Továrna na absolutno
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/61087/tovarna-na-absolutno-61087.jpg
4
1221
1221
První Čapkův utopický román o vynálezu stroje na využití energie, jenž však z hmoty kromě ostatní energie uvolňuje i "absolutno"- boha a způsobí tím převraty v citech a myšlení lidí i národů. Kladem díla zůstává jeho kritika: kritika nacionalismu, klerikalismu a společenského systému, na jehož pozicích autor stál.
Přidat komentář
Tohle není román. To je satirická nábožensko-politicko-ekonomická studie. Na první pohled roztříštěné dílo, které Čapek psal ve formě fejetonů, skrývá silné poselství, obzvlášť aktuální v dnešní době. Tato kniha je navíc důkazem, jak blízko měl mnohdy Čapek k Haškovi.
Myslím, že tato kniha se tak trochu vyjadřuje i k dnešku. Četla se mi hezky, ale k Čapkovi musí člověk dozrát. Ještě před třemi lety bych tuto knihu asi nedočetl.
Úžasná kniha! Čapek byl vizionář, jestli někomu vadí skoky v ději a různé styly, měl by si uvědomit, že tak dneska píše každý druhý a domyslet ty mezery není žádný velký problém. Střídání stylů přesně odpovídá postavám, které zrovna jednají. Čapek jasně ukazuje jak je posedlost jen tou svoji "vlastní pravdou" zkázonosná a jak rychle se mění ve fanatismus, jež s Voltairovskou tolerancí a nadhledem a svým typickým vtipem a moudrostí odhaluje. Moc se mi líbilo jakým stylem představil fungování médií, jež je praktikováno beze změn dodnes.
"Problém Boha je, že je nekonečný a každý, kdo má tu svou pravdu, těch pár metrů Boha, si pak myslí, že ho má celého." Zakončení u jitrnic je pak naprosto geniální a Páter Jošt a moravské zelí pak ukazuje celý problém na jednom stole. Ano, potřebujeme více tolerance k názorům druhých a bude na světě snad trochu lépe.
Továrnu na absolutno jsem si přečetl s chutí, musel jsem však zapojit veškerou fantazii, neboť Čapek se zde pohybuje od obyčejnéjo člověka až po abstraktní zdánlivé všudypřítomné dobro. Ale lidské slabosti, sociální systém a tmářství zůstávají.
Je geniální, jak Čapek dokázal spojit globální a nadčasové myšlenky s obyčejnou všedností. A ještě si z toho všeho stíhá dělat srandu!
Jak sám autor poznamenává, nejedná se v tomto případě o román, ale spíše o fejetonový seriál, což stvořený z notné části za běhu, což způsobuje, že ve střední pasáži jeví se děj poněkud rozvláčněji a jakoby nevědom si svého cíle. Přesto však svou nápaditostí a vykreslením utopického průběhu věcí, včetně jejich absurdních důsledků, přináší i tato Čapkova kniha mnohá zamyšlení. Snaží se totiž poukázat na dvojakost postihující prakticky všechen “pokrok“ a také veškerou víru. V samotném závěru potom mistrně naráží rovněž na neustále se opakující koloběh dějin a vývoje, z nějž je třeba se poučit a čerpat. To vše je samozřejmě okořeněno patřičnou dávkou jemného humoru. 90 %
Taková genialita v těch otáčkách děje, prostě brilantní. Zejména ta poslední část. Zpočátku jen takové roztřesení, až ostýchavost ale to vše poté padá. Neomaleně atakoval Čapek znovu nás smrtelníky, ale kdo by mu to měl za zlé:)
Čapek je autorem, který není pro každého, je ho nadčasovost nesedí všem. Drze totiž vyžaduje při čtení zapojený mozek, odpočinout si lze u jeho pohádek. Ohledně způsobu psaní, u žádné knihy nevěděl jak dopadne! Absolutno, tuto knihu jsem dostala do ruky ještě na základce, mě osobně připadala jako vylíčení důsledků komunismu, viz: síla rve rudu z půdy, nebo připínáčky, mnoho kusů které jinde vadí a jinde jejich nedostatek. Nenápadně uvolněná síla, rozlézající se všude zcela bez kontroly. Autor sám dílem varuje před nástupem FAŠIZMU, nebo jeho důsledky. Popis Absolutna tomu zcela odpovídá...
Stylem vyprávění mi to hodně připomínalo Válku s mloky, i když tentokrát se děj točí okolo úžasného vynálezu, jež je poněkud nepřesně pojmenován jako Karburátor. Ten dokáže dokonale spalovat cokoli a tak maximálně využít energii. Karburátor na svět ale chrlí i vedlejší produkt a tím je Absolutno.
Příběh se nakonec zvrhne v náboženskou válku, kde každá strana tvrdí, že jedině její bůh je ten jediný a správný a pomíjí tak fakt, že se stále jedná o jednu sílu, která se ovšem přizpůsobí smýšlení dané sorty lidí.
Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Na začátku máme vynález, který by mohl prospět lidstvu, nakonec se však promění v jeho zkázu.
Co říct na závěr? Nic se nemá přehánět. Ať už se jedná o vynálezy nebo náboženství.
Skvelý Čapkov antiutopistický román s večnou pravdou, že ľudia musia veriť v samých seba a všetkého veľa len škodí.
"Každej to myslí náramně dobře s lidstvem, ale s jedním každým člověkem, to ne. Tebe zabiju, ale lidstvo spasím. A to nejni dobře, velebnosti. Svět bude zlej, pokud nezačnou lidi věřit v lidi."
Pre mňa jedno z najlepších diel Karla Čapka, ktoré si zaslúži plných 5 hviezdičiek pre svoje veľké posolstvo a krásny jazyk, akým je napísané.
Nápad je báječný, ale styl psaní mi naprosto nevyhovuje - jakoby slepené z jednotlivých článků. Asi je to na Čapkovi unikátní, ale mně se to čte velice špatně.
Nějaký ten kousek z pera Čapkova už jsem měla tu čest číst a byla jsem okouzlena. Musím však přiznat, že Továrna na Absolutno mě vůbec nenadchla. Jak se mi u Války s mloky líbily různé pasáže i styly psaní, zde mi to vadilo a působilo to jako nesourodá na sebe nenavazující směsice, která se jakž takž propojila poslední kapitolou. Chvílemi jsem se přistihovala, že vůbec nevnímám, co čtu, což ovšem bylo vzhledem k různorodému obsahu vcelku jedno. Rozhodně bych příště sáhla po jiném jeho dílku, než po tomto.
Nemůžu říct, že jsem zklamaná. Ale ani nadšená. Toto Absolutno ve mně zanechalo velmi málo, paradoxně mělo udělat opak. Možná nejsem sžitá s tímto druhem osekaných kapitol, a velmi záleží i na rozpoložení. Sledovat jednotlivé fejetony by byla hned jiná káva, v románu už tak dobře nefungují. Ale jak se dočítám pod sebou, jedná se o páně Čapkovu prvotinu, a to rozhodně zdařilou. Někdy zkrátka musí forma ustoupit obsahu.
Konec konců, já si vážím pana Čapka i jako proroka, protože "největší víra by byla věřit v lidi."
Nemohu než souhlasit, až na předposlední stranu, díky které se mi ohledně poslání knihy konečně rozsvítilo, jsem s touto knihou příliš dlouho bojovala. Čapek je bezesporu pánem svých myšlenek, ale tímto nechronologickým pokusem o jejich prezentování mi je kdovíjak nepřiblížil, škoda. To však může být dáno i tím, že dílo mělo ve výsledku představovat prakticky vzato spíš sbírku fejetonů než román. Navíc jde o jeho prvotinu. Takže jsem sice zklamaná, ale vím, že bylo v rámci mnou přečtených jeho knih i lépe.
Ač k Čapkovi chovám úctu, tohle je pro mě prostě slátanina. Autor sám přiznává, že psal jednotlivé kapitoly pro noviny a neměl dopředu úplně představu, kudy se bude ubírat. Nápadů fůra, forma trpí.
K přečtení doporučuji Krakatit
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie atomová energie genialita vizionáři vývoj Země finanční krize rozhlasové zpracování finanční analýza finanční gramotnost Karel Čapek, 1890-1938 sci-fi klasická literaturaAutorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Skoro sto let stará knížka a pořád aktuální. Je vidět, že lidstvo/národ jako takový se zas tak rychle nemění navzdory technickému pokroku a rozmachu globalizace. Co by se stalo dnes, kdyby se náhle všude začal zjevovat bůh tak jako v Továrně na absolutno? Vsadím se, že by se to od popsaného příběhu příliš nelišilo. A osudu by nás neuchránilo ani to, že v dnešní době přeci jen převládá ateismus.