Traja kamaráti
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/83_/83663/bmid_traja-kamarati-c00-83663.PNG
5
3274
3274
Jeden z najobľúbenejších románov slávneho nemeckého spisovateľa. Hlavný hrdina Robert Lohkamp kedysi sníval, že sa bude venovať umeniu, vojna však nadobro zhatila jeho plány. V období hospodárskej krízy sa spolu s dvoma kamarátmi pretĺka životom, ako sa dá, a jediným svetlým bodom je preňho láska k Patrícii Hollmannovej. Román patrí k najkrajším dielam oslavujúcim silu priateľstva a lásky až do posledného dychu.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1999 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Drei Kameraden, 1937
více info...
Přidat komentář
Tři rány v Robertově srdci během krátkého období. Každá bolela jinak a přitom všechny stejně. Ať to byla ztráta kamaráda Gottfrieda, výměna Karla, toho spolehlivého pomocníka a vlastně čtvrtého kamaráda, za společné čekání v sanatoriu na konec, nebo smrt Pat, završující smutek příběhu. Ten poslední prázdný list knihy symbolicky zobrazuje Robbyho vyhlídky do budoucnosti.
Určitě jeden z nejzajímavějších románů, které si lze přečíst, popisuje život mladého muže, jenž je neustálým zápasem s beznadějí ve světě hluboké hospodářské krize, jehož tragická realita může být narušena jen srdečným vztahem ke dvěma skutečným přátelům a vroucími city ke křehké mladé ženě skrývající krutou pravdu. Odhalení jejího tajemství všechno mění a rozděluje celé vyprávění, v němž se dá nalézt i mnoho pozoruhodných myšlenek, na dvě části, které jsou zároveň protkány dalšími neveselými osudy rozličných postav žijících ze dne na den ve strachu z budoucnosti. Ty pak společně tvoří nádherně temné pozadí skvěle propracovaného příběhu o láskou prozářeném bytí, v němž je místo pouze pro přítomnost a nejniternější emoce. Poměrně typický je také výskyt velkého množství přemýšlivých pasáží, které mohou vést k nejrůznějším úvahám a jejichž obsah je platný takřka v jakékoli době. 100 %
Úžasná kniha, která ve mě zanechala plno dojmů. Krásy i starasti lásky a života... U konce nezůstane oko suché. Prostě kniha, ke které se ráda vracím a i přes to, že vím jak vše dopadne mám na konci hromadu posmrkaných kapesníku u postele. Jedním slovem: NÁDHERA! Od Remarquea je má nejoblíbenější!
Krásný a smutný příběh, který vás zaručeně osloví, jak dějem ,tak i stylem psaní :)
Ať si říká kdo chce, co chce, že jsou jeho knížky na jedno brdo, mně to tak nepříjde. A tuhle mám prostě nejraději. Kromě toho pravého mužského přátelství je tu i láska k nemocné Pat, úvahy nad válkou, jemný humor (hřbitov bifteků, Karel), a nádherný styl spisovatele, který mi prostě sedí.
Po přečtení Noci v Lisabonu sem si řekl, že už nebudu číst žádnou jeho knihu a po přečtení této sem rád, že sem to nedodržel....... ale přesto i když příběh byl super a úplně sem před sebou viděl tu neutěšenou tehdejší dobu, tak ten konec i přes očekávání nebyl to co bych chtěl číst já... doufám, že aspoň Robby s Kösterem měli lepší konec.....
Tato kniha mě uchvátila již jako dítě spolu s vítězným obloukem nejlepší od Remarqua!
Je to krásná knížka, krásný příběh, o tom žádná, ale popravdě jsem byla trochu zklamaná. Ze všeho, co jsem slyšela od ostatních a četla v recenzích, jsem se na tu knížku neskutečně těšila, ale myslela jsem si, že mě to chytne víc. Ve čtení jsem měla velkou pauzu a dočítám jí až teď, ale hodnotím mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami.
Z mého možná až příliš cynického pohledu pokládám knihu za průměrnou, ať už z důvodu očekávaného konce, archaických stereotypů, tak i za klasicky Remarqueův smutný konec. Jsem toho názoru, že melancholie je daleko více nakažlivá a chytlavá, nežli jakákoliv jiná forma uměleckého sdělení. Dokonce pokládám jakákoliv tragická úmrtí, hromadná vyvražďování či válku v umění za citový parazitismus na čtenáři (či divákovi). Nechci být ke klasikovi příliš krutý, ale je příliš mnoho jiných krásných knih, které kvalitněji nakrmí duši.
Je zvláštní číst knihu, která je svým obsahem profláklá z povinné četby a tudíž vědět, jak skončí.
Kdybych měla vyjmenovat tři věci, které mě na knize nejvíc okouzlily byly by to tyhle - 1. Jak si navzájem všichni pomáhají. Nejen mezi kamarády, ale i úplně neznámým lidem jako když na začátku vyhrají kočárek a darují ho neznámé ženě. 2. Moudra ukrytá v myšlenkách hrdinů. 3. To, jakýma očima Robby viděl Pat, navzdory tomu, jak ji měnila nemoc.
Když jsem se dočetla k prvnímu chrlení krve, snažila jsem se brzdit. Jakoby rychlost mojí četby mohla ovlivnit délku života postav.
Remarque píše velmi krásným, takovým nedotknutelně vznešeným stylem, kterému se prostě člověk musí obdivovat. A konec knížky - A přišlo ráno a už to nebyla ona. Není co dodat. Jasných pět hvězd.
Tři kamarádi mě ze všech knížek zaujali nejvíc. Nevím, zda je to tím, že jsem je četla jako první... Po dočtení, stejně jako snad u všech jeho ostatních knížek, jsem měla pořádnou depku.
Co dodat, Remarque je prostě bůh.. kniha mě naprosto pohltila a na konci jsem brečela jako malá holka :)
Po přečtení Tří kamarádů pro mě nastala doba, kdy jsem četla jen Remarquea, tato kniha se mi vtiskla do paměti a stále je mou nejoblíbenější od tohoto autora :)
srdcervoucí příběh! Četla jsem ji poprvé v cca 12letech, již tenkrát mi brala dech
Velice zajímavá kniha. Remarque zde používá různá přirovnání a citáty, které jsou opravdu dost poutavé. Krásná povinná četba.
Kdysi jsem měl splín a kamarád mi tuto knihu doslova vnutil a nekompromisně mi nařídil, že si ji musím přečíst. Nechtělo se mi, ale pak jsem to zkusil a už jsem se od ní neodtrhnul. Krásný, jímavý příběh. Zatím to jediné, co jsem od Remarqua přečetl.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) přátelství láska nemoci německá literatura 30. léta 20. stoletíAutorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Miluju Remarqua.. a Tři kamarádi jsou skvělí !
Zahnali nudu, první týden na intru.