Tracyho tygr
William Saroyan
Americká kultovní novela v novém vydání s vynikajícími ilustracemi Štěpána Danča. Půvabný příběh Thomase Tracyho, newyorského mladíka, ke kterému se jednoho dne připojí jako stálý společník tygr, aby ho naučil důležitým věcem, jež potřebuje mladík ke své proměně v muže.
Přidat komentář
Kdo nebo co je Tracyho tygr? Otázka, kterou si nutně musí klást každý čtenář této magické novely. Pro mě byl tento černý panter symbolem všeho, co člověka činí jedinečným: Jeho vlastní vnímání světa, jeho sny, jeho láska i samota, neuchopitelná fantazie a prostě to "něco", co klidně může být tygrem s kůží pantera.
"Lidi jsou těžký. Lidi jsou lidi. Lidi jsou zábava, hra, fantazie, kouzla a čárymáry. Aha! Lidi jsou bolest a nemoc, šílenství a ublížení, lidí zraňujou lidi, zabíjejí lidi, zabíjejí sebe. Kde je zábavy, kde je hra, kde fantazie a čárymáry?"
Tak nevím, asi mě ta hlubší linka nějak minula. Ani po vyhledání výkladu knihy se to moc nezlepšilo. Ale kniha nebyla dlouhá a hodí se do kávové čtenářské výzvy, takže dobré.
Dostala jsem někdy na druhém stupni Tracyho tygra v originále, abych se na něm cvičila v angličtině. Tehdy mě úplně minul a po skoro 20 letech v češtině to není lepší. V čem je Tracy o tolik lepší než třeba Coelhovy knihy? Dokážu rozumově chápat asi většinu Saroyanových sdělení, ale přijdou mi zkrátka jen jednoduchá, hloubku v nich nespatřuju. Psychiatr mluvící kaplanovskou angličtinou (češtinou) mi taky nijak humorný nepřijde. Asi v Tracym nic moc rozumového není, a když se míjíme citově, zkrátka to nemůže fungovat.
Kniha, která mě potěšila, zvedla mi náladu, povzbudila. A zase se můžu znova vydat na cestu. :-)
Jsem zklamaná... Příběh to byl napínavý. Ale „wau“ ani „aha“ se nedostavilo. Musela jsem si dokonce po přečtení najít rozbor věnující se dílu, abych pochopila, že jsem to pochopila. Možná kdyby to nebylo celé překombinované, tak by mě kniha jako celek nadchnula víc. Takhle to pro mě bylo až moc. Mám spíš pocit, že je to vlastně napsané z „první“ a autor se v tom nějak ztratil. A že je celý potenciál příběhu totálně zmařený. Škoda. Velká škoda.
Knížka je velmi pěkně napsaná, hodně mě bavila, protože mi stále vrtalo v hlavě kdo je vlastně ten ,,Tracyho tygr”.
Je to hezká kniha, ale z toho, co Saroyan napsal, je to jedna z těch slabších. Nicméně čtyři hvězdičky si zaslouží, protože je mistrně napsaná i přeložená.
Tracyho tygr je krátka malá novela, ktorá sa vám vojde do kapsy a prečítate ju za dve hodinky. Je to na prvý pohľad veľmi jednoduchý príbeh, ktorý je hlboký a má viac vrstiev. Každý čitateľ si ho môže vysvetliť po svojom. Svojho tigra máme všetci no nie všetci ho máme prebudeného alebo ho máme v zlom stave. S knihou som sa stretol prvýkrát ale odporučil by som ju ako povinné čítanie na školách rovnako ako Malého princa.
"Nimmo zemřel," řekl Tracy, "Ringert je tady a kde je Peberdy, nevím. Stál jsem tam a najednou šla kolem po Warrenově ulici překrásná dívka."
"Byla krásná?" zeptala se Laura.
"Byla to nejkrásnější dívka na světě."
"Kdo to byl?"
"Vy, Lauro," řekl Tracy.
"Já?" Podivía se Laura. "Nejkrásnější dívka na světě? To jste se musel splést."
"Ne, opravdu jste to byla vy, Lauro."
"Ale jestli jsem byla někdy nejkrásnější dívka na světě, tak teď už určitě nejsem, " řekla Laura.
"O tom jsem chtěl s vámi mluvit," řekl Tracy.
"Dobře tedy," řekla Laura. "Mluvte o tom."
"Chci, abyste zas šla po Warrenově ulici."
"To že chcete?"
"Ano."
"Proč?"
"Nevím, jak jinak to vyjádřit," řekl Tracy. "Protože vás miluju."
"Co tím chcete říct?"
"Nevím," řekl Tracy. "Myslím, že chci říct, že jste pořád ta nejkrásnější dívka na světě."
"To nejsem," řekla Laura.
"Ale ano, jste," řekl Tracy. "Pro mě jste."
"Ne," zavrtěla hlavou Laura. "Není to pěkné být krásná. A nehodí se to. A pak, je to hrozně smutné. Mnohem smutnější, než jen v klidu ležet a vědět, že jste mrtvá."
Knížku jsem četl na gymplu, líbila se mi, ale že bych ji považoval za něco mimořádného, to ne. Pak jsem ale po čase viděl divatelní představení studentů DAMU, kteří děj naservírovali úplně geniálně. Scény, kdy Tracy okouzleně vyslovoval jméno dívky ve žlutých šatech - Lau-ra Lu-thy-o-vá, nebo když Pingitzer pochrupkával při psychiatrickém vyšetřování, mi knížku skvěle "přeložily" a od té doby patří Tracyho tygr k mým favoritům. Knize dávám 4 hvězdy. Od té páté hvězdičky ji dělí právě to, že můj zájem vzbudilo až vizuální převedení na divadelní prkna a nikoliv přímý čtenářský zážitek.
Krátká, ale přesto velmi hluboká novela. Myslím, že panu autorovi se povedlo jednoduchým způsobem uchopit náročné téma jako je dospívání chlapce v muže. Klidný a čtenářsky nadmíru příjemný způsob, jímž je novela napsána, mne zcela pohltil. Bylo skvělé zakončit náročný pracovní týden tímto příjemným příběhem Tracyho a Laury.
Tak nějak nevím co napsat. Asi jsem příběh ne úplně pochopila a tak ho nemohu plně docenit. Možná se ke knize někdy vrátím a pochopím co je mezi řádky. Dnes ji bohužel nemůžu hodnotit víc než na 3 hvězdy, proto fanouškům knihy se předem omlouvám.
Tracyho tygra jsem četla na střední škole a nijak zvlášť mě ta kniha neoslovila. Poté, mnohem později, jsem ji dostala od svého milého. Přečetla jsem si ji ještě jednou a pocit jsem z ní měla jako kdysi. Teď jsem se dostala k její audioverzi z roku 1981. Skvělé zpracování, ale výsledek se znovu nedostavil. Což mě mrzí od mého oblíbence Williama Saroyana, který napsal naprosto skvělou Lidskou komedii. Tenkrát ani teď jsem hodnotu knihy nepochopila. Zanechává to ve mně dojem trochu jako v pohádce Císařovy nové šaty. Moc tomu sice nerozumím, ale určitě je to hlubokomyslné, tak budu říkat, jak je to skvělé, abych nevypadal jako hlupák. S klidným svědomím mohu říci (3 pokusy snad stačí), že pokud kniha nějakou hloubku má, tak já ji neobjevila.
Láska na prvni přečtení! Pro mě něco jako druhý Malý princ, stejně poetické. Chci se stát ochutnávačem a chci mít taky svého tygra. :O
Část díla
Autorovy další knížky
1980 | Tracyho tygr |
1981 | Léto na krásném bílém koni |
1998 | Tati, tobě přeskočilo |
1958 | Odvážný mladý muž na létající hrazdě |
1998 | Mami, mám tě ráda |
Ke knížce jsem se dostal skrz zpěváka Márdiho z Vypsaný fiXy, kterej jí bere jako svojí oblíbenou. A já už chápu, kde Márdi bere inspiraci pro svoje surrealistické texty, když čte takovouto literaturu. Saroyan na prostoru sotva sto stran popisuje a našeptává, co že je v životě nejdůležitější. Já jsem to podle jeho metaforického tygra, co byl ve skutečnosti černý panter, poznal hned na prvních stranách- nejsem na tom, se svým cynismem, až tak špatně :-) Krásná knížka, která vás prostě pohladí po duši, pokud nějakou máte.