Touha po modrém nebi
* antologie , Ludvík Štěpán

Výbor z polské sci-fi sestavil Ludvík Štěpán.
Přidat komentář


Antologie sci-fi povídek polských autorů. Obsahuje celkem 23 povídek a jsou zde zastoupeni jak "klasici" polské sci-fi jako Stanislaw Lem, Janusz A. Zajdel, Konrad Fialkowski a Adam Wiśniewski-Snerg, tak i pro českého čtenáře méně známi autoři. Námětově jsou povídky pestré a různorodé. Pro čtenáře, který polskou sci-fi nějak blíže nezná, je to vhodné k přečtení. Alespoň zjistí, že polská sci-fi není jenom Lem :-)


Editor a překladatel Ludvík Štěpán dal dohromady dvacet tři, povětšinou krátkých, sci-fi povídek známých i méně známých polských autorů a sbírku přiléhavě nazval podle motivu z posledního kousku David a Goliáš Czesława Chruszewského. Je smutnou pravdou, že český čtenář zná z polské fantastiky asi nejlépe Stanisława Lema, jehož romány a povídky u nás bez problému vycházely i v době totality a který většinu svých současníků a po dlouhou dobu i následovníků jednoznačně zastínil šíří svého talentu. Touha po modrém nebi tak ukazuje, že nejenom Lemem žije polská sci-fi literatura. Asi nejčastějším tématem tohoto souboru jsou cesty vesmírem a honba za „prvním kontaktem“ v nejrůznějších podobách a formách (Takový milý pacient, Vyznání, Krystalová civilizace, Instar omnium, Vyšetřování), hodně se také mluví o robotech, automatech a umělé inteligenci (Tam, kde slunce zapadá zeleně, Ten, který zůstává nad oběma časy, Rekonstrukce, Vyprávěj Dago), méně pak o lidech a jejich schopnostech (Prognóza, Zpráva, Domek ztracený v kosmu, Cogito ergo sum). Za nejpodařenější povídku považuji Zegalského Poruchu rakety.


Člověk jen žasne, kolik autorů sci-fi Polsko má. To bych opravdu neřekl, ale na druhou stranu musím podotknout, že tato antologie má poměrně velký kvalitativní rozptyl, takže více jak 50% dát nemohu. Střídají se zde povídky skvělé s povídkami hodně slabými.
Část díla
![]() |
Anděl násilí 1978 |
![]() |
Cogito, ergo sum 1969 |
![]() |
David a Goliáš 1976 |
![]() |
Diář genetika Heterokarpia 1979 |
![]() |
Domek ztracený v kosmu 1978 |
Kvalitou tato antologie rozhodně převyšuje tehdejší československé sci-fi povídky. Většina povídek měla zajímavý námět nebo alespoň myšlenku. Mezi nejlepší zde uvedené povídky považuji Porucha rakety, Vyprávěj Dago a Host z hlubin. Naopak mě zklamal Stanislaw Lem, jehož povídka byla snad úplně nejhorší.