době. Vždyť o čem je? Předškolák Fanda chodí rád do školky, těší se k zápisu do velké školy, stráví pár dní v nemocnici se slepákem, ztratí se v metru, zlobí s bratrancem. Tedy všechno věci, které se můžou přihodit i dnešním dětem. Išek navíc není žádný andílek, takže o legraci i dobrodružství není nouze. Předčítající rodič hravě přeskočí či nahradí slova jako příslušník SNB, soudružka, pionýr, kdo zná, opraví názvy stanic metra. A malý čtenář se zeptá, když nějakému výrazu nerozumí. No ne?
Jestli knížce něco škodí, pak je to pozvolné a dost detailní vyprávění. Četla jsem se synem, který se zrovna sám k zápisu chystal, a první část Znáte Tománka? se mu moc líbila. Ta druhá se ale trochu vleče a u některých kapitol bylo těžší udržet pozornost, i když jinak je to čtení veselé i napínavé... Rozsah je ovšem dán spoustou přímé řeči, žádné dlouhé odstavce. Paní Horelová psát uměla a mně je vážně trochu líto, že příhody Fandy Tománka alias Iška Mánka tak zapadly.
Kniha má navíc krásné ilustrace Aleny Ladové.
Za první část bychom dali pět, za druhou čtyři.
Tománek mě provází celým dětstvím. Doporučuji pro všechny děti, které jsou rády na světě!
Tuto knihu jsem četla pořád dokola, pořád jsem si pročítala kapitolu, když byl Tománek v nemocnici a bála jsem se, že tak dopadnu taky. No prostě bezvadné čtení a moji 4 synové ji také měli rádi. Četla jsem jim ji před spaním. Navíc krásné obrázky.
Četla jsem ji stále dokolečka a dokolečka, krásné ilustrace, s odstupem času je to až generační výpověď nás Husákových dětí.
Dodnes nevím čím si mě Tománek tak získal, ale strašně jsem pak toužila bydlet na Novodvorské :)
Autorovy další knížky
1979 | Léto, jako když vyšije |
1989 | Nemožná holka |
1985 | Štěstí má jméno Jonáš |
1985 | Tománek je rád na světě |
1980 | Stěhovaví ptáci |
Četl jsem to snad milionkrát, to bylo prostě o mně a i to morče jsem měl asi hlavně proto :D