Tomio Okamura - Umění vládnout
Tomio Okamura
Tomio Okamura v knize Umění vládnout vyjadřuje svůj názor na naši společnost, na současnost, zamýšlí se nad aktuálními problémy z nejrůznějších oblastí a nabízí konkrétní vize, kam by naše země měla v zásadních oblastech směřovat. "Napravo? Nalevo? Dopředu! Buďme politicky nekorektní! Proč by měli být politici ministry? Jsme připraveni na globální katastrofy? Naše heslo? Vždy nepřipraven! Radujme se ze své země. Naše země je a bude taková, jako jsme my. Když budeme k sobě poctiví, milí, pak bezesporu milá a poctivá bude i naše země. Lidé, co mají nedoložené miliony z čachrů se státními zakázkami, jsou na nejvyšších postech naší země. Energetická doktrína: Zbavme se ropy. Z ropy žijí ruští generálové a muslimští teroristé. Stávající EU je na obtíž, diskuze o euru je v současnosti zbytečná. Odpovědnost za dějiny nese každý z nás."... celý text
Přidat komentář
Je potřeba dopřát sluchu a názorů všem a proto jsem sáhl i po této knize. Pan Okamura zde nastiňuje svou vizi budoucnosti této země a své názory na politiku obecně. Za mě jedno velké klišé a podbízivé nápady, které chce slyšet každý občan této země, ale reálně z toho nevyplývá jak toho docílit, kde by se na tyto nápady vzaly peníze apod. Pana Okamuru jsem měl vždy za populistu, který má jen plno vágních řečí a tahle kniha mě v mém názoru utvrdila. Neříkám, že někoho nemohou jeho názory přesvědčit, ale mě tato agitační kniha ne.
Pečlivě populisticky sestavená agitka a jsem velice překvapený, že tomu někdo může věřit. Ono se dobře poslouchá, co chce člověk slyšet, ale to ještě neznamená, že to je pravda. Pan Okamura je populista, provokatér a rozhodně není autorem tohoto textu, i když je tak uveden.
Ještě nejsou známé výsledky Eurovoleb.To je hrůza kolik papíru se muselo vyplýtvat. Nikdy jsem nebyla fanoušek Okamury , tuto knížku jsem nevyhledávala, jen jsem si jí všimla na stolečku s vrácenýma knihama. Věta o tom, že vysokou školu nemám , talentem na mě pánbíček šetřil a pokud budu pracovat , tvrdě pracovat, při troše štěstí na ten chléb bude , tak s tím souhlasím.
Nejpravdivější je citát od anonyma Kdyby volby něco změnily, byly by zrušené.
Tak tohle jsem chtěl přečíst, abych si udělal obrázek. A taky jsem si ho udělal. Autor zde vzal myšlenky z různých zdrojů(a spousta u nich je fakt dobrá) a spojil je tak do obrazu, který mu parádně hraje do karet. On je ten, který burcuje. On ví jak na to. A ostatní jak sám říká jsou ti blbci... Při čtení se vás snaží dostat na svou stranu, tím že si řeknete, ano má pravdu a já jsem naštvaný na ostatní... Jenže řešení, která navrhuje jsou buď velmi obecná, nebo líbivá. Prostě populismus. Pokud chcete poznat jak takové líbivě-štvavé dílo napsat, přidejte si mému hodnocení alespoň tři další hvězdy. Za sebe nemůžu souhlasit s tím, když někdo říká, že jeden má striktně pravdu a druhý ne. To je moc černo-bílé a většinou se stejně k pravdě jako takové dobrat neumím...
Tomio Okamura píše úplně stejně, jako mluví. Česky to má sice správně, ale jinak...
Knihu jsem přečetl jedním dechem, kniha v mnoha ohledech pouze nastínilo téma, ale každopádně je tam mnoho zajímavých řešení politických a vládních problémů a je s podivem, že ještě nejsou aplikována v praxi... Určitě by se tak vyřešila většina stávajících problémů. Dobře napsáno, rozhodně stojí za přečtení.
Pan Okamura mne v poslední době v mnoha věcích zklamal .... ale nemůžu jinak než říci, že jeho knihy mi mluví z duše. Většinu jeho názorů sdílím ... jen škoda, že on občas zapomíná proměňovat je ve skutky.
Moravsko-japonský podnikatel Prasomil Okamura a jeho nepovedená parodie Machiavelliho Vladaře. Máte můj hlas pane Okamuro!
P.S. "Závist zdržuje! Říkejme si více dobrý den, děkuji a na shledanou a bude nám na světě lépe."
Líbí se mi upřímnost a pravda, s jakou jsou knihy p.Okamury psané. Některé myšlenky v knize mě naprosto nadchly.
Pana Okamuru mám celkem rád, s jeho názory se v hodně případech ztotožňuji, i když ne ve všech. Četl jsem dost kritik z médii na tuto knihu a nedivím se, protože potrefená husa..., některých lidí (politiků, novinářů....) se názory pana Okamury musely určitě dotknout, ale naštěstí žijeme v demokracii a za názory nemůžeme být stíháni. Některé myšlenky jsou podnětné, jiné naivní, respektive uvést některé myšlenky do reálného života mi připadá dosti obtížné ne-li nereálné, i když musím přiznat, že některé nápady pana Okamury jsou opravdu zajímavé a kdyby se zavedly do reálného života, tak by to prospělo většině. Je pravda, že pan Okamura je mediální člověk (vyjadřuje se prakticky ke všemu) a podle některých názorů si chystá půdu pro politickou kariéru. Určitě bych mu to nezazlíval, pokud umí PR využít, proč ne, pokud by vstoupil do politiky a podařilo se mu prosadit třeba jen 30% myšlenek, které v této knize nastiňuje, tak by to bylo jenom dobře.
Nevím, nějak jsem nedokázala pochopit účel této knihy. Na počet stran jsou probíraná témata strašně široká a tak se často stává, že pan Okamura nadhodí nějaký problém a... jde na další. S možným řešením jsem se dočkala tak v 50% případů a některá z nich by se zaváděla jen těžko. Neříkám, že jsou všechny jeho ideje špatné, jen prostě mluví o ideálním případě a ne všechno v praxi může fungovat, jak by si přál.
A dvě věci, které mě opravdu rozesmály - citováním Novinek, bulváru, kterému představivost začne za chvíli závidět i Blesk, srazil důvěryhodnost celé knihy téměř na nulu a nad kapitolou o náboženství jsem jakožto člověk razící názor, že náboženství by mělo být naprosto odtržené od politiky, opravdu nevěděla, co si myslet.
Autorovy další knížky
2011 | Umění vládnout |
2010 | Český sen |
2012 | Umění žít |
2013 | Velká japonská kuchařka |
2013 | Umění přímé demokracie: Kam dál, Česko? |
Tomio je chytrý člověk, má spoustu dobrých názorů a hlášek. Knihu jsem si chtěla přečíst, koupila jsem si ji, ale zatím jsem si přečetla jen některé části a nějak nemám náladu. Raději si teď čtu zábavné příběhy. Kdo by v dnešní době nepotřeboval více zábavy, smíchu, pohody, lásky... Krásný den všem :0*