Touha, chléb můj
Zdeněk Pluhař
V románě se odráží zážitky a prožitky vězně koncentračního tábora v Terezíně (sám autor měl právě z tohoto koncentračního tábora zkušenosti), kde líčí pocity marnosti nad ztrátou svobody, nad ovládáním jeho života jinými lidmi).
Přidat komentář
Mám vydání z r.1947...Příběh Pavla a Václava začínající dnem ukončení jejich maturity v predválečném období...a pokračující v průběhu války,až do jejího konce a po ní.Věznění a život v pevnosti,mnoho osudů,opětovné setkání,nová přátelství,která ukončí válka,díky nelidským podmínkám umožňující přežití...Prolínající se příběh Marie,milující a čekajíci
na Pavla...Vydrží,nebo válka a čekání změní ji samotnou? Jaký bude Pavlův život po válce,po útrapách věznění,práce v dole Juliana..upraví se vztah s jeho otcem?Bude jeho vztah s Marií takový,jako před zatčením?Z počátku jsem se nemohla začíst,ale pak mne kniha pohltila.
Jedna z mých oblíbených knih . Dobře napsána a po jazykové stránce je to zlatý květ ,
co bylo tady v Čechách zatím napsáno !
Štítky knihy
koncentrační táboryAutorovy další knížky
1960 | Opustíš-li mne |
1966 | Kříže rostou k Pacifiku |
1981 | Bar U ztracené kotvy |
1979 | Ať hodí kamenem |
1976 | Minutu ticha za mé lásky |
Smutná kniha.Některé věty a myšlenky jsou moc hezké a zvláštně originálně napsané.Pro mě čtenářský zážitek.