Totálne opojenie - Drogy v tretej ríši
Norman Ohler
Objavný pohľad na neznáme fakty o užívaní drog v tretej ríši Áno, naozaj nejde o omyl. Napriek tomu, že boli oficiálne zakázané, drogy sa v tretej ríši vyrábali a konzumovali skutočne vo veľkom. Prvotným cieľom bolo zvýšiť odolnosť a výdrž nemeckých vojakov na bojových poliach. Omamné látky však obľubovali aj najvyšší predstavitelia ríše. Nemeckí chemici preto vykonávali pokusy s metamfetamínom, neskôr sa prešlo k masovej výrobe pervitínu. Prvý raz ho nemeckí velitelia „úspešne“ vyskúšali pri obsadzovaní Poľska, a keď Nemecko v roku 1940 napadlo Francúzsko, vojaci Wehrmachtu boli pod vplyvom 35 miliónov dávok pervitínu! Ba aj údajný abstinent, nefajčiar a vyznávač zdravého životného štýlu Hitler rád siahol po farmakologickej stimulácii. Jeho osobný lekár dr. Theo Morell, ktorému sa v knihe takisto venuje dosť priestoru, mu bez problémov vnútrožilovo podával viaceré dopingové látky, tajomné hormonálne prípravky, ba aj tvrdé drogy. Iba tak mohol diktátor zotrvať vo svojom sebaklame až do konca. Autor vyhodnotil dosiaľ utajené materiály a svoje závery konfrontoval s poznatkami z odborných prameňov. Výsledkom je solídna historická práca, ktorá „prináša celkom iný pohľad“ na vtedajšie časy, ako sa vyjadril aj popredný nemecký historik Hans Mommsen.... celý text
Válečné Literatura naučná Historie
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
Der totale Rausch – Drogen im Dritten Reich, 2015
více info...
Přidat komentář
Obal prodává, takže tady jsem se chytil hned a čtení bylo...návykový. Něco už jsem věděl, spoustu novýho dozvěděl (občas bral věci s nadhledem, autor někde přišlápnul plyn pro větší drajv), ale jako celek to fungovalo skvěle. Jenom je smutný, jak si dnešní pohrobci kníratýho blba, svůj idol vykreslujou pořád jako vegetariánskýho asketu, kterej si snad v životě ani neštrejchnul (na Evu se spolu jenom zálibně koukali, asi :D ). Takže když skopčácký jednotky blitzkriegem profičeli nafičený Evropou, bylo to doslova a do písmene.
Tato kniha vydana v Berline roku 2015, odstartovala uplne jine smysleni o drogach ve treti risi. Vedeli jste, ze dvacata leta byla pro Nemecko plna heroinu, morfia i kokainu, dokonce predepisovanych i miminkum na lepsi spanek? Pak se heroin zakazal a masove se zbavovalo “fetaku”....nasledoval pervitin, ktery byl prostoupen celou valkou. Ve Francii byli diky timto jedem nadopovanym nemcum naprosto zmateni. Pry meli tolik energie, jezdili sem a tam, naprosto nepredvidatelne, proti vsem moznym uvaham....to frantiky naprosto odzbrojilo. Nemci dokazali byt i 17 dni bez spanku, i spisovatel Mann, byvaky vojak, dost casto zminuje ve svych dopisech rodine prave pervitin, ze jen ten ho udrzuje nad vodou. Hitler, dlouho odmitajici drogy jim tez nakonec propadl pod vedenim sveho osobniho lekare Morella, ktery na nem i krom klasickeho pervitinu delal pokusy. Pichal do nej preparaty vyrobene z jater napadenych parazity-vse krom jednoho jineho strediska vyrobeno napriklad i v Olomouci...Mohl za jeho euforicke stavy a upadajici zdravotni stav? A co ponorka Seehund naplnena i desetiletymi chlapci z Hitlerjungend, kterym podali lekari zvykacky z kokainu a ti pak nevedeli pod vlivem drog ani smer ani cil a utopili se jako kotata... nebo testovani bot firem Bata, Salamander ci Leiser v koncentracich pod vlivem drog, kdy museli veznove slapat pres 90 km v kuse, aby firmy vyzkousely, ktere materialy jsou ty nej? Musim rict, ze knizka mi vcelku vyrazila dech, i kdyz je samozrejme vytvorena na zaklade archivalii, ktere ne vzdy sly prelustit a autor si daval dve a dve dohromady, tudiz nemuze byt 100% verohodna. Ale opravdu doporucuji si ji precist.
Fascinujíci. Je zajímavé že o skutečnosti, že byl Hitler vlastně feťák se nikde nemluví. Super kniha.
Zase jiný pohled na Třetí říši a 2. světovou, který trochu osvětluje nesmyslné jednání nacistů. Nejsem žádný fanoušek historických knih o 2. světové, ale v této knize autor brilantně zpracoval dané téma, mravenčí prací poskládal kousky skládačky, aby vznikl čtivý příběh o Třetí říši, od uměle nabuzených počátků, až po její trosky. Věděla jsem, že Hitler byl feťák, ale dostalo mě kolik různých látek do něj Morell dostával, takže ho stejně, ať už vědomě nebo nevědomě zabíjel. Krásně se v knize ukazuje Hitlerovo pokrytectví, alibismus a velikánství, když on "vegetarián" do sebe nechal každý den píchat preparáty z jatečních zvířat, hlásal o škodlivosti drog, ale několikrát denně potřeboval píchnout opiáty a dalších asi 200 látek, toxikomanie jak vyšitá. Nejvíc mě na tom se*e, že lidi museli trpět a on si v neustálém rauši utíkal mimo realitu, za to co způsobil by měl zaplatit mnohem větší daň. Líbil se mi i doslov překladatele, se kterým souhlasím a který vede k zamyšlení. Za překlad dávám také 5*.
Zmáknuto jako audiokniha a teda slušnej nářez....defacto kdo něco ve třetí říši znamenal, tak si na něčem fičel. Ale vzhledem k tomu, co tento režim předváděl, tak se ani není co divit :-(
Lahůdka. Druhá světová válka a Hitler nepřestává lidi fascinovat ani po víc jak 70. letech. Vždycky mě udivovalo, jak ten jeden člověk dokázal zblbnout celý národ, že takřka všichni zapomněli na lidskost a drtili celou (nejen) Evropu. A tahle kniha dává smysl, najednou to zapadá do sebe.
Výborně ozdrojováno a výborný doslov. Závěrečné odstavce doslovu přesně sedí na dnešní situaci v ČR. Jeden zakomplexovaný člověk na drogách (v tomto případě alkohol), který se obklopil lúzry a je mimo realitu. Přesvědčen o vlastní neomylnosti, chytrosti. To bylo pro mě šokující a smutné čtení.
Překvapivý, ale věrohodný kamínek do mozaiky zobrazující jednoho z největších šílenců, jaké kdy lidstvo zplodilo. Dává to všechno smysl, a nacismus je, pokud je to vůbec ještě možné, zase šílenější, ujetější a fantasknější. Flatulující feťák Führer Adolf Hitler, to nemá chybu! Skvělá investigativní práce!
Skvěle napsaná kniha. Je fakt,že autor si chvílemi občas něco přibarvil a není vše tak jak píše,ale celkově hodnocení je kladné. Tato kniha pojednává o drogách v třetí říši.Od Adolfa Hitlera až po samotné vojáky wehrmachtu či letectví i námořnictvo. Ten fakt že bylo mnoho tisíce lidí závislý na drogách je evidentní. Jinak by třetí říše nebyla tak dlouho života schopná. Je to smutné co léky jak v dějinách tak i v současnosti dokáží udělat z člověka. Autor pojal dějiny trochu jiným úhlem pohledu a podle mě nezklamal. Některé pasáže si trochu přibarvil a některé zase upravil ke knize tak aby měla začátek i konec.
Velmi zajímavý pohled do zákulisí nacistické mašinérie. Od řadových vojáků až po ty nejvyšší pohlaváry. Leccos to vysvětluje.
Není tajemstvím, že substance, dnes považované za tvrdé a nebezpečné drogy, byly dříve volně prodejné a hojně se jimi léčilo. Holt jiná doba. Ale z obludnosti, kterou zde autor popsal, mě mrazí a je mi nevolno.
Mimořádně oceňuju tu ohromnou mravenčí práci, kterou Ohler vykonal a zároveň to vše přežvýkal do čtivé podoby.
Neuvěřitelné, přesto to dává smysl. Hitlera a jeho "dílo" neomlouvá vůbec nic, ale pohled na něj jako na feťáka je zajímavý, jiný, pozoruhodný a děsivý.
... o pohledu na válku z druhé strany jsem ještě nečetla. Byly to pro mě překvapující skutečnosti, které mě sem tam napadaly, ale až v téhle knize jsem zjistila, jak vůbec bylo možné v takových počtech zvládat ona zvěrstva, o kterých všichni víme.
Dost překvapivé čtení. Jako bych četla nějakou sci fi či fantasy s alternativní dějepisnou linkou druhé světové války. To se týká zejména první části knihy o útoku na Francii, ale i další kapitoly jsou pohledem na známé události trochu z jiného úhlu.
Nadopovaní vojáci, nadopovaný Hitler… Absurdita války tady ještě víc vynikne.
Ale na druhou stranu, nešli zase ruští vojáci do boje pod vlivem alkoholu? Každá doba nebo kultura nese svoje životabudiče. Z tohoto pohledu zajímavý a netradiční doslov k českému vydání.
Dnešní smažky by zaplakaly nad tehdejší dostupností perníku a jiných "dobrot," a hned by vyrazily do fabrik na brigádu. Lisování pilulí na několik dní trvající noční by považovaly za skvělou příležitost, už proto že se sem tam vyrobilo pár zmetků, které by třeba klidně mohly o pauze sezobnout a jet dál...
Autor prošmejdil hned několik archivů s materiálem, (nikoli matrošem), našel hromadu dokumentů Hittlerova lékaře a sestavil z nich moc zajímalou lajnu událostí.
Stoprocentní pravdivost se nejspíš nikdy odhalit nepovede, ale obsaženým informacím jsem ochotna uvěřit. Dost vysvětlují.
Zajímavá byla informace o tom, že když Hácha dostal k podpisu kapitulaci, zhroutil se. Pak mu byl údajně podán nějaký ten lomcovák a až pak to podepsal.
Kdo by se nezhroutil, kdo by nepodepsal... Nebo možná?
To by jeden nevěřil, co vše může ovlivnit dějiny.
Reklamy na pilule perníku visely v tramvajích a prášky zobaly po hrstech i hospodyňky, studenti, dělníci a i děti.
Vtipné je, že se Adolfovi sen o Velkoněmecké říši vlastně splnil. Hromada zemí v Evropě teď maká pro německé firmy a ani k tomu nepotřebují, vyjma eur, žádné jiné stimulanty.
Ale kdo by byl dnes závislý na penězích :).
Další zvláštní info vypovídalo o počátku války a o tom, jak Němci na tripu zvládli během sedmnácti dnů na jeden zátah překvapit Francii a Belgii a v podstatě se tak začít nehorázně roztahovat.
Našlo se několik odborníků s námitkami, ale ty nikdo neposlouchal.
Experimenty s pamlsky nebyly ani tak v plenkách. První zmínka o drogách je v knize uváděna k roku 1805. Nutné k tišení bolestí a různých duševních nešvarů. Pak ale vývoj potřeboval lidi popohnat k větším výkonům. A zrovna v době, kdy se v Evropě začali roztahovat náckové.
Že Druhá válka pomohla lidem do vesmíru, to je jasná věc.
S vývojem drog a hromadném zkoušení, třeba v koncentračních táborech, mě seznámila až tahle kniha, i když překvapena nejsem.
A jo, jsem za to ráda.
Je to tak sugestivně podané, že bych nedoporučovala slabším povahám, nebo lidem na odvykačce. Chuť do experimentování by se klidně dostavit mohla.
Informace, které Ohler objevil (nebo jako první vzal do úvahy), jsou nečekané a v kontextu nesmírně zajímavé. Nový úhel pohledu, který i po sedmdesáti letech od konce války leccos vysvětluje nově a přitom smysluplně, až udivuje, že to nikoho dřív nenapadlo.
Na druhou stranu mám podobné pochyby, o jakých píše níže v komentáři bondula: Postupem knihy mi stále víc přišlo, že Ohler sestavil nejtvrdší možnou verzi událostí, a to i na základě nerozluštitelných Morellových zápisků - například by mě zajímalo, zda psal autor o eukodalu jen tehdy, když ho Morell prokazatelně zaznamenal, nebo si ho natrvalo dosadil místo látky "x", a dál už to bral za bernou minci.
Úplně mi neseděl ani slovník, nevím, jestli je to vina překladu nebo autorův záměr, ale používání hovorových a emotivně působících výrazů mě rušilo. Občas mi přišlo, že jde o snahu šokovat čtenáře, vzhledem k tématu a střízlivému tónu publikace zbytečnou.
Vcelku ale rozhodně zajímavá a přínosná kniha, zvlášť první část velmi doporučuji.
Audiokniha a tím intenzívněji vnímaná, autor je sám překvapen svým prvenstvím v tomto směru. Pátrání z jiného úhlu nad gigantickými úspěchy v prvních dnech války, vedlo k osobě v pozadí, ale vůdci nejbližší, k osobnímu lékaři, který si na biokatalyzátorech postavil praxi, jenž vždy účinkovala (HEV- hormony, enzymy a vitamíny), při zákazu používání drog v Německu se tento artikl stal spolu s léčivy municí pro tělo, protože co by byl výřečný a jasnozřivý vůdce (abstinent, nekuřák a vegetarián - to vše až do smrti), bez vítězící armády? Dříve se to vysvětlovalo fanatismem a člověk mohl nevěřícně pokládat dotaz - copak to nebyli taky lidé?
Zde je vyjasněno - ujet v tanku na jediný zátah pětset km, to Francii dostalo na kolena, překvapení pro celou Evropu. (Výdrž nespavosti, opojné nadšení, pocit bezbřehé odvahy a všemoci - to byl ten div, na který ti nepojídači jen nevěřícně zírali.)
Citát :"Čím výš člověk míří, tím víc se dovede čehokoli vzdát." AH.
Výstižný název, perfektní zpracování z dochovaných zdrojů, thriller jako vyšitý a skvěle načtený, čtěte, Totální rauš.
Fascinující kniha, ze které běhá mráz po zádech! Pocity, jenž tento realistický popis , kterému se naprostá většina předchozích historických pojednání vyhýbala, zalézají do morku kostí. Totální rauš významně rozšířil mé povědomí o dané době. Přečteno jedním dechem.
Znepokojivá kniha. O problematice drog ve třetí říši se moc neví, respektive nemluví, a proto jsem ráda, že si někdo dal tu mravenčí práci a sesbíral důkazy o tom, jak neskutečně velkou měrou ovlivnily drogy v podstatě celou válku. Nebýt pervitinu a dalších látek, které se vojákům sypaly plnými hrstmi, aby mohli beze spánku mašírovat nebo aby neztratili kuráž, byla by se válka možná vyvíjela úplně jinak. Nad tím vším vládla skupina nácků podobně závislých a jim kraloval samotný Hitler, zapřísáhlý abstinent závislý na pervitinu, eukodalu a mnoha dalších látkách. Když si člověk přečte, kolik chemikálií do něj jako do pokusného králíka rval jeho lékař a tím jen umocňoval zrůdnosti v jeho mozku, vstávají mu vlasy na hlavě.
Rozhodně doporučuji k přečtení.
Dozvíte se poznatky, o kterých vám škola ani televize neřekla. Prostě když se smaží, všechno jde hned rychleji a beze strachu :-) Když znáte ty historické okolnosti, jak 2.sv válka probíhala, co ti lidé byli schopni dělat a jak se chovali, najednou si při čtení této knihy uvědomíte, jak to všechno do sebe krásně zapadá...
Štítky knihy
drogy druhá světová válka (1939–1945) nacismus Adolf Hitler německá literatura lékárnictví, farmacie Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 tajné projekty a zbraně Třetí říše podle skutečných událostí blesková válka, blitzkriegAutorovy další knížky
2016 | Totální rauš – Drogy ve třetí říši |
2022 | Harro a Libertas |
2024 | Na tripu |
Ohler skvěle doplnil historickou skutečnost, o které se tak podrobně zatím nemluvilo. Je to neuvěřitelné a přitom tomu lze tak snadno uvěřit, prootže to do už známých skutečností pěkně zapadá.
Pro mě jako velkého fanouška drog to navíc byla slušná jízda.
Hrozně rád bych to i viděl zfilmované jako takovou faktickou drogovou grotesku. Párnem sjetej Wermacht dobývající křížem krážem Francii. Ano, blesková válka stála na amfetaminu. Já myslel, že jim elán dodal nacionalismus, ale nikoli. Byl to pervitin - ten zázračný všelék, který udrží člověka svěžího. Obecně je známo, že člověk na perníku dělá věci rychleji, ale méně přesně.
Hitler pak jako těžkej narkoman ujíždějící na eukodalu (krom jiného). Adolfův osobní lékař Theodor Morell svého pacienta číslo jedna dopoval zvířečími steroidy, vitamíny i tvrdými drogami, aby vůdce s jeho chatrným zdravím (zažívací potíže) udržel v běhu. Tedy spíš na megalomanském tripu. V iluzi, že průběh války lze zvrátit a tím stále nechávat umírat Němce, kteří musí mít druhý nejsilnější důvod, proč tu přefetovanou uprděnou trosku zavrhovat.