Totalita a nekonečno

01.12.2020

O Lévinasovi nelze přemítat polovičatě. Anebo to lze, jako o čemkoli, ale výsledkem je schéma, které se může podstatě věci snadno zpronevěřit. Jak to o jeho díle řekl Jacques Derrida: živý a bytostně metaforický projev Lévinasových textů nepřipouští "prozaické odtělesnění v pojmové schéma". To neznamená, že o jeho myšlenkách nemůžeme mluvit. Musíme ovšem nanejvýš respektovat způsob, jímž jsou vyjádřeny: je třeba k nim přistoupit jako k myšlenkám, jež mají velice blízko k uměleckým myšlenkám, a přesto po nás chtějí, abychom je rozumově (filosoficky) zvažovali a snad o nich také diskutovali. Máme-li však o nich diskutovat, platí zde více než kde jinde ve filosofii, že se po nás požaduje, abychom se věrně drželi textu - konkrétních slov, která Lévinas váže dohromady ve velice nevšedních, zneklidňujících a téměř magických konfiguracích. Musíme se zde skutečně ponořit do textu, nechat se jím vést, číst pomalu, velice pomalu, a uvědomit si, že tento myslitel rozvíjí své myšlení v osobité provázanosti židovské duchovnosti a filosofického logu, která znemožňuje, abychom mu rozuměli pouze v jednom směru či perspektivě. Oba elementy - a nadto každý pojatý velice svérázně, nedogmaticky, přesto v dialogu s tradicí - se v jeho díle setkávají, ale vytváří i jisté a neskrývané napětí. Poslušnost Písmu, zákonu, tradici - a na druhé straně programová otevřenost a intelektuální svoboda filosofie; síla společenství a význam pokory - síla jednotlivce, který vychází vstříc světu z nitra kritického zvažování. Kde je poslední slovo, nebo kde je alespoň více pravdy? Lévinasovy texty nabízejí hlubokou perspektivu, jak tuto (a samozřejmě mnohé další) otázku promýšlet, aniž by šlo o ráznou a zkreslující odpověď. Ukazuje se, že v ideji Druhého, jenž ke mně přichází "jako sirotek, vdova a Cizinec" a jenž problematizuje, ale též přetváří mou svobodu, je možné uskutečnit zajímavý a inspirativní dialog mezi židovským (náboženským) étosem a kritickým "sekulárním" myšlením. Lévinasovo svébytné a zcela originální pojetí etiky, jak je představuje a v různých úhlech nastiňuje především "Totalita a nekonečno", je pokusem o sblížení těchto velice odlišných pohledů na člověka, na svět a na transcendenci.