Mrazivé světlo
Yrsa Sigurðardóttir
Tóra Gudmundsdóttir série
< 2. díl >
V nově postaveném hotelu obchází duch, ale zavražděná je až příliš skutečná… Od autorky thrilleru Poslední rituál. Když advokátce Tóře zavolá její kamarád Jónas, pomyslí si, že si z ní tropí žerty. V ezotericky zaměřeném hotelu, který vybudoval na pozemcích dvou starých statků, prý straší. Tóra sice na ducha nevěří, ale mrtvole místní architektky nalezené na pláži uvěřit musí. Vyšetřování jde ztěžka, zvlášť proto, že některá vlákna prorůstají hluboko do minulosti. Co se to vlastně před lety odehrálo? Kdo je tajemná Kristín, která jako by nikdy neexistovala? Když se do všeho zaplete jeden letitý a jeden ambiciózní politik, zohavený mladý muž na vozíku a náznaky čísi nacistické minulosti, je toho právě dost, aby to všem pořádně zamotalo hlavu. Větrné islandské pobřeží, kde se náš příběh odehrává, je dokonalou kulisou pro dávnou legendu o lásce, smrti a tajemství sahajících až do našich časů...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2008 , MetaforaOriginální název:
Sér grefur gröf, 2006
více info...
Přidat komentář
Druhá kniha mnou čtená od autorky a opět se mi moc líbila. Vtáhne vás to do děje, na každé stránce se něco nového uděje, žádná nuda, ale přímo dynamika ... tvoříte si hypotézy, které postupem zahazujete a zkrátka vás to baví od první až do poslední stránky. Doporučuji.
Vraždil člověk neno snad duch? Příběhu není co vytknout, bylo to napínavé od začátku do konce. Velmi oceňuji úvodní rejstřík postav. Běžně s jejich větším počtem nemám problém, ale ta islandská jména mi trochu přidávají vrásky. Tóra je výborná a pro změnu sympatická a skoro nekomplikovaná postava, což se u knižních vyšetřovatelů málokdy vidí. Oceňuji i vtípky, které tu a tam příběh oživí. Vypadá to na výbornou sérii.
Super čtení. Vážím si tohoto detektivního příběhu o něco více, než jiných severských, kde musí nutně většina postav mít psychické potíže, nebo několik závislostí, minimálně na alkoholu... Jinak by to podle některých autorů thrillerů mnohé čtenáře nebavilo číst... ; )
Druhý díl mě bavil ještě o poznání víc než první! Byla jsem hodně napjatá, jak se celá historie obou statků a s tím (ne)související vraždy vysvětlí. Nutno podotknout, že se jedná o smutný příběh, který ale skvěle osvěžuje Tóra s Matthiasem. Ty jejich slovní výměny se mi líbily a oba jsou mi, až na pár výhrad k Tóřině nezodpovědnosti a naivitě, sympatičtí. Knížka mi dost připomínala Theorina, jehož děje se odehrávají zase na švédském ostrově Öland. To je pro mě velké plus, protože Theorina zbožňuju. Islandská krajina, ezotericky zaměřený hotel, náznaky duchařiny, historie dvou rodin a k tomu soukromý život Tóry, to byla ideální kombinace, kterou jsem si nadmíru užila :)
Prostě dobré, snad i lepší než první díl. A Island ten tomu dává tu patřičnou šťávu. Rozjezd je sice jako obvykle pomalejší, ale pak už to jede k překvapivému konci, což za přečtení určitě stálo.
Další případ advokátky Tóry se mi moc líbil, určitě víc, než ten předchozí. Komplikovaný příběh zavánějící duchařinou je skvěle vystavěný a - jak píše čef, je to vlastně klasická detektivka se spoustou slepých uliček a zavádějících informací.
Matthias, který s nadějí na romantický pobyt opět za Tórou letí až z Německa, je sice trochu pátým kolem u vozu, ale s kým jiným by urputná advokátka probírala nové stopy a indicie? A do toho její děti a další děti, špendlíky v chodidlech, mrtvá liška, nevlídný exmanžel a pochmurná válečná minulost ...
Moc dobré čtení, kterému dávám plný počet a doporučuji.
Jako bych četl klasiku a slečna Marplová se převtělila do advokátky Tóry. Myslím to jako kompliment – klasické detektivky prostě miluji. Také v tomto románu nacházím stejné schéma jako u paní Christie a spol. jen ten telefon je smart a auta jsou o trochu rychlejší. Jinak zde máme malý okruh podezřelých a pomocí rozhovorů se pomalu dostáváme k cíli. Kdo je pachatel, na to už si přijděte sami, budete určitě překvapeni – nebo ne?
Naivita advokátky Tóry, jež je hlavní hrdinou románového cyklu, mě hodně štvala. Asi jen na Islandu mohla by taková vydělat si na živobytí v profesi právníka anebo - chraň Bůh - detektiva. No a cele to strašení mrtvolami dětí...nic pro mě. Co je na plus, že autorka mícha do zápletky místní zvyky, pověry a minulý způsob života Islanďanů, což občas je zajímavé.
Moje prvni detektivka a uprimne cetla se mi dost spatne. Trochu mi delalo problem zorientovat se kdo je kdo (ale zase na obhajobu knihy, cetla jsem ji nekolik dni a tento styl knihy je dobre precist na jeden ci dva zatahy). Pribeh zajimavy, ale mohl byt lepe propracovany. Zkratka takova ta kniha neurazi, ale ani nenadchne...
Čtění pro mě bylo jako milé setkání s kamarádkou.
Byla jsem zvědavá na novou zápletku, život na Islandu, na to, jak pokročil vztah s Matthiasem, co rodinná situace.
Od všeho bylo tak akorát, navíc vtipné repliky a něco z histori Islandu, prostě příjemně strávený čas s Yrsou.
Jen ta první kapitola trhala srdce.
Pomalejší příběh, ale pořádně zamotaný. Podezřelých bylo hodně a pořád se to měnilo, nemůžete si být nikdy jistí, na koho to padne. Rodinný život hlavní hrdinky je také napínavý. Knížka se velmi dobře čte, těším se na další.
Knihy této autorky v sobě mají vždy přidanou hodnotu. Četla jsem už všechny a musím říct, že tato mě bavila nejvíc. Když už jste předpokládali, že všechno je rozluštěno, přišel další zvrat. Kromě toho z knihy neustále sálá pocit čiré hrůzy a něčeho tajemného, což je u thrillerů vítaný bonus. Rozhodně doporučuji, ale upozorňuji, že není dobré ji číst v noci při cestě autobusem :)
Příběhy s Tórou čtu na přeskáčku (4-1-3-6-2), takže skládanku jejích rodinných problémů a vztahu k Matthiasovi doplňuji jako puzzle. Systematické části mé osobnosti je to hrubě proti srsti, ale prostě k tomu nějak došlo. Nejsem v tom sám, spousta dalších čtenářů má podobné (mini)trauma. Co je společným jmenovatelem všech příběhů, to je podle mne Scooby-Doo efekt – objeví se zdánlivě nadpřirozené síly, Tóra ale postupně trpělivým pátráním vše logicky a racionálně vyřeší.
I tentokrát sledujeme nepěknou hororovou záhadu, jejíž spletité kořeny sahají hluboko do temné minulosti. Tóra s Matthiasem se zarputile pletou policii do vyšetřování, stejně jako Poirot s kapitánem Hastingsem, a konverzace mezi nimi je také zdrojem odlehčujícího humoru. Poučné je porovnání pohodlného života současné generace s tvrdými podmínkami jejich prarodičů, jejichž boj s přírodními živly i nenávistnými bližními se nám zdá tak vzdálený.
Jsou to ale jen dvě nebo tři generace. Co bylo před šedesáti lety víme a pomalu zapomínáme, kdo si dokáže představit co bude za šedesát let?
80 % (zatím 221 hodnotících s průměrem 83 %).
…
„Do zdejšího lávového pole se dřív odkládali kojenci, ženské z okolí, které se nemohly starat o svoje děti, je sem přinesly a odložily.“ Pohlédla na Tóru a otřásla se. „Děsné. Pořád ještě jsou slyšet. Dokonce i já je zaslechla.“
Tóra se kávou málem zalkla. Předklonila se. „Chceš mi říct, žes slyšela plakat kojence, které tu někdo odložil před stovkami let?“...
Od této spisovatelky jsem již přečetla téměř všechny knihy, patří mezi mé oblíbené autory. Sérii příběhů s advokátkou Tórou mám velice ráda a tuto starší knihu jsem hodně dlouho nemohla sehnat. Opět neuvěřitelná pecka! Spojit duchy a opravdové vraždy v moderní době zní neuvěřitelně, avšak Yrsa to tak úžasně napsala, že jsem se od knihy nemohla vůbec odtrhnout. Autorka do příběhu také vložila pár legračních prvků, což jsem ocenila.
Knihu vřele doporučuji k přečtení a opět plný počet hvězd!!!
Vydarená kniha, uveriteľný príbeh, normálna baba Tóra. Čitala som v slovenčine a nechápem, prečo ju premenovali na Dóru.
Skvělý, napínavý, překvapivý, promyšlený, chvílema i vtipný. Bohužel jsem se ztratil ve spleti jmen, takže jsem na konci musel hodně přemýšlet, kdo jsou všichni podezřelí, ale za to autorka nemůže. Jedinou záhadou zůstává, proč se to jmenuje Mrazivé světlo?! To mi nějak uniklo.
Začátek je drásavý, po každém otočení stránky jsem se bála, že kapitola už skončí a tím asi zhasne i naděje..
Normální uvěřitelná ženská, jak má být, se smyslem pro humor, chytrá, pohledná, zdravě sebevědomá, je vyšetřovatelkou tak trochu proti své vůli ve vynikající detektivce.
Poutavě napsáno, sympatické vztahy, propracovaná zápletka, šikovně dávkované rozplétání zločinu a bonbonek navíc - úžasná místní jména (tak tady čerpal Tolkien jména pro trpaslíky! :-D).
Pomalý, nepříliš zajímavý příběh z islandského venkova, se složitými místními jmény a názvy, se doopravdy rozjede až v poslední čtvrtině. Pointa není špatná, ale prokousat se k ní mi trvalo nepřiměřeně dlouho.
Autorovy další knížky
2017 | DNA |
2015 | Pamatuji si vás všechny |
2018 | Černá díra |
2007 | Poslední rituál |
2019 | Katarze |
Mrazivé světlo, napínavé, tajemné čtení. Vrah dlouho ukrytý v ději. Příběh rozjasňuje hlavní postava Tory její přítel vyšetřovatel z Německa a také její děti. Bojovala jsem s Islandskými jmeny jmény a že jich bylo.
Doporučuji