N či M?
Agatha Christie
Tommy & Pentlička série
< 3. díl >
Detektivka z roku 1941, v níž se poprvé objevují "vyzrálé" verze detektivů Tommyho a Prudence, s kterými jsme se mohli setkat již v její předchozí detektivce Tajemný protivník (The Secret Adversary) z roku 1922 a ve sbírce povídek Zločiny pro dva (Partners in Crime) z roku 1929. N a M byli dva němečtí agenti, jeden muž a jedna žena.
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1967 , Naše vojskoOriginální název:
N or M?, 1941
více info...
Přidat komentář
Viděla jsem řadu filmových zpracování knih A.Ch., vždy se mi líbilo, tak jsem vyzkoušela knihu, tato mne nijak nenadchla. Poněkud vázla má orientace ve spoustě jmen (může být dáno i tím, že jsem zrovna měla nějaké starosti), celkově mi připadalo nějaké naivní.
Četla jsem německé vydání této detektivky a nevím, jak přesně se to stalo, ale kniha mne hned od začátku až do úplného konce neskutečně bavila ;-). A ani trochu mi nevadilo téma špionáže, které jinak vůbec nevyhledávám...
Tommy a Pentlička jsou zde již víceméně v letech a mají dospělá dvojčata, dceru Deb a syna Dereka. Případ, o který zde půjde, se odehrává za druhé světové války, a oni dva se dost nudí, protože ne a ne zavadit o nějakou pořádnou práci. Proto, když je Tommy nečekaně pověřen tajným úkolem, o němž nesmí ani Pentlička nic vědět, nikdo z nich nezaváhá a pochopitelně ho přijme. Tommy se tedy vydává do Leahamptonu do penzionu, nesoucího název Sans Souci, kde se sešla poměrně nesourodá společnost. A minimálně jeden z nich musí být špion - a to N či M ;-). No a když tam Tommy dorazí, poznává v jednom z hostů svoji Pentličku...
Knihu jsem přečetla hodně rychle, ani stránky jsem nestačila obracet a hlavně její závěr mne nenechal vydechnout ;-). Protože zde půjde doslova o život nejen Tommymu, ale později také Pentličce. Jak tento případ dopadne, už samozřejmě prozrazovat nebudu ;-). Moje nejoblíbenější autorka si i zde zaslouží s přehledem plný počet a já se budu brzy těšit na další setkání s nějakou její další knihou.
Vůbec jsem netušila, že kniha nepojednává o Poirotovi nebo Marplové. Mile mě to překvapilo. Mám kopu starých knih od Christie, takže čtu napřeskok. Ale i tihle dva T+P mě moc bavili. Kniha byla svěží a hezky se četla. Děj dokonale promyšlený a nechyběla skvělá zápletka.
Vyslechnuto jako dramatizace radioservisu. Veliká pochvala pro herce. Tommy a Pentlička bohužel nejsou moji oblíbenci, ale závěrečné rozuzlení bylo skvěle promyšlené, takže za lidovku a na jeden poslech můžu vřele doporučit.
Tato detektivka se u mě asi nedočká opětovného čtení, ale cosi do sebe jistě měla.
Pentlička a Tommy jsou roztomilá dvojka, přestože mají před sebou dva nedostižné detektivy, Poirota a slečnu Marplovou. Zvláště Pentlička nemá chybu a její - v tomto příběhu - tři fiktivní synové, jsou v jejím podání zcela reální :-).
Podezřívala jsem tolik lidí, dokonce jsem některé dámy měla za převlečené muže - v rámci utajení, ale všechno byla trefa mimo terč.
Pátá kolona, ať již pro peníze, nebo z přesvědčení, je podle mě jedna z nejhorších vůbec věcí, která existuje. Pátá kolona byla a bude vždycky, tak jako byly a budou války, ničení a zbytečné ztráty. Co naplat, tak to chodí mezi lidmi.
Knihu doporučuji spíš jen skalním fanouškům paní Christie.
Snažil jsem se vcítit do hlavních hrdinů. Nepovedlo se mi to. Možná, když si to přečtu znovu někdy na stáří, tak mě to bude i bavit. Teď to šlo hodně ztuha.
Tommy a Pentlička jsou sympaťáci. I po pětadvaceti letech a v úplně jiné válce. Zase lehce naivní špionáž, ale téma rodičovství včetně šalamounské otázky je zábavné.
Knihu jsem kdysi dávno četla, ale už jsem si vůbec nepamatovala detaily, bohudík ani pachatele:-D
Příběh mě bavil, bylo tam napětí. Určitě bych si přečetla i další díly manželů Beresfordovych, jsou pro mě neznámé, kromě příběhu Dům u kanálu, to jsem viděla zfilmované.
Svižný příběh se sympatickými hrdiny, kterému dosti ubírá fakt, že se autorka příliš snaží před čtenářem vyzdvihnout "ženskou moudrost" a Tommyho postava tím značně trpí. Jinak opět - vynikající scény neztrácející napětí, humor či akci, emoce, jasné a lidsky uchopitelné charaktery postav a jejich živé dialogy. Jen se k ní musí přistupovat bez předsudků a očekávání, protože tohle není žádný Poirot, který se dal na včelařinu a k Marplové má Pentlička hodně daleko.
Kdybych měla hlasovat v anketě o oblíbenosti detektivů Agathy Christie, Tommy a Pentlička by bohužel zůstali někde hodně vzadu. Nějak jsem si k nim nedokázala najít cestu ani v jednom z románů. Možná to bude i tím, že mě nebaví špionáže a hon na tajemné agenty. Naštěstí je to čtivě psané a rozsahem nedlouhé.
Audiokniha
- Jsou špatní Němci, ale jistě jsou i dobří. -
Upřímně musím říct, že jedna hvězdička je za zpracování audioknihy, opravdu naprosto skvělé. Moje recenze může být ovlivněna tím, že autorku nemám načtenou, četla jsem jen Deset malých černoušků, ale tato kniha mě opravdu zaujala. Zasazení do druhé světové války byl skvělý tah, myslím, že autorka zde skvěle popsala a navodila atmosféru té doby, jmenovitě například kolektivní vinu, kdy prostě každý Němec je přeci špatný a když už žije v Británii, tak je to určitě špion.
Hlavními postavami jsou Tommy a Pentlička, kteří v jednom malebném penzionku mají odhalit opravdové německé špiony. Jedná se o 3. díl série o této dvojici, ale nemyslím, že by vadilo, že jsem nečetla předchozí. Jedná se o lehce napínavý a velmi svižný příběh na jedno odpoledne, kdy budete poslouchat zdánlivě nezajímavé a nic nevypovídající rozhovory, které ovšem mohou dopadnout špiony...
Ze srdce doporučuji audioknihu, která je skvělá a zpříjemní vám část dne nebo například jako skvělou kulisu k práci.
Příjemné rychlé počtení, které mi rozzářilo večer. S touto dvojicí detektivů jsem ještě nic nečetla, tato kniha byla první a moc se mi líbila. Rozhodně doporučuji, pokud máte rádi Poirota od Agaty. :)
Tato kniha se řadí k těm méně vydařeným od paní Christie,nicméně i tak je to stále dobrá a čtivá kniha. Není to, bohužel, klasická detektivka, na jaké jsme od ní zvyklí, ale děj dobře ubíhá, má pár vtipných a napínavých momentů, které nám vrátí mírné zklamání z hlavních aktérů, v tomto případě trochu nudného a skoro až všedního manželského páru. Není to báječný Hercule Poirot, ani všetečná slečna Marplová, je to jen jiná Agatha Christie.
(SPOILER)
Musím říct, že jsem si uvědomila až na konci knížky, že je to detektivka. Pořád jsem si říkala: Tak kdy bude ta vražda?... :-)
Zase jsem se nechala napálit.
Celá knížka na mne působila velmi optimistickým dojmem a spíš jako vyprávění dobrodružství.
Že se tam stala vražda jsem si přečetla až na konci a vůbec si to neuvědomila :-)
A hrozně se mi líbila chrápající morseovka :-D To jsem četla poprvé, takový originální signál jsem ještě nikde nepotkala, smála jsem se na celé kolo. :-D Velmi originální :-)
Byla to velmi milá, netypická a vtipná detektivka.
Ja musím uznat, že mě kniha nijak zvlášť nezaujala. Děj sice plynul svižně a pociťovala jsem i jisté napětí, ale pár hodin po přečtení jsem si nedokázala vzpomenout o čem kniha pojednávala.
Za mě průměr.
Odpolední jednohubka poslech mluvené slovo - trochu jiná detektivka od A. Christie, špionážní hra. Tommy a Pentlička zachraňují Británii...
Ze začátku pomalý rozjezd, ale nebylo to špatné 3,5*
Poslouchala jsem jako kvalitně zpracované mluvené slovo - za to dávám třetí hvězdičku. Tento příběh se však A. Christie nepovedl. Nezaujal, působil povrchně, nevěrohodně. Škoda.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) detektivní a krimi romány špionáž Velká Británie 40. léta 20. století
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Tommyho a Pentličku nemusím. A taky - jak píše třeba konicekbily a další - nemám úplně v oblibě autorčiny počiny, kde se jedná o rozplétání špionážních kliček a praxi válečných taktik. Přesto…
Poslouchala jsem N či M jako zdařilou dramatizaci a bavilo mě to víc, než kdysi četba. Jen musí být člověk (aspoň já) trochu víc ve střehu, co se jmen a souvislostí týče. :)
Děj jsem si pamatovala jen málo, a řekla bych, že ani tentokrát mi nadlouho v paměti neuvízne. Jako u dalších podobných autorčiných knih je tu hojně postav, dramaticky vygradovaných momentů i efektních prostředků ke zvýšení napětí na příliš malé ploše, takže to celé působí usilovně a úsměvně naivně, a pro mě to postrádá charakteristickou lehkost a důmyslnost Aghatiných lepších a nejlepších věcí.
Ale i tak mi N či M za tři skromnější hvězdičky stálo. :)