Toto všechno ti dám
Dolores Redondo
Když se spisovatel Manuel Ortigosa dozví, že jeho manžel Álvaro zemřel při dopravní nehodě, je to pro něj zdrcující zpráva. Ale není poslední. Po příjezdu do Galicie, kde Álvaro zemřel, zjistí, že policie případ rychle uzavřela jako tragickou nehodu. Tam se také dozví, že Álvaro před ním skrýval tajemství a že muž, s kterým žil patnáct let, není tím, za koho ho považoval. Snaha odhalit Álvarovu minulost Manuela zavede až do srdce jedné z nejmocnějších galicijských rodin, která si přísně střeží své soukromí. Za zdmi jejich zlověstného zámku je Manuel jen nevítaným a nepřátelským vetřelcem. Nečekaně však získá dva spojence: tvrdohlavého a podezíravého policistu a Álvarova přítele – a zpovědníka – z let semináře. Společně skládají střípky z Álvarovy minulosti a jeho dvojího života, aby odhalili pravdu o jeho záhadné smrti. Nicméně ve stínu šlechtických privilegií Manuel odhalí síť korupce a zrady, která se pro něj může stát osudovou pastí, stejně jako se jí stala pro muže, kterého miloval.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2018 , JotaOriginální název:
Todo esto te daré, 2016
více info...
Přidat komentář
Trilogie Baztán od této autorky se mi velice líbila. Byla to detektivka pojatá novým, zajímavým způsobem. Tato kniha už mi připadá jen jako odvar z trilogie.
Milovníky detektivek nepotěší, je to spíš jakási romance s detektivní zápletkou, ve které nejde v první řadě o vyšetření zločinu, ale o rozkrývání vztahů mezi postavami. A v tomto bodě se objevují klišé, jako postavy psychicky slabé a nevyrované vs. postavy psychopaticky zvrácené. Nechybí ani téměř nadpřirozené schopnosti jedné z postav, která je navíc v tomto románu pojatá způsobem, který mi připadá už příliš přitažený za vlasy a tato postava tím na mě působí krajně nevěrohodně.
Co mi vadilo asi nejvíc byla příliš velká koncentrace patetických srdceryvných scén a fakt, že pořádně temnou minulost má téměř každá druhá postava.
Za mě zkrátka celé poněkud přepjaté.
Tempo je nevyvážené - zpočátku se děj odvíjí poměrně rychle, načež uprostřed se začne nesnesitelně vléct a znovu se rozhýbe až ke konci.
Pro mě, coby fanynku Pyrenejského poloostrova, je tedy sice hezké číst si příběh z prostředí, ke kterému mám osobní vztah, ale jakožto milovnice detektivek nemůžu hodnotit nijak vysoko.
Musím přiznat, že ze začátku mě kniha moc nebavila, ale postupem přečtených stránek jsem se přistihla, že se na knihu těším. Pustila jsem i slzu, protože poslední strana a jedny z posledních vět mě dojaly. Byla mi sympatická postava Álvara.
Originální detektivka, zajímavé sledovat jak se odlupuje jedna slupka tajemství za druhou. Bohužel autorka asi hrozně ráda píše a tak ozvláštnila příběh nekonečnými popisy různých vztahů i nezúčastněných osob a tak bylo místy dost příšerné se skrz ten balast prokousat. No, jo - takto se dnes píše a homosexuálové musí mít také své příběhy.
Příběh byl krásný,bylo v něm rodinné tajemství,láska ale byla tam i detektívná zápletka.Konec byl pěkný,ale věřila jsem že za tím vším je někdo jiný.Je to krásná knížka.
Příběh byl hodně zajímavý, napínavý až trochu detektivní. Měl hluboký smysl a hodně se mi líbilo, že do něj byly zahrnuty jakýsi tabu témata 21. století. Například hlavní pár byli dva gayové a homosexualita se tam promítala obecně víc. Jediný, co bylo na můj vkus trochu nudný, byli občasný scény / situace, které mi přišli trochu zbytečné. Román měl 550 stran právě díky těmto vcelku nevýznamným částem. Je to asi ale zaprvé subjektivní vnímání, někdo to má třeba rád a zadruhé možná i specifický styl autorky. Ale jinak knížku určitě doporučuju, přečetla jsem ji i tak docela rychle.
Velmi pomalá španělská detektivka, která kromě samotné detektivní zápletky nabízí spoustu popisů galicijské krajiny a života a zvyků v této části Španělska, stejně jako vnitřních pocitů hlavního hrdiny. Pokud Vám například nevadí, že jedna z kapitol popisuje, jak se hlavní hrdina účastní vinobraní, jaké bylo počasí, co dělal, jak se cítil a tak dále, aniž by to mělo jakýkoliv dopad na posun detektivní linie vyprávění, tak se do knihy směle pusťte. Myslím, že kniha by se mohla líbit fanouškům Roberta Galbraitha. Na mě to bylo až moc rozvláčné.
To částečně zakryté okno na přebalu knihy bylo první co mě upoutalo, když kniha vyšla, a anotace nabudila moje chuťové čtecí buňky. Příběh není běžný, policii nahrazuje nesourodá trojice, která mě potěšila svým přístupen a vzájemným porozuměním. Takové ty sondy do nitra některých hrdinů,( když jich bylo příliš), bych nemusela. Kniha je pořádný průvan v jedné šlechtické rodině - to dělají ta utajovaná rodinná tajemství. Bavilo mě to. Nalákala jsem se i na další knihy Dolores Redondo - paní spisovatelka má jméno jak ze španělské telenovely:-).
Kniha se mi líbila. Oceňuji neotřelé prostředí španělské Galicie. Homosexuální manželství sice dnes již nešokuje, ale zaujal mě vnitřní svět hlavního hrdiny, který postupně odhaluje skrytá tajemství svého životního partnera. Hodně záhad a rodinných tajemství. Zločince jsem neodhadla.
První polovina knihy se hrozně táhla, neměla spád, postavy něco v minulosti řekli a vše se táhlo okolo domněnek. Druhá poloviny knihy už byla čtenářsky zajímavá.
Jediné, co mě v textu opakovaně vykolejí , je autorky oblíbený obrat “ znechuceně mlaskl jazykem o patro…” :D :D
Spíše detektivka než thriller, neustálé vyšetřování, shrnutí poznatků, důkazů.... Popisné pasáže.. Po cca 150 stranách jsem chtěla knihu odložit, ale přesto jsem vytrvala. Kniha ani nenadchla, ani neurazila - na dojemný konec mi stačila jedna jediná věta.
Měla jsem problém se začíst. Začátek dobrý, ale pak se to do poloviny celkem vleklo. Druhá polovina už mne chytla a pak už jsme knihu těžko odkládala.
Knihy Dolores jsou pěkné bichle, ale nenechte se zmást, čtou se skoro samy. Pořád si stojím za tím, že její nejlepší kniha je Dědictví kostí, protože je to kniha, která mě absolutně dostala. Ale tahle bichle je taky skvělá a jiná. Celý příběh je od začátku tak skvěle zamotaný, že úplnou pravdu se dozvíte opravdu až na konci. A kromě intrik jedné šlechtické rodiny, která vlastní v dané oblasti snad všechno tu díky skvělému vyprávění Dolores poznáte krásy a historii Galicie. Při čtení jejich knih jako bych byla ve Španělsku a cítila všechny ty vůně, i když jsem tam nikdy nebyla :)Knihu bych neřadila mezi thrillery, ale mezi dobré krimi příběhy. Jsem ráda, že jsem se do ní pustila. Kdo s Dolores nemáte zkušenosti, vřele doporučuju :)
wow.... ze začátku sem si řekla, bože co sem si to koupila, chlápkovi umřel manžel.... ale s každou další stránkou.... no prostě... nádhera. Děj krásně popisuje právě běžný ničím nezabarveny život s šedymi dny i s těmi zalitými sluncem. Ano děj ubíhá pomalu a nedá se zařadit do žádné škatulky, není to žádný sladký románek s předvídatelnym koncem, ani nervy drasajici detektivka, nebo humorný román, kde brečíte smíchy či horor, kde vám běhá mráz po zádech....... a přesto tohle vše kniha má.
Poznáte krajinu i okolí ve kterem se děj odehrává a poznáte i život takový jaký je kolem nás. Je naplněn láskou, která má různé podoby ať už mezi sourozenci, milenci, matkou a dítětem nebo jen k němé tváři, ať je to pes, kočka či jiné zvíře. Je tu i nenávist,a nechybí ani zoufalství až bezmocnost. Ale je tu i napětí, tajemství, záhada az cosi mezi nebem a zemí. A čím víc jste součástí příběhu a odkrýváte víc a víc jako když odmotavate klubíčko a nevíte, kdy bude konec.
A až budete nakonci zjistíte, ze drzite opět klubíčko, ale jiné, už víte, z čeho jste klubíčko namotali.
Zjistíte, ze je důležité si užít každičky okamžik, každé nadechnutí než jen tak nechat proplout život mezi prsty.
Mě se líbila kniha moc, a rozhodně stojí za to a na to poslední překvapení co vás čeká na konci si vemte k sobě kapesník. Moc krásná kniha.
Nedočteno kousek za půlkou.
Postavy jsou vykresleny pouze ve velmi povrchní rovině, děj je neskutečně roztahaný, nachází se zde sáhodlouhé popisy domů a krajiny a hlavní dějová linka probíhá spíše sekundárně. Žádný z charakterů mi nepřirostl k srdci, všichni mi přišli nemastní-neslaní.
Ale škoda, ze začátku mě to chytlo a bavilo, ale cca v první třetině jsem se začala nudit a tím, jak pomalu se děj posouval, jsem byla akorát frustrovaná.
Tuto knihu jsme měl doma už dost slouho a úplně jsem na ni zapomněl a ani jsem už nevěděl co by to mělo být a tak jsem si ji vzal, anotaci jsem nečetl a chtěl jsem se nechat překvapit. A byl to tedy mazec! Proč jsem si ji nepřečetl dříve? Skvěle napsaná krimi. Už jsem dokoupil i ostatní autorčiny knihy u nás dostupné a moc se těším.
Trošku jsem měla problém se začíst, ale pak děj ubíhal....poklidně,ale ubíhal. Kniha plná lží a tajemství, která mě tak úplně nepohltila.
Štítky knihy
homosexualita Španělsko španělská literatura tajemství lhaní, lži psychologické thrillery rodinná tajemství gayové LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
2013 | Neviditelný strážce |
2018 | Toto všechno ti dám |
2014 | Dědictví kostí |
2016 | Oběť bouři |
Nenadchlo mne, dokonce jsem i místy myslela, že nedočtu. Při tom ta zápletka stran vztahů v markýzově rodině nebyla vymyšlena vůbec špatně. Text je na mne ale příliš rozvláčný, místy dlouhé a zbytečné popisné pasáže, to jak prostředí, tak pocitů hlavní postavy. Předešlý komentář se mi moc líbí, z přehnaně patetických a přepjatých situací pro mne snad nejhorší scéna tří plačících mužů. Ale za tu zápletku přece jen trojhvězdí. Baztán se mi líbil mnohem více.