Top 10 - Kniha první
Alan Moore , Gene Ha , Zander Cannon
https://www.databazeknih.cz/img/books/62_/6299/bmid_top-10-kniha-prvni-9AK-6299.jpg
5
110
110
Neopolis je neskutečné víceúrovňové město, do kterého se sestěhovali všichni superhrdinové, kteří se v komiksu nebezpečně přemnožili a kterým se mezi obyčejnými lidmi přestalo snesitelně žít. A k zvládnutí metropole tak fantastické prostě nestačí „obyčejný“ policejní sbor. Proto v Neopolis udržují pořádek policisté Desátého okrsku, něžněji nazývaného Top 10, kteří samozřejmě ke své práci také vládnou různými superschopnostmi... První samostatný svazek obsahuje sedm z celkových dvanácti původních sešitových příběhů Top 10.... celý text
Literatura světová Komiksy Sci-fi
Vydáno: 2003 , BB art , CrewOriginální název:
Top 10, 1999
více info...
Přidat komentář
Jeden z nejlepších komiksů který jsem kdy četl postaral se o to policejní sbor pod názvem TOP 10
Top 10 je po Strážcích můj neoblíbenější komiks Alana Moora. Kresba od Gena Ha je výborná a k příběhu skvěle pasuje. Příběh je v superhrdinského žánru ale pojatý hodně originálně (podobně jako u Strážců). Styl vyprávění připomíná realističtější kriminálky, jen všichni od policistů přes zločince až po taxikáře mají superschopnosti. Dialogy a všechny hlavní postavy jsou skvěle napsané, jednotlivé případy jsou výborné, jen hlavní příběhová linka je dost upozaděna.
S Neopolis jsem se kdysi seznámil v Devětačtyřicátnících a ten svět mě nadchl. Protože Top 10 byla zrovna špatně k sehnání, pokračoval jsem Smaxem. A zase nadšení. Takže když jsem teď náhodou narazil na první knihu Top 10, můžete se mi divit, že z ní skáču radostí? Asi těžko. Kromě všech těch nápadů a fórů se mi ale hlavně líbí způsob, jak Alan Moore vypráví - úplně obyčejně. Jako normální historky z jedné policejní stanice, skoro jako by Top 10 vážně existovalo a Moore tam pár týdnů pobyl, pozoroval a zapisoval si. Kresba Gena Ha s tou obyčejností krásně souzní (ošuntělá stanice, hnusné uličky, rezavá podzemka a všude "hrdinové" v pláštích) a prostě máte pocit, že bar určený Bohům je přece v každém městě (a snad i s ožralým Thorem). Mrzí mě snad jen, že druhý díl už je zase špatně k sehnání, ale za to samozřejmě autoři nemohou. Naopak co mohli, to v této knize alespoň trochu dokončili (i to pátrání po oplzlém duchovi má krásnou pointu) a říkají mi: Počkej si na dokončení, bude to fakt něco.
Haha, jestli mě na tomhle něco vážně bavilo, tak to byl suprový nápad ohledně světa a jeho samotných postav. Ty jsou vážně parádní! Samozřejmě mě asi nejvíce bavil Smax a seržant Cézar. Pak je supr Peregrina nebo obhájce Fischmann se žraločí hlavou. Samotný příběh mě ani tak netankoval, jen jsem si užíval všechny ty nápady a vztahy mezi postavami v Neopolis. Návrhy postav na konci knihy a Geneovy komentáře k nim jsou ultimátně zábavné.
Alan Moore, po svém veledílu Watchmen, pokračuje v destrukci superhrdinského žánru. Myslíte si, že mít superschopnosti je záležitost pouze několika vyvolených? Že superhrdinové jsou výjimeční?
Tak si představte město, v němž má superschopnosti i prodavač hotdogů, kde se prohání slepý taxikář vedený zenovými schopnostmi, kde policejní okrsek vede pes v exoskeletu a kde mimozemská pornoherečka žere lidem hlavy. Protože takové je město Neopolis. V tomto díle Moore nenechal nit suchou snad na nikom a narážky a parodie na superhrdiny na vás vyskočí téměř z každé stránky, kterých se Gene Ha zhostil na výbornou.
Neváhejte!
jeden z nejlepších komiksů co jsem kdy četl .) Jsem rád, že jej vlastním a průměrně jednou za rok se k němu s chutí vracím .) Tolik postav, tolik narážek a ty případy! "Z telepatie by se jeden zbláznil....ale vy Synestetici jste už opravdu v prdeli" :)
Super komiks s klasickým Moorem, kresba také velmi dobrá. Policejní tým rozmanitých superhrdinů v bláznivém městě řeší obskurní případy. Humor funguje. K pocitům z knihy mě napadá hlavně shon a ztísněnost, které zažívá osazenstvo policejní stanice Top 10.
Hodnotím jako celek obě knihy. A asi první od Alana Moora co mě bavilo. Opravdu různorodí hrdinové. Seržant pes vede:-) A hodně mě bavila kresba.
Komiks se hemží superhrdiny, kteří musí být ve městě Neopolis pod konrolou Desátého policejního okrsku, kde jsou policajti také superhrdinové, protože jak jinak by to všechno zvládli, že?:-) Celé je to velmi pestré a u mnoha oken jsem musel chvíli spočinout, abych pobral vše, co v nich je. Slušná akce, řízné dialogy. Ač na komiksové superhrdiny moc nejsem, tak tohle jsem si docela užil.
Opět další dokonalý komiks z rukou Alana Moorea. Jak asi vypadá policie ve městě, kde i ten poslední vágusák má nějakou superschopnost? O tom je právě Top 10. Příběh se místy možná příliš vleče, ale díky kresbě musím dát pět hvězd. Za tím je dvojice kreslíře Gene Ha a inkera Zandera Cannona. Ty dali komiksu další rozměr v podobě množství popkulturních narážek číhajících takřka na každém panelu. Díky tomu si můžeme vychutnat celou plejádu superhrdinů i z jiných komiksů (hlavně myší Avengers a hobgoblin na koštěti mě dost pobavili:). Možná o chlup slabší než Liga vyjímečných, ale Moore je Moore :)
No tak to je obrovská parádička a ohodnotím to jako celek. Moore je opravdu génius a zdá se, že může do ruky chytnout jakýkoli žánr a stvoří naprostou pecku. Detailní kresba se sice nese na hlavní vlně, ale je dokonalá, ty spousty sračiček kolem a děje na pozadí hlavní linie jsou orgasmické. Už jsem to přečetl před nějakými dvěma měsíci, ale pořád mám před očima ty dvě děcka, jak si "hrají" s hmyzem a nepotřebují k tomu zapalovač a jakoby v pozadí přijíždí vyšetřovatelé - a toho jsou plné obě knihy, no paráda. Taková mutantní kočko-myší válka s vlastními vesmíry, odehrávaící se v podstatě bokem hlavní linie je dalším zářným příkladem. Ten způsob jakým běží děj kupředu mi připomínal střih napínavého serálu v televizi a musím říct, že to funguje naprosto perfektně. U grafické stránky věci mě ještě moc na koulích zahřála práce se světlem - efekty lamp, světel, výstřelů, skel, průhledná policistka, vždy tak jemně zmatněno, přímo lahůdka (což kresbu v mých očích ještě povyšuje). AM rozjíždí ve velkém tempu fantastický kolotoč děje, zvratů a bočních linií, nedotahuje však pointy všech událostí do úplného konce a nechává čtenáře, aby pomocí dostatečného množství vodítek si dal všechno dohromady sám a tím aspoň mne držel pevně připoutaného ke čtení. Jak to má být u správné detektivky. Propracovanost jednotlivých postav, jejich zázemí, minulost, vývoj jejich vztahů, problémy a všechna ta omáčka kolem je tak realistická, že netrvalo dlouho, abych se s nimi sžil a opět byl prožitek hlubší. Celé to má obrovskou dynamiku a spád. Smekám před moorovou jasnozřivostí a komplexním přístupem k alternativní realitě, krásným příkladem je vyváženost sociálních modelů a problémů světa plného lidí se superschopnostmi. Např. taková politická korektnost (které teď má každý plnou hubu), když přijde řeč na "plecháče," že by spíš ocenili pojmenování "mecho-američani" či "post-organické bytosti." S tím taky související nevraživost mezi živými a mechanickými - nápisy po zdech atd. Je to prostě lahůdka a četba byla čirým potěšením.
Tohle baví i při opakovaném čtení. Parádní tak trochu jiné policejní drama.