Dům u kanálu
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13028/bmid_dum-u-kanalu-nnw-13028.jpeg
4
311
311
Tommy & Pentlička série
< 4. díl >
Tentokrát se ke čtenářům vrací Tommy Beresford a jeho všetečná žena Pentlička. Krátce po návštěvě Tommyho a Pentličky jejich teta umírá. V její pozůstalosti je i obraz jakéhosi domu u kanálu. Pentlička se rozhodne najít původní majitelku obrazu, se kterou se při minulé návštěvě tety náhodně setkala. Po staré paní ale jako by se zem slehla. Snaží se tedy alespoň nalézt dům z obrazu. Dostává se tím ale do nebezpečí, neboť hledaný dům má podivné obyvatele i pověst…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2001 , Knižní klubOriginální název:
By the Pricking of My Thumbs, 1968
více info...
Přidat komentář
Za mne trochu slabší kousek. Asi do poloviny se mi knížka dost táhla. Pak už to bylo trochu lepší.
Uspokojivé.
Tohle už je bohužel jen slabý odvar bývalé brilantnosti samotné autorky, i jejích „partnerů ve zločinu“ Tommyho a Pentličky. Příběh nemá špatnou zápletku, nechybí mu napětí i dramatické rozuzlení, ale už je to trochu moc překombinované, a ne všechny souvislosti do sebe zapadají a jsou smysluplně vysvětlené. Pro mě je to spíš takové nostalgické čtení z lásky k autorce.
Číst od A. Ch. příběh, který není o Poirotovi, je pro mě pořád ještě trochu zvláštní a většinou od takové knížky nemám velká očekávání. A zatím mě to, možná proto, vždycky mile překvapilo.
Tommy a Pentlička působí od začátku jako dost akční pár - hotoví Neo a Trinity své poválečné doby. Tím spíš jsem nevěděla, kam se děj vyvine. A v tom byla možná největší síla - matení čtenáře skrze střídání malých a velkých dějů, kauz, událostí a střípků.
Na 200 stran se toho vešlo přehršel. A opět přišlo pár momentů, kdy jsem se ztrácela v záplavě informací. A ačkoli v ději figurovalo dost párů a romancí, neměla jsem na konci povit nějaké americké přeslazenosti, jako třeba ve Zkoušce neviny ad.
Za mě jedna ze skvělých autorčiných knih.
Není to nejkonzistentnější ani nejpřehlednější případ paní Agathy. Než se propracujete k tomu, o jaký zločin vůbec jde, uplyne skoro 200 stran. Ne že by to bylo plynutí nepříjemné - Tommy a Pentlička jsou prima společnost, a to v každém věku - ale detektivní zápletka tentokrát dostala trochu na frak.
Příběhy, ve kterých vyšetřují Tommy s Pentličkou, mi příliš k srdci nepřirostly.
Druhá kniha od Agathy Christie, kterou jsem přečetl. Detektivka ze starého Egypta (Nakonec přijde smrt) se mně líbila podstatně více. U románu Dům u kanálu jsem byl natěšen tím, jak skončí, vypadalo to na velkou a zajímavou zápletku, ale nakonec jsem byl překvapivě rychlým vysvětlením zklamán. Vzhledem k tomu, jak byl příběh stavěn, mě rozuzlení připadne laciné a ne příliš uspokojivé. Vraha a hlavního pachatele jsem vůbec neodhadl, avšak to mně nevadí. Originální název románu (By the Pricking of my Thumbs) vychází ze Shakespearova díla Macbeth. Celkové hodnocení knihy: 7/10, tj. tři a půl hvězdičky.
Příjemné a pohodové čtení, jako vždy od Agathy Christie, jen ten závěr a rozuzlení mi připadalo tentokrát trochu zbytečně složitější.
Hlavní roli zde hraje dům u kanálu (vedlejší pak pečené kuře). Mít takový dům není až taková výhra, neboť se občas z kanálu linou nelibé vůně. Navíc se zde objeví postava, která není úplně compos mentis. Jinak další pohodový díl s Pentličkou a Tommym.
Moje knižní premiéra s Agathou Christie a první bylo i moje setkání s hlavními hrdiny Tommym a jeho všetečnou ženou Pentličkou.
Celkově oddechová detektivka, kde nechybí anglický venkov, humor, gentlemani, sluha a jeho věčně spálené kuře a překvapivé finální rozuzlení. Úplně ideální čtení na podzimní víkend.
První třetina mi nepřišla úplně zajímavá, ale pak jsem se nechal vtáhnout do děje a konec mě celkem překvapil. Další zajímavá knížka od Agathy :)
Agatha Christie je pro mě zárukou kvalitní a hlavně propracované detektivky, u které jsem málokdy uhodla motiv a pachatele.
Tommy a Pentlička už mají svůj věk, ale řešení podezřelých případů je neopustilo. Po smrti tetičky Ady se k nim dostane obraz domu u kanálu, kterého původní majitelka záhadně zmizela z domova pro seniory. Pentlička se vrhá do "pátraní", při kterém se dozví o nevysvětlených podivných vraždách malých dětí a sama se ocitá v ohrožení.
Tommy a Pentlička jsou moje oblíbená detektivní dvojka a i když už nejsou nejmladší, tak mě stále baví. Jenom jsem trnula strachy o Pentličku :-)
Úžasné čtení, které vcucne do děje a čtenář ani nepostřehne, že vlastně hltá stránku za stránkou a najednou je konec. A s uspokojením odloží další skvělé dílo a s dobrým pocitem sáhne po další skvělé detektivce od geniální autorky.
Tommy s Pentličkou mi nějak k srdci nepřirostli. V detektivkách od této mistryně oboru dávám přednost těm, kde pátrají po zločincích Hercule Poirot a slečna Marplová.
Miluju Tommyho a Pentličku. Tady už to sice není onen bezstarostný mladý pár, ale stále mají své kouzlo. A upřímně, kdo z vás se na konci o Pentličku nebál?
Lehce mi kniha připomínala úvodem do příběhu knihu Muž v hnědém obleku. Úvod mnohé naznačoval, ale pokračovala mnohými až trochu nepravděpodobnými zvraty. Závěr měl spád i napětí, ale trochu nepravděpodobný průběh. Tomy a Pentlička mi až tak nesedli. Když se ale osvobodím od těchto zase mých překombinovaných úvah, četlo se příjemně…:-)
Příběh se mi celkem líbil, ale konec byl moc příkrý a náhlý. Tommy a Pentlička je skvělá dvojka, i když jsou již v důchodu a mají vnoučata.
Tommyho a Pentličku mám méně ráda, a knihy s nimi se mi tak nelíbí. Ani filmy mě neoslovily.
Není to špatné, pořád je to Paní Agatha, ale už to není dokonalé.
Ústřední dvojice vyšetřovatelů mě velmi překvapila, velmi ráda se ke knize někdy vrátím
Štítky knihy
smrt cestování dobrodružství senioři britská literatura
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
(SPOILER) Mně se tato kniha líbila moc! Četla jsem její německé vydání a jen těžko jsem ji odkládala, když jsem se musela věnovat něčemu jinému ;-). Tommy a Pentlička jsou sympatičtí a já je mám opravdu ráda. Zde jsou už starší a Tommy se poměrně brzy chystá do penze. No a při návštěvě tety Ady v penzionu Slunné vrchy se Pentlička seznámí s jednou z dalších obyvatelek paní Lancasterovou. Ta jí položí zvláštní otázku ohledně jakéhosi dítěte. Po třech týdnech teta Ada umírá a paní Lancasterová není k nalezení, protože se odstěhovala neznámo kam. A jako dědictví oba dostávají obraz domu u kanálu, který Pentlička poznává a nutně ho chce najít...
Kniha mne zaujala hned od první stránky, přestože má trochu pomalejší začátek. Později ovšem nabere na tempu a já jsem skoro přestávala dýchat samým napětím, jak to všechno dopadne ;-). A musím přiznat, že závěrečné rozuzlení a odhalení mne dokonale překvapilo. Hodnotím suverénním plným počtem a docela mne mrzí, že tohle byla moje poslední kniha s Tommym a Pentličkou...