Touhy a úděl
Dina Štěrbová
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/224244/mid_touhy-a-udel-224244.jpg
5
25
25
Na planetě Zemi máme 14 horských masivů převyšujících magickou hranici 8 000 m. I když k jejich vrcholům dlouho vzhlíželi převážně jen příslušníci silného pohlaví, objevila se již po druhé světové válce jedna velká výjimka. Byla jí Claude Koganová, která se pokusila o vylezení Čho-Oju, šesté nejvyšší hory světa již v pionýrských letech 1954 a 1959. Bohužel na srázech své vysněné hory tragicky zahynula v lavině, což další snahy žen o podobné výkony na léta zastavilo. Zatímco mužské prvovýstupy na vrcholech Koruny Himálaje byly dovršeny v 60. letech 20. století, prvními ženami na osmitisícovém vrcholu Manáslu se staly s velkým časovým odstupem až Japonky v roce 1974. Tato kniha popisuje jednotlivé osmitisícovky a to nejen z hlediska prostupnosti a výstupů ženských expedic, ale i z hlediska geografického, historického a geopolitického. Velmi čtivou a přesnou faktografickou metodou jsou v ní popsány jak neuvěřitelné příběhy jednotlivých aktérek (ať už úspěšných či neúspěšných), tak i příroda a okolí jednotlivých vrcholů včetně geneze prvních dobyvatelů. Autorka knihy, naše významná horolezkyně Dina Štěrbová, shromažďovala neúnavně a až s mravenčí pílí celých 15 let informace o prvních ženách na těchto horských velikánech. Mnohé z aktérek osobně navštívila, aby získala pro knihu potřebné informace a fotografie, některé údaje jí poskytly kamarádky nebo pozůstalí, jiné objevila v archivech horolezeckých svazů. Mimořádně velký důraz je kladen na autenticitu jednotlivých faktů. Kromě obrovského množství mimořádných fotografií obsahuje kniha i přesné tabulky zdolání vždy prvních deseti žen na každé osmitisícovce Kdo by se ale domníval, že tato historie byla jednoduchá a přímočará, mýlil by se. Osudy prvních žen na nejvyšších vrcholech byly často velmi složité, ba až kruté a splnění jejich osmitisícových snů vyžadovalo nejen jejich obrovskou energii, horolezecké mistrovství, cílevědomost, odvahu a dřinu, ale často i vzdorování neuvěřitelným psychickým frustracím. Bohužel platí, že „osmitisícové“ touhy a sny žen byly zhusta vykoupeny nejen slzami a krví, ale opakovaně i cenou nejvyšší. Tato kniha si klade za cíl autentické a dokumentární vcítění se do tužeb a osudů všech aktérek této 26 let trvající ženské odysey.... celý text
Přidat komentář
opět další pěkný počin z Joty...křídový papír, spouta fotek. Mravenčí práce Diny Štěrbové, k některým informacím se dostávala opravdu těžce (jak sama neopoměla zdůraznit). A to je to, proč jí musím jednu hvězdu ubrat...knížku jsem dala manželovi k svátku, a on poměrně rychle po začtení se začal kroutit hlavou...už rozumím...první třetina je totiž náročná. Obsahuje hodně dojmů a úvah paní Diny, působí na mě jako Messnerovic knížky pozdější doby...úvahy jako takové by nevadily, aleje tam také spousta takových rýpanců, stesků..jak to měla těžké, o to víc , že je holka. Jak jí všichni házeli klacky pod nohy. A v tomto duchu jsou právě i některé příběhy velkých lezkyň. Knížkou se nese až feministický podtón..my , ženy, ó jak jsme dobré..oběť jsme přinesly, protože jsme chtěly. A co za to ?? místo uznání pomluvy a klacky pod nohami...too na mě působilo dost rušivě. Pak se vyskytlo pár chybek, dokonce i v popisu obrázků, kde třeba byla záměna popisků cest - jiné barvy a podobně (což ale nebylo tak rušivé, jak zmíněné stesky..)
Celkově jsem však četla s velkým zaujetím. Příběhy nejen prvních dobyvatelů, ale i velkých tragédií či významných výstupů na tu kterou osmitisícovku. Pak samozřejmě první pokořitelky z řad žen a jejich příběhy.
Paní Dina odvedla kus práce. A tak, pokud vás ze začátku knihy potká stejná mizérie jak mě - vydržte !!! postupně bude tón psaní smířlivější, méně svého stesku a více objektivních informací. A o to jde...silné příběhy v drsné přírodě, kam se možná většina z nás dostane jen prostřednictvím knih, jako je tahle. Kus historie, nejen té lezecké. A připomenutí pionýrů - mravnců na velikánech této planety. Díky paní Dino, ráda se k ní jednou vrátím.
Krásná kniha , jde vidět , že se autorka pustila do mravenčí práce , aby získala spoustu historických informací , klobouk dolů před všemi ženami , které se vypraví na takovou pouť . Doporučuji !!
Paní Štěrbovou jsem měl možnost vidět naživo na festivalu GO Kamera a byl to zážitek. Ohromné charisma, perfektní projev, skromnost a i na prahu osmdesátky jasně viditelná velká chuť do života. Touhy a úděl je kniha, která se čte jedním dechem, je to oslava života naplno a snahy dosáhnout něčeho, co ještě nikdo jiný nedokázal, a to i s rizikem toho, že cena za tuto snahu bude ta nejvyšší, jakou člověk může zaplatit. Není to ale jen popisný příběh žen, které se vydaly vstříc vysokým horám, protože kniha se v kontextu daného tématu zaobírá i otázkami, které se dotýkají etiky, ekologie, současného rozvoje cestovního ruchu a mezilidských vztahů a bezpochyby stojí za zamyšlení.
P.S. Četl jsem vydání z roku 2020 v podání nakladatelství JOTA a musím konstatovat, že korektor by zasloužil za uši, protože svoji práci odvedl poněkud laxním způsobem. Není to tak, že by člověku vstávaly na každé stránce vlasy na hlavě hrůzou a musel kvůli tomu srážet hodnocení, ale pozorný čtenář tam odhalí více chyb než by si takováto kniha zasloužila.
Nelze jinak, než chválit a obdivovat. Nádherná kniha, kterou nutně musím mít doma.
Dlouho jsem si tak krásně čtenářsky neužila - bezchybné a čtivé slohově i obsahem a všechno korunují fotografie, které berou dech...a mně se nedostávají slova.
Děkuji s pokornou úctou k autorce, že naplnila všechny moje smysly a neuskutečnitelné touhy.
Opravu skvělá, nádherná záležitost! Neskutečná práce paní Štěrbové!
Prosím admina o opravu jména autorky zde na databázi, chybí háček nad e!
Jinak paní Dina je úžasná bytost, nejen bývalá výborná horolezkyně, ale i neuvěřitelně
lidská, chápající a empatická....klobouk dolů a pošlapat!
Vzácná kombinace, kdy má autor s tématem bezprostřední osobní zkušenost, zároveň je schopen shromáždit a zpracovat velké množství faktografických materiálů a k tomu má ještě dar poutavě vyprávět. Kniha paní Štěrbové není jen strohým popisem, jak která výprava na kterou horu probíhala. Je prodchnutá humorem, vlastními postřehy, neobyčejnou laskavostí a citlivostí ve vztahu k lidem i horám. Knížka je vhodná i pro čtenáře, kteří se - stejně jako já - o horolezectví běžně nezajímají. Obsahuje celou řadu myšlenek platných obecně, na téma přátelství, zrady, závisti... Opravdu s chutí jsem si ji přečetla a ráda se pustím i do další, Tyrkysové hory Čo Oju.
Touhy a úděl
Páni... neskutečná knížka, stran formální úpravy (mnoho fotek, mapek, pěkná grafika), ale i systematičností, komplexností, ale především i literárním stylem. Bylo to pro mě možná trochu překvapivé, ale Dina Štěrbová píše o horách s takovou láskou a barvitostí, až se mi tomu nechtělo ani věřit, hltala jsem řádky jako blesk :) Nepřijde mi to nijak ufňukané, prostě jen popisuje realitu, kterou si ženy musely občas doslova vyboxovat. My se na to dnes možná díváme s úšklebkem a názorem, proč to všecko tak zdůrazňuje, ale žijeme v době, kdy se ženám vede výrazně lépe než před např. 40 lety, podle mě si to už nedovedeme vůbec představit, čemu všemu musely ženy čelit a o kolik to bylo všecko těžší zařídit a zorganizovat. Slyšela jsem názor pár "starých" horolezců, že do ženy do takto vysokých hor nepatří apod. (např. Rakoncaj). Proč by tedy Dina ve své knize nemohla mluvit o svém pohledu? To hlavně horolezci si potřebovali poměřovat pindíky se sobě rovnými (tedy jinými muži), jakmile jim do toho chtěly hodit vidle ženy, tak se jejich ega začala vtipně čepýřit :D Dina je zkrátka super ženská, zaslouží si vyznamenání, které obdržela... díky za tuto, občas dramaticky napínavou, knihu :)