Totální rauš – Drogy ve třetí říši
Norman Ohler
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/540180/bmid_totalni-raus-drogy-ve-treti-risi.jpg
4
335
335
Údajný abstinent a asketa Adolf Hitler nebyl za 2. světové války opojený pouze mocí, ale i vitaminy, stimulanty, narkotiky nebo farmaceutickými přípravky pro zvířata… Nebyl v tom ovšem sám. Sekretářky díky pervitinu psaly rychleji na stroji a dělníci pracovali vyšším tempem. Metamfetamin se dokonce používal do náhražkové kávy místo kofeinu. Pravidelné příděly tabletek dostával i wehrmacht – vojáci v zákopech vydrželi déle bez spánku, letce zázračně opouštěla únava, ale občas ztráceli přehled o tom, které město zrovna bombardují. iLiteratura.cz: „Autor se dodnes podivuje, že téma v takovém rozsahu zpracoval jako první. Pro historiky byly drogy vždy okrajovým tématem, zatímco experimentujícího mladíka fascinovaly. Výsledkem je pečlivě odzdrojované dílo, které odsýpá jako thriller…“ Jan Lukavec, Respekt: „Součástí výkladu jsou také české reálie jako povzbuzující injekce pro Emila Háchu v oné březnové noci roku 1939, kdy se rozhodovalo o protektorátu, nebo olomoucká továrna, v níž Morell nechal vyrábět různé medikamenty. I známé událost Ohler nahlíží lehce pozměněným úhlem pohledu. Například známý atentát roku 1944 prožil Hitler chemicky utlumený, ,jako ve vatě, což přítomní mylně pokládali za projev statečnosti. Autor se přitom ukazuje být přesvědčivým vypravěčem, který rychle střídá perspektivu a přechází od metaforického významu ke konkrétnímu a zase zpět.“ Ľubomír Jaško, SME: „Toxikologická diagnóza tretej ríše môže pôsobiť aj ako lacné hľadanie senzácií. Našťastie autorov prístup je poctivý a podporený zodpovednou prácou s prameňmi. Nemecký diktátor sa využíva ako symbol toho, do akej miery dokázala vôľa a sila jedného jediného muža ovplyvniť dejiny.“ BILD: „Pokud doufáte, že se vám do ruky dostala napínavá četba čerpající z kvalitního výzkumu, potom vás tato kniha o méně známé kapitole nacistické éry rozhodně nezklame.“ Rachel Cooke, The Guardian: „Překvapivé světlo, ve kterém Norman Ohler ukázal závislost na metamfetaminu ve třetí říši, mění naše vědomosti o druhé světové válce… Totální rauš podle všeho změní i budoucí pohled na některé aspekty třetí říše.“... celý text
Válečné Literatura naučná Historie
Vydáno:
2017
,
OneHotBook
Originální název:
Der totale Rausch – Drogen im Dritten Reich , 2015
Interpreti: Vasil Fridrich
více info...
Přidat komentář
Jedním slovem - neuvěřitelná kniha! Norman Ohler má za sebou neskutečnou práci.
Tak za tuhle prácičku by patřilo autorovi pozlatit klávesnici. Přísahám na psí uši a na kočičí znamení, že už dlouho před vznikem této knihy jsem doufal a fandil nějakému slídilovi, který si důkladně posvítí na drogovou problematiku Třetí Říše. Když jsem se dozvěděl, že dítě se narodilo a má se k světu, tleskal jsem panu Ohlerovi okouzlen těmito fascinujícími a dosud nezmapovanými aspekty života v Reichu. Dějiny promluvily a dočkali jsme se výstižných popisů efektů takových pamlsků, jako je kokain, opiáty, ale zejména amfetaminy na bojovou akceschopnost wehrmachtu. Zvláštní část díla je věnována fürerovi a jeho vztahu s lékařem Theodorem Morellem, jenž jako správný patolízal obstarával vůdci "léčebné kůry", a kurýroval jej tak intenzívně, že z něj pomohl udělat trosku. Pro mne asi nejzávažnější autorův závěr: drogy neměly rozhodující vliv na duševní pochody a názorový svět vůdce, čili neovlivnily to, co bylo (v jeho psýché) přítomno již dříve (viz. štvavý pamflet Mein Kampf). Nemohl být tudíž nikdy zbaven odpovědnosti. Tento obsáhlý studijní nástin dává slušný prostor významnému fenoménu a já jej považuji za zatím nejkomplexnejší, s jakým jsem se setkal. Záslužná a výborně napsaná kniha. 5*
Kniha pojednává o historii Třetí říše od roku 1933 až do roku 1945. Hlavím „hrdinou“ je Fuhrerův doktor Thomas Morell.
Celých dvanáct let je rauš s pořádným vystřízlivěním. Přínáší zcela nový (a dosud neprobádaný) úhel pohledu na Hitlerovo chřadnutí ke konci války, zachycené v deníku člověka, který s ním v posledním roce války trávil pravděpodobně nejvíc času.
Není zde však zachycena nejen situace pacienta A (jak je Hitler svým dvorním doktorem popsán), ale také běžných občanů Třetí říše včetně vojáků. Pro mě nejsilnější pasáž byla svědectví vojáků z ofenzívy do Francie, která byla až překvapivě a nadmíru rychlá a hladká. Vyvolávala ve spojencích představy o nadlidech na druhé straně zákopů a v Hitlerovi obavu o svržení vlastními generály. Velmi informativní byly také snahy nacistů vyvinout nejsilnější drogu, její testování a víra v zázračný obrat ve válce.
Samotná pasáž o Hitlerovi odhaluje jeho pokrytectví a nekompetentnost. Navenek vegetaríán a abstinenit, v zákulisí příjemce zvířecích orgánů (zejména hormonů z nich vyráběných v Olomouci) a těch nejvíce stimulujícíh látek (pervitin, kokain, eukodal,…), které byly v Třetí říši k dostání. Nepochopitelná strategická hloupost zachránila spojence v Dunkerku a pravděpodobně také celou Evropu. Jeho totální odtržení od reality podtrhuje plán na totální destrukci celého Německa nařízený 16.3.45. Říši na to už naštěstí nestačily zdroje jak materiální, časové, tak ani morální.
Jo, tohle se Normanu Ohlerovi hodně povedlo!
Štítky knihy
drogy Adolf Hitler Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945
Totální rauš je přesně kniha, podle který bych se chtěl učit dějepis. O druhý světový už toho bylo napsáno tolik, že by se to nevešlo ani na tři obrovský náklaďáky, ale i přesto příchází Norman Ohler v roce 2015 s objevným tématem, který dosud nebylo vědecky dopodrobna rozebráno - náckové & drogy.
Důležitý fakt je, že se nejedná o fikci, ale o literaturu faktu. Fakt. Teda prej, ale já mu to věřim. Ohler popisuje svojí investigativní práci v archivech v Německu a Americe, kde se brodil tisícema dopisů, zápisků a výpovědí, aby dal dohromady tyhle perníkový puzzle a to mi stačí. Svý teze betonuje vyobrazením originálních dopisů a tak je buď dobrej fotošopák a nebo Heinrich Böll jel na frontě perník ve velkým.
Kniha skvěle popisuje vývoj fetování v Německu - z nějakýho důvodu jsem byl od mala hrdej na to, že krom Nagana jsme světu dali i perník, ale prej bohužel. Prej Japonci - ale ve velkým se perník začal rozvíjet ne v devadesátkách v garážích na českejch vesnicích, ale už těsně před druhou světovou v Německu. Krom toho Němci dali světu i heroin. Co já se ještě na starý kolena nedovim.
Paradoxně byla celá nacistická propaganda stavěná na čistý rase - sám Hitler byl jak známo vegetarián a abstinent a drogy považoval za buržoázní mor berlínskýho židovstva 20. let. Hlavně teda kokain. Perník byl v tu dobu v pohodindě, protože to byla energetická tabletka, která dokázala divy a díky který Němci zvládli zabrat Francii rychleji než člověk řekne Francie. Celá ofenziva na západní frontě tak byla dost podpořená peřím a naspídovaný Němci dokázali nespat i několik dní. Zvuk tanků se taktéž dá považovat za kolébku techna.
Ústřední postavou Ohlerova bádání je osobní doktor Hitlera, kterej velmi rád experimentoval s chemií a lidským tělem. Shodou okolností se okolo roku 1941 dostal k Hitlerovi a začal mu píchat vitamíny. Se zvyšujícím se nezdarem Wehrmachtu byl Adolf čim dál tím víc na nervy a aby se hodil do klidu, začal dostávat i koktejly obsahující eukodal. Což je vlastně stejný jak kdyby hulil někde za barákem opium.
Celý to eskalovalo, když si v roce 1944 generál von Tomcruise zahrál na Pavla Zedníčka a předvedl na poradě svůj explodující kufr. V rámci léčby šoku dostal Hitler poprvý dávku kokainu. Tentokrát ne od svýho dvorního doktora, ale od ORL specialisty. Kokain mu chutnal stejně jako obyvatelům Berlína - vůbec se ho nemohl nabažid.
No a pak se střelil do hlavy a skončila kniha a válka. 10/10 - dozvěděl jsem se spoustu zajímavých faktů: například když v rádiu zaznělo, že zemřel vůdce, tak si 100.000 lidí v Německu vzalo život. Nedokážu si představit co by se stalo, kdyby měl twitter. Nebo instagram. #kopfschussundtschuss