Tracyho tygr
William Saroyan
https://www.databazeknih.cz/img/books/77_/77035/bmid_tracyho-tygr-fCt-77035.jpg
4
2359
2359
Novela je lyrickou moderní pohádkou o mladíkovi, který chová černého pantera v domnění, že pečuje o vzácného tygra. Tracyho tygr není jen uprchlík z cirkusu, ale je to i Tracyho mládí, jeho syn i jeho láska k dívce jménem Laura. V autorově podání je Tracyho tygr všechno, co naplňuje život mladého člověka, a zároveň je i poněkud sarkastickým výsměchem americkému bulvárnímu tisku, reklamě, dravému byznysu a senzacechtivosti.... celý text
Přidat komentář
Tracyho tygra jsem někdy ve svých 12 letech viděla jako divadelní insscenaci ve Východočeském divadle Pardubice, kde byl tygr (pokud se nepletu) ztvárněn saxofonistou. A učaroval mi.
Teď, po 16 letech jsem se dostala ke knize, kterou jsem měla přečtenou raz dva a rozhodně jsem ji nečetla naposledy. Byť jsem za těch 16 let zapomněla, o čem příběh je, hned jsem pochopila, co tygr ztvárňuje a jeho význam v příběhu.
Přečetla jsem. Nepochopila jsem. Já na ty filozofické knihy s hlubším smyslem prostě fakt asi nejsem.
"Tak. Dvě otázky. Jedna. Váš tygr. Je co?"
"Můj," odpověděl Tracy.
Třetí z deseti knih v mém evakuačním zavazadle.
Nikdy by mě nenapadlo, že se ke čtení téhle knížky dostane desetileté dítě (nikoli moje!). A další šok jsem utrpěla tehdy, když ta malá čtenářka začala nad knížečkou jásat, připravila si o ní úžasný referát pro spolužáky a napsala na TT předlouhou báseň.
Tracyho tygr - knížka, která osloví každého z nás, bez ohledu na věk, pohlaví nebo národnost. Neváhejte a najděte si každý svého tygra!
Ve chvíli, kdy Tracyho tygr vyšel ze dveří a následoval Tracyho a Lauru, mi začal běhat mráz po zádech. Toto se stává u hodně málo knih. Něžně roztomilá knížka.
Poprvé jsem Tracyho tygra viděla v divadle před cca 20 lety a teprve nyní jsem si přečetla knižní podobu. Velmi pěkná knížka...
Tygře, tygře planoucí
lesem černým za noci,
čí ruka nesmrtelná
stvořila krásu tak děsivou?
Po prvním přečtení asi zatím nejsem schopná udělit hodnocení. Tohle je jedna z knih, které si určitě přečtu znovu, ale ne proto, že by mě tak ohromě oslovila a zasáhla, ale proto, že jí chci lépe porozumět. Zatím totiž úplně nevím, co si o ní myslet...
O tom, že když vymizí vášně, chtíče, touhy a lásky, tak z člověka nic nezbyde. Že když vás opustí tygr, pomalu vás opouští i život.
Tracyho tygr, to je alegorie života zbaveného veškeré animálností a pudů - jedinečnosti a osobitosti, které nejsou uznávány společností, když popírají obecně přijímanou normalitu, přitom jsou ale pohonem pro žití života.
Tracyho tygr je šťáva a míza, krev a lymfa. Zvíře, které se z nás postupně vytrácí, nejspíš kvůli tomu, že se ho sami bojíme a odháníme jej. Saroyan svým textem varuje před tím, jak tragické je nechat zemřít svého tygra - živelnou a všepohlcující lásku.
Nahota literatury a kapitoly z Freuda v praxi.
„Před šesti lety jsem stál před podnikem Otto Seyfanga.“
„Proč jste tam stál?“ zeptala se Laura.
„Protože jsem tam pracoval,“ řekl Tracy. „Stál jsem a povídal si s ochutnávači kávy, Nimmem, Peberdym a Ringertem.“
„Kde jsou?“ zeptala se Laura.
„Nimmo zemřel,“ řekl Tracy, „Ringert je tady, a kde je Peberdy, nevím. Stál jsem tam a najednou přešla kolem po Warrenově ulici překrásná dívka.“
„Byla krásná?“ zeptala se Laura.
„Byla to nejkrásnější dívka na světě.“
„Kdo to byl?“
„Vy, Lauro,“ řekl Tracy.
Nepochopil jsem a přiznávám, že tohle mě naprosto míjí. Snové a asi i magické, ale zároveň jedno velké a prázdné NIC. Nemám rád knihy, jejichž výklad si musím po přečtení vyhledávat, a u kterých zjistím, že mohou znamenat tohle, nebo tamto, případně něco úplně jiného a do kterého si čtenář může dosadit víceméně cokoliv, co se mu zrovna líbí.
Knihu jsem si přečetl už před lety a měl jsem z ní takový ten zvláštní hřejivý pocit. Přinesla miho poslední věta knihy. A i po letech mi její poslední věta ten pocit vrací.
Nádherná drobunká knižka a tak milá, vtipná, plná lásky. A koľko toho bolo medzi riadkami!! Aké je krásne mať svojho tygra.. ;)
Musela jsem to nechat den odležet, abych tu dokázala něco napsat. Knížku jsem zhltala asi za 3 hodiny. Potom jsem asi půl hodiny koukala do blba a byla z toho přejetá. Nejsem si jistá, jestli jsem knížku správně pochopila, ale jestli ano, pak celý svůj život za mě jednal tygr a teprve poslední necelé 2 roky jsem se dostala ke slovu já. Přeji pěkné čtení. :-)
Četla jsem v únoru 2001. Podle mých poznámek:
Snové, čtivé, hezké, zvláštní, záhadné. Nechává pocit, že by si člověk měl domyslet, ale já zatím nevím jak.
Tahle kniha se skvost! Za mě je plná inspirace - jak v podobě ilustrací tak i v podobě textu. Kniha je to malinká a kraťoučká, ale to pravé kouzlo se na vás přenese, když budete číst pomalu, vychutnávat si každou větu a číst mezi řádky. Za mě obrovské doporučení a 5 hvězdiček je v tomhle málo. Tahle kniha se dokonce možná ani nedá tak úplně obodovat. Každý si v ní musí najít to své a podívat se pod povrch...
Thomas Tracy měl tygra.
Vlastně šlo o černého pantera, ale co na tom, pro Tracyho to byl tygr.
Měl krásné bílé zuby.
Takto Tracy svého tygra získal:
Když mu byly tři roky a věci kolem sebe poznával podle zvuků, tu kdosi řekl tygr! Ať už tygr! bylo cokoli, Tracy to chtěl.
Jednoho dne se Tracy s tátou procházeli po městě, když uviděl cosi za výlohou rybárny.
„Kup mi toho tygra,“ řekl.
„To je rak,“ opravil ho táta.
„Tak to nechci,“ řekl Tracy.
O pár let později navštívil s mámou zoo a v kleci viděl skutečného tygra. Vypadal jistě nejtygrovatěji ze všech tygrů, ale jeho tygr to nebyl. (...)
Až jednoho dne si zašel Tracy do zoo sám. Bylo mu tehdy asi patnáct, pokuřoval cigaretu a koukal po holkách, když tu najednou stanul konečně před svým tygrem.
Byl to rozespalý černý panter, který se právě probudil, zvedl hlavu, zpříma se na Tracyho podíval, stoupl si na všechny čtyři a řečí černých panterů pozdravil, což znělo asi takto: Uajíí, pak popošel k mřížím klece, na chvíli se zastavil, s očima stále upřenýma na Tracyho, a zas se líně vrátil k místu, kde až dosud spal. Tam sebou žuchnul a zahleděl se kamsi do dálky tolika mil a let, kolik mil a let prostor má.
Teď zas pro změnu zíral Tracy na černého pantera. Zíral tak upřeně asi pět minut. Pak odhodil cigaretu, odkašlal si, odplivl slinu a vyšel ze zoo.
„Tohle je můj tygr,“ řekl si.
Nikdy se již do zoo nevrátil, aby si tygra ještě jednou prohlédl. Nebylo to nutné. Měl ho. Měl ho celého a se vším všudy za těch pět minut, kdy ho viděl, jak odevzdaně hledí do nekonečného prostoru s výrazem té strašlivé tygří pýchy.
--
Pokud vás nechytne tenhle začátek, možná skoro nemá smysl číst dál.
Mě tahle knížečka, která není rozměrem větší, než (dnešní) mobily, přímo nadchla - dnes stejně jako před lety. Má v sobě poetiku, která asi není pro každého.
Tracyho „tygr“ je metafora a může znamenat cokoli.
Metaforu nelze vysvětlovat - buď vás osloví, nebo ne. Možná proto jsou tu tak rozporuplná hodnocení.
Pro mě šest hvězdiček z pěti.
Být ochutnávačem kávy by byl job snů. Nejspíš to nepůjde. Nevadí, ani Tracymu se to nepodařilo, ale trénovat na to můžu. Možná by mě to stejně časem omrzelo, protože "stejně tak jako i jiné věci se zdají zprvu jedinečné se časem projeví jako všední" :-)
"A tak byl Thomas Tracy jednoho krásného říjnového nedělního odpoledne umístěn do Bellevue. Zjistil, že tamější lidé jsou hodně blázniví. Také zjistil, že každý z nich má tygra: velmi nepokojného, velmi vzteklého, hluboce zraněného, tygra připraveného o humor, lásku ke svobodě a legraci, fantazii a naději. Byl tam Nimmův syn s tesknícím a umírajícím tygrem. Byla tam Peberdyho dcera s vyděšeným tygrem, který přecházel sem a tam. Byl tam Ringert s tygrem, který se podobal starému utahanému psu. Byla tam Laura Luthyová, jejíž kdysi velkolepá tygřice byla nyní vyhublá, vyhládlá a k politování...
Jediný Tracy byl bez tygra. Tracyho tygr se schovával pod pohřebním ústavem. Tygr tam ležel v strachu a opuštění, truchlící, zoufale nešťastný a toužil po smrti. "
Neuvěřitelné - není třeba dodávat nic jiného. Řadím na seznam top knih,které mi kdy v životě prošly rukama.
Část díla
Akrobati
Bratia a sestry
Drahá Greta Garbo
Filipínci, naši nahnědlí bratříčci
Filipínec a opilec
Autorovy další knížky
| 1980 | Tracyho tygr |
| 1981 | Léto na krásném bílém koni |
| 1998 | Tati, tobě přeskočilo |
| 1958 | Odvážný mladý muž na létající hrazdě |
| 1998 | Mami, mám tě ráda |
Ještě v půlce knihy jsem to chtěl strhat. Prostý příběh psaný stylem, který by zvládl lecjaký středoškolák. Tak tam přidáme tygra, aby si toho nikdo nevšimnul :-) Zhruba v půlce knihy jsem prošel hodnocení zde a zjistil, že bych měl hledat nějakou moudrost. Tak jsem to zkusil a po dočtení můžu říct, že jsem to nedokázal a naprosto mi unikla pointa (skoro mě láká si to přečíst znovu a hledat od začátku). Proto nechám bez hodnocení.