Toulavý autobus
John Steinbeck
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30576/bmid_toulavy-autobus-K49-30576.jpg
4
558
558
Na křižovatce, které se již osmdesát let říká Nároží povstalců, stojí benzínová pumpa s garáží a menší jídelna. Žije zde Juan Chicoy, napůl Mexičan a napůl Ir, se svojí zestárlou ženou Alicí. Juan vlastní koncesi na veřejnou autobusovou trať mezi Nárožím povstalců a San Juanem de la Cruz. Je zde tedy i autobusová stanice. V garáži Juanovi pomáhá učedník „Puchejř“ Carson a Alici v kuchyni číšnice Norma. Všední a monotónní život jim naruší skupinka cestujících, jež je nucena zde přespat v důsledku poruchy Juanova starého autobusu zvaného „Milenka“...... celý text
Literatura světová Romány Doprava
Vydáno: 1966 , Mladá frontaOriginální název:
The Wayward Bus, 1947
více info...
Přidat komentář
80% Pro mne netypicky psychologický Steinbeck, rozhodně má blíž k vážnosti Hroznů hněvu než hravosti Na plechárně.
Výborný Steinbeck. Nesourodá skupina cestujících, jejich plány, radosti a zklamání, touha zůstat i uniknout ze svých životů. Četla jsem znovu po mnoha letech, ale to kouzlo tam pořád je.
Mnohému čtenáři jistě zvedne náladu, protože zjistí, že je jistě spoustu lidí na světě, kteří se mají mnohem hůře než on, ať už jsou bohatí nebo chudí, krásní či oškliví, staří nebo mladí. Líbilo se mi, jak si s postavami pohrával osud, co všechno se může stát, jen když člověk vyrazí autobusem do světa. No kdo ví, co se stane třeba zítra, cestou autobusem do práce :)
Starsi vydani prekladu a zaujala me slova jako schanenda ci vohrndira. Hezky kniha odsypa a perfektni opis postav.
Má oblíbená kniha. Četla jsem ji už asi po čtvrté. Perfektně vykreslené postavy, fascinující popisy. Člověk má pocit, že je také součástí děje. Kniha ho do sebe úplně vcucne.
Jeden deň v jednej knihe. Šofér autobusu prepravuje pár ľudí. Každý jeden je povahovo iný. Každý úplne inak rozmýšľa, každý jeden aj úplne inak žije. Úžasné pozorovanie osôb, ako psychiku ľudí a ich správanie dokážu ovplyvniť nepredvídateľné situácie.....
Kdo nikdy alespoň na krátký okamžik nezatoužil po naprosto svobodném, toulavém a řekněme bezstarostném životě? V Toulavém autobuse si při troše dobré vůle můžete na cestě představit sami sebe a vychutnat si životní volnost.
Na knize oceňuji zejména popis různých charakterů lidí, kteří jsou velmi ovlivnění dobou. Jsou omezenými ovečkami v protikladu s Juanem a Mildred, kteří jsou dá se říci jedinými kladnými postavami příběhu.
Bylo to mé první setkání se Steinbeckem a potěšilo mě! :) Velmi mi přiblížil dobu i prostředí.. Motiv "amerického snu" je v knize cítit snad na každé straně.
Krásná kniha. Děj plyne tak lehce, čtenář se postupně seznamuje s postavami. Na začátku jsou to jen cizí lidé, kteří se projevují určitým způsobem, který by mohl vyvolat mnoho předsudků, později přicházejí záblesky jejich hlubších vnitřních dojmů, pocitů, vzpomínek, a nakonec vše krásně vygraduje několika posledními kapitolami, kde se popis jejich osobností a osudů krásně projasní-nebo vlastně spíš ještě víc zkomplikuje. Tak jako v reálném životě.
Klasický Steinbeck. Knihe nie je čo vytknúť. Nemá prakticky žiadny dej vystavaný na nejakej zápletke, ale číta sa to ľahko. Cestovať s Juanom Chicoyom ma bavilo ;)
Opravdu, jak píše níže Dusty - není tam nic víc než popisy krajiny a mezilidské vztahy! :o) Mně to ale bohatě stačí.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, jedna z mála těch, co jsem četla opakovaně. A taky se přiznám, že jsem ji tenkrát nenechala na turistické ubytovně, kde jsem si ji vypůjčila, ale odnesla si domů...
pár lidí v autobuse, všeobecně blbá nálada a ty slabší články v řetěze pomalu praskají...
Zlomek vteřiny předtím, než dolehl poklop zpět na své místo, vrhla se moucha pod okraj a dopadla do bílé kokosové nádivky. Vmáčkla se pod převislé místo okraje, takže nebyla shora viditelná, a hladově se zahrabávala do sladké hmoty. Měla teď vysokou horu sladkého koláče jen pro sebe a byla velmi šťastna.
Právě jsem dočetla a je mi líto, že se s knihou a jejími postavami musím loučit (hlavně s Juanem, ale fakt mi budou chybět i všichni ostatní!). Ač kniha nemá takřka žádný děj, čte se mimořádně lehce a nepřeskočila jsem ani písmenko. Steinbeck je mistr barvitého a realistického vykreslení postav, jejich přání a myšlenek, takže si připadáme, jako bychom seděli v tom autobuse s nimi a tlachali společně o životě. My ale, na rozdíl od ostatních cestujících, máme to obrovské privilegium nahlédnout "pod pokličku" - do jejich myslí. Kéž by člověk měl někdy tuto možnost i ve skutečnosti! Každá z postav je jiná, ale uvěřitelná, opravdová a i když nikoho, jako jsou oni, neznám, věřím, že kdokoliv z nich klidně může existovat. Když člověk čte o tom všem, co postavy cítí a jak vnímají svět a vztahy kolem sebe, rázem si připadá lidštější, normálnější, sám sobě snesitelnější i se svými slabostmi a sny...
Je to jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla, za mě 100%. :)
Sonda do mezilidských vztahů a pokřivených životních hodnot. I po 60 letech stále aktuální. Nejvíc se mi líbila propracovanost postav, které jsou prokresleny nejen dialogy, popisem zevnějšku a dosavadních životů, ale i myšlenkami jednotlivých postav. Vyráží až dech, jak dokonale je dokázal Steinbeck vystihnout. Přečteno na jeden zátah!
Další z veleděl pana autora Steinbecka. Skvělé propracování postav odehrávající se v zajímavém prostředí autobusu na cestě. Určitě se brzy k této knize zas vrátím. Parádní sebranka a ještě lepší podání.
Štítky knihy
americká literatura cestování putování mezilidské vztahy doprava autobusy osobnost člověka
Autorovy další knížky
| 2004 |  O myších a lidech |
| 2006 | Na východ od ráje |
| 2002 | Na plechárně |
| 1941 | Hrozny hněvu |
| 2003 | Toulavý autobus |
Už zase se mi u Steinbecka stalo, že na začátku knihy si říkám: "Jo, to vypadá dobře, to se mi bude líbit..." a pak přijde zlom, kdy si uvědomím, že Steinbeck je geniální a že ho miluju, protože ten pocit, který z jeho knih mám, je vždycky neskutečně silný, dává mi pocit obrovské bohatosti a přemýšlím o nich pak ještě hodně dlouho, protože mi jen tak nejdou z hlavy...