Továrna na absolutno
Karel Čapek
První Čapkův utopický román o vynálezu stroje na využití energie, jenž však z hmoty kromě ostatní energie uvolňuje i "absolutno"- boha a způsobí tím převraty v citech a myšlení lidí i národů. Kladem díla zůstává jeho kritika: kritika nacionalismu, klerikalismu a společenského systému, na jehož pozicích autor stál.
Přidat komentář
Tak tedy tato kniha mne velice překvapila.
Pro mě je to opravdu super kniha.
Na to, že ji pan Čapek napsal v roce 1922 je to pecka.
A stydím se, že sem ji přečetl až ve svých 50 letech ))
Asi by se knihy ve škole neměli jmenovat povinná četba, ale třeba skvělá četba doporučená. Protože takto to akorát odradí potencionální čtenáře. Za mne tedy 7 hvězdiček a smekám klobouk před uměním pana Čapka.
(SPOILER)
Na rozdíl od opravdu slabého R.U.R. je Továrna na Absolutno nesporný skvost... Dokonce lepší než Krakatit. Neskrývaný výsměch všem politikům, vojevůdcům, vládcům, ale i jejich níže postaveným příbuzným, jako jsou starostové, přednostové a další nahraditelní nadutci... Tleskám. A panu Čapkovi odpouštím i trestuhodnou neznalost některých už v jeho době známých vědeckých poznatků, se kterými přesto manipuluje ("atom je vlastně shluk elektronů, to jest nejmenších elektrických dílců “). Najdeme tu spoustu vtipných hlášek ("Nebo si představ, že jsem chodil vzduchem. Víš, tomu se říká levitace. Nikdy jsem takovým nesmyslům nevěřil. Pomysli si, jak jsem se zhrozil.“
„To věřím,“ řekl Bondy vážně. „To musí být trapné.“
„Hrozně trapné."), hodně pravdy ("Ne, Bondy, obchod a průmysl nejsou od Boha.“) a hlavně, především, tu vidím velké varování před vlivem náboženství (kteréhokoliv). Před vlivem dogmatických bludů, které po tisíciletí slouží jen k zotročení lidstva, aniž by jejich záměrem bylo posouvat ho dál (pokud k tomu někdy došlo, pak šlo jen o vedlejší efekt)... Ale nastiňuje nám i řešení: "Svět bude zlej, pokud nezačnou lidi věřit v lidi"
A tak to je.
Tohle je už moje třetí kniha od Čapka a ať se snažím sebevíc, prostě jeho stylu nedokážu přijít na chuť. Na druhou stranu se ale jedná o velmi zajímavé a předvídavé dílo.
Čapkova vize budoucnosti a jeho předvídavost je neskutečná, ale bohužel musím přiznat, že příběh jako takový mě moc nebavil.
Geniální, úžasné, znepokojující.. Tohle mě při čtení zas a znovu napadalo... Čapka jsem měla vždycky ráda pro jeho schopnost obrazomalby slovem, ale teď obdivuji Čapka jakožto filozofa a učence.
Ta jedna hvězdička, která chybí, je mou nedostačující kapacitou vhledu.. Ale to je snad otázka času, který pro mne ještě nenastal..
Další nesmrtelné dílo které ukazuje, že lidé jsou stále jen lidé a že vůbec nic nepochopili....
Toto dílo jsem si pořídil kvůli postavě G.H Bondyho, který se objevil v díle válka s mloky, které patří k mému nejoblíbenějšímu dílu od Karla Čapka. Nečekal jsem od toho moc, tím pádem jsem byl překvapenější. Dost se zde mluví o náboženství a válce. Dost zajímavá úvaha kronikáře (tak se zde Čapek prezentuje). Pokud Čapka zbožňujete, nutnost. A pokud zvažujete nějaké Čapkovo dílo, tak rozhodně bych nad tímhle uvažoval. Rozhodně výborné dílo které je (jako u většiny Čapkových románů) stále aktuální.
Knihu jsem četla poprvé asi před pěti lety a tehdy jsem ji vůbec nedocenila. Letos jsem ji poslouchala jako rozhlasovou hru a musím říct, že mě strašně vtáhla. Docela se divím takovému hodnocení. Myslím, že kniha si zaslouží vyšší hodnocení.
Ghost in machine po Čapkovsku. Jeho lidovost a srozumitelnost všem. Psal v pouhých 32 letech. 1. světová byla ještě na dohled. Čerpal člověčinu z rodného kraje. Zmiňuje textiláky z Trutnovska a Úpice, hrobky některých z nich ještě můžeme najít na místních hřbitovech. Mnozí museli prchnout před Hitlerem. Ale o fašismu ještě tehdy Čapek nic nevěděl. Příliš brzy. Ale opravdu existovali, žili zde. Jejich židovský majetek nejprve zchramstli Němci, po válce znárodnili komunisti. V knize statuje i Hradec Králové, kam chodil Čapek na gympl.
Myslím, že toho o knize bylo řečeno dost. Ale není to velká kniha od velkého autora. Jen malá, jaksi nahozená na papír, což autor předjímá už v předmluvě. I tak k nám dodnes aktuálně promlouvá. Máme ho rádi.
Čteno v době, kdy jsem se rozhodl "dát Čapka komplet". Hodně zajímavé, trošku jiné... spousta námětů na zamyšlení.
(SPOILER)
Čapkova továrna na Absolutno je vskutku vizionářské dílo.
Je vynalezen motor, který dokonale štěpí atomy a tím pohání sebe sama i příslušný stroj. Jako vedlejší produkt vzniká tzv. Absolutno, které má na lidi mystické účinky od náboženského vytržení až o konání zázraků.
Mezitím stroje a továrny fungují nonstop bez potřeby lidské práce, vzniká obrovské množství produktů, po kterých není poptávka. Dochází k devalvaci trhu a vysoké inflaci.
Netrvá to dlouho a začínají vznikat nové náboženské skupiny, rozdělené podle toho, u kterého stroje je zrovna přepadlo osvícení. Skupiny si vytváří pravidla, z toho vznikají nejdřív malé rozbroje a končí to vše světovou válkou.
Velmi se mnou rezonuje Čapkovo pojetí Absolutna tedy Boha jako přírodní síly, která prostě jen existuje v prostoru a nemá žádný plán. To jen lidé si ji přivlastňují a chtějí na ni mít monopol. Vytvářejí si zákony poplatné jejich prostředí, době a často i interpretaci vlastních mystických zážitků a běda, jak ostatní (nejlépe automaticky) neuvažují stejně.
,,On je nekonečný. V tom je ta svízel. Víte, každý si na Něm odměří svých pár metrů, a myslí si, že to je celý Bůh(...)".
,,(...)A má vztek na ty, kteří mají jiný kousek."
,,Právě. Aby sebe sama přesvědčil, že Ho má celého, musí zabít ty ostatní. Víte, právě proto, že mu tak strašně na tom záleží, aby měl celého Boha a celou pravdu. Proto nemůže strpět, aby měl jiný jiného Boha a jinou pravdu. Kdyby to připustil, musel by přiznat, že má jen pár mizerných metrů nebo galonů nebo žoků boží pravdy."
Bohužel tohle je dystopie, kterou teď žijeme, a nejde jen o náboženství, ale o veškeré tříštění společnosti podle různých pravd.
Dílo jsem četl ve dvojknize, kde následuje po Krakatitu. A ačkoliv je základní motiv vynálezu zkázy podobný, Absolutno mi mnohem víc sedlo formou. Útržkovité psaní zejména v druhé polovině připomíná Válku s mloky, a zkrátka to funguje. Podobností je vlastně víc - nechybí Čapkův typický jemný humor, publicistické prvky, pohled na situaci očima běžných lidí a apel na čtenáře. V celkovém kontextu tvorby za mě trochu přehlížené, ovšem o to lepší dílo.
Autorův styl v této aknize mi nevyhovoval, přesto jsem vydržela do konce. Utopický román, ve kterém díky karburátoru vzniká po celém světě neomezená hojnost všeho. Ale hrnečku dost - začíná hospodářská, finanční krize. Cílem a poslání této knihy - lidi mějte se rádi a to platí do dnes. Na druhou stranu tento autor viděl hodně do budoucnosti, a proto je toto dílo velkolepé.
Podobně jako Válka s mloky je i Továrna na Absolutno spíš takovým souborem krátkých článků, reportáží a občas rozhovorů mezi několika postavami. Důležitá je spíše myšlenka a vize budoucnosti. Na počátku je skvělý vynález který krom výroby obrovského množství energie prakticky zdarma uvolňuje také "boží" tvořivou sílu a dává člověku nadpřirozené schopnosti či znásobuje lidskou spiritualitu a na konci je samozřejmě ultimátní světová válka o to, čí "Bůh" je lepší. To celé napsáno krásně sarkastickým stylem. Zkuste si v některých kapitolách nahradit slovo karburátor, jak se onen boží motor nazývá, za slova umělá inteligence či fúzní reaktor a pak si uvědomíte jak ďábelsky vizionářský Karel Čapek v mnoha ohledech je.
jejejej, jak já nemám rád moravské zelí, a navíc ještě s ohřívanými nafouknutými blbouny z knedlíkárny. to "u nás" (tedy na Mělnicku, Nymbursku, Poděbradsku a Boleslavsku, odkud pocházejí moji předkové) se kysané zelí pěkně sleje, propláchne aby nebylo tak kyselý, a téměř nasucho se dusí na cibuli oprskané na sádle, a při tom se tak trochu řízeně připálí a někdy se přidá maličko cukru a zkaramelizuje a krásně obarví a ovoní. Jak to rozdušené zelí co zrovna teče zaklechtané moukou vůbec někdo může jíst? Brrrr! A knedlíky se "u nás" dělají houskové (správně ze slaného žemlového těsta pečeného na plechu, ale může být i z zgumovatělých rohlíků), tak trochu na způsob karlovarského knedlíku, s hladkou a hrubou moukou půl na půl, a žádné vaření v ubrousku, pěkně mokrejma rukama uplácat šišky a šup s nimi do horké vody. jak to vůbec někdo může dělat jinak.
Švindlovej bagr!"
o knize zde níže výstižně píše JulianaH.
i když je Továrna na Absolutno spíše "fejetonovým seriálem" než románem a jeho formální nevyváženost tedy jen nezáměrnou předzvěstí postmoderních literárních postupů, mám jej právě pro tu improvizaci, fragmentárnost, otevřenost, nekoncepčnost a metafikci (Čapek píše o Čapkovi) snad nejraději
a tolik se bavím Čapkovými nadčasovými úvahami a prorockými vizemi, ať už se týkají hmoty a energie nebo umělé inteligence, stejně jako aluzemi na dobové interpretace kvantové mechaniky ("bůh nemá plán") či politickou a antiklerikální satirou ("uctívání Soudruha Boha")
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie atomová energie genialita vizionáři vývoj Země finanční krize rozhlasové zpracování finanční analýza finanční gramotnost Karel Čapek, 1890-1938 sci-fi klasická literaturaAutorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Děj románu líčí události kolem vynálezu zvláštního karburátoru, který dokonalým spalováním hmoty uvolňuje nejen elektrony, ale i tajemné všeovládající absolutno - Boha. Karel Čapek, jak jinak než geniální.