Toulky po Japonsku
Zdeněk Thoma
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36439/bmid_toulky-po-japonsku-lzG-36439.jpg
4
29
29
Není tomu tak dávno, kdy si lidé pod pojmem Japonsko představovali vycházející slunce, květy sakur, kouřící sopky, gejši, samuraje. Dnes se však každému vybaví spíš názvy Honda, Toyota, Sony, Aiwa, Nikon, Asahi Pentax. Od konce poslední války prošlo Japonsko bouřlivým rozvojem a stalo se třetí nejrozvinutější zemí světa. Sympatické ovšem je, že se lidé v této zemi neobracejí zády k tradicím, že neodhazují zvyky, které se zdají být zastaralé. Naopak, nové myšlenky a nové vlivy se tu přetvářejí v duchu tradičních zvyklostí. Japonci, kteří se snaží svou vyspělou technikou dosáhnout jedenadvacátého století, svými kořeny vyrůstají ze století devatenáctého. Snad právě proto zůstává Japonsko zemí zajímavou a exotickou, zemí, která si zachovává svou typickou odlišnost a charakter a přitahuje statisíce turistů. Zdeněk Thoma, fotograf a novinář, se snaží postihnout Japonsko v celém komplexu problémů, ale především nás seznamuje s Japonskem dnešním, moderním a mladým. Je také spoluautorem knihy Umění japonských zahrad (Artia 1981) a autorem fotografií v obrazové publikaci Československé lidové kroje (Japonsko 1983). 248 stran textu, 32 stran černobílé a 16 stran barevné přílohy, 7 map.... celý text
Přidat komentář
Vynikajúca kniha. Pán Thoma je spoluautorom skvelej mega publikácie "Příběh čaje" a preto som vedel, že aj táto /hoci nepomerne staršia kniha/ bude výborná. A je to tak. V knihe opisuje svoje zážitky po ceste Japonskom z prvej ruky. Pútavé, originálne a dobre sa to číta. Výhodou je fotografická príloha a ešte raz zdôrazňujem- originálny štýl písania. Teda taký akoby ste tam boli vy sami. Odporúčam.
I po 32 letech od svého vydání je stále čtivá,i když se poměry v zemi vycházejícího slunce určitě dost změnily.80%.
BAF - takhle na mě vybafla tato kniha dnes , když jsem pročítala úžasné komentáře woodward a najednou uviděla knížku, kterou jsem četla v r. 1984 (o svaťáku) a strašně záviděla všem cestovatelům, kteří mohou cestovat ( protože já zrovna musela minimálně pročítat maturitní otázky a protože kniha je menšího rozsahu, krásně se vešla do sešitu formátu A4, takže naši viděli, jak dřu a šprtám...) a hlavně jsem záviděla Japoncům Japonsko, jejich kalkulačky, úžasné stereamagneťáky, které tenkrát vážily tunu, ale komu řval japonský magneťák v pokojíčku, to byl pro nás panečku Borec. I když s věkem musím zkonstatovat, že naše Tesly vydržely mnohokrát a mnohokrát déle. :-)
Bylo to moje první setkání s Japonskem; tím myslím literární setkání, osobně jsem ještě neměl to potěšení. V osmdesátých letech tu nebylo moc knih, které by člověku tu zemi přiblížily. Dá se říct, že od té doby se datuje můj zájem o Japonsko a jeho kulturu a historii. Panu Thomovi děkuji za to, že když se mi o pár let později dostal do ruky Šógun, nebyl jsem již tak docela nepřipraven. Po listopadu se objevily další knihy, včetně dvojích dějin Japonska, a také Eidži Jošikawa. Ale Thomovo vyprávění a fotografie mi už navždy zůstanou v paměti jako zdroj prvního okouzlení. Pět hvězd.
Zajímavý cestopis, který nás protáhne Japonskem 70. a první poloviny 80. let. Pan Thoma tuto zemi procestoval několikrát, přičemž vždy volil nízkorozpočtový stop a přespávání venku, případně u lidí, kteří mu nabídli přespání u sebe doma. Vedle řady známých míst nám představuje i místa turisticky méně známá, či místa důležitá pro japonskou historii. Skrze tyto návštěvy a setkávání ses místními lidmi se tak dotýká nejen historie a tradiční kultury, ale také vývoje tehdejší japonské společnosti, ochrany životního prostředí a následků, které její ignorování mělo, důsledků časté sopeční činnosti a mnoho dalšího. Rozhodně doporučuji i těm, kteří o Japonsku již něco načetli.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2013 |  Míjím se s měsícem |
| 2002 | Příběh čaje |
| 1980 | Toulky po Japonsku |
| 2002 |  Japonská mozaika |
| 1994 | Japonské reflexe |
Země vycházejícího slunce, země plná kontrastů, rituálů... I tak by se dalo charakterizovat - se charakterizuje Japonsko. Tahle knížka je toho přímým důkazem.
I když některé věci v ní dnes působí, díky ustavičnému pokroku, tak nějak retro a archaicky..., přesto, přese všechno pro mě své kouzlo neztratila - udržela.
Nádherná knížka, v které jsem si jako malá holka bezpočtukrát listovala, četla a přitom se oddávala snům a touze, vše jednou spatřit na vlastní oči.