Trápení lásky
Jan Cimický
Petr Haviger má už kus života za sebou, možná ten delší, poznal slávu, úspěch, a začíná bilancovat. Necítí se šťastný, chybí mu vroucí romantický vztah, po němž vždy tak toužil. Snad mu nebylo souzeno potkat duši, s níž by mohl upřímně souznít. Marně do svých vztahů investuje celé své srdce, vždy dojde jen dalšího zklamání - asi o něj nikdo nestojí. Až potkává Lucii, osmnáctiletou dívku, vyzrálou a na svůj věk uvážlivou a moudrou. Čeká ji maturita, vysoká škola, ale nejdříve stáž v milované a neznámé Francii. Stačí jedno náhodné setkání, jiskra, která přeskočí mezi jejíma a Petrovýma očima. A rozhoří se láska, která nemá obdoby. Utajovaná a skrývaná láska dospělého muže a mladičké dívky. Oba si uvědomují všechna úskalí jejich vztahu, mobilizují svůj rozum a apelují na realitu. Ani věk ani vzdálenost nedokáže narušit jejich vztah. Čas a věk přestávají existovat. Když do pekla, tak na pěkném koni - říká si Lucie. Jaký osud čeká Petra a Lucii třetího tisíciletí? Překonají své pochybnosti, dokáží svou lásku před světem uchránit?... celý text
Přidat komentář
Musím souhlasit s Hakl54 a Astarte, od Cimického jsem přečetla hodně knih, ale tahle mě vůbec nebaví. Nevím, jestli ji dočtu, přijde mi strašně přeslazená, přebásničkovaná...
Cimického čtu ráda, ale u této knihy jsem byla přesycena milostnými dopisy a basničkami natolik, že jsem je již přeskakovala. Autor se zbytečně vrací k Petrovi a Lucii od Rollanda. Očekávala jsem příběh jiný originální, takže i tragický konec mě vlastně nepřekvapil.
Když do pekla tak na pěkném koni.To je motto příběhu.
Konec je smutný a hodně,proto nemůžu dát více hvězdiček.
Když do pekla tak na pěkném koni.To je motto příběhu.
Konec je smutný a hodně,proto nemůžu dát více hvězdiček.
Tato kniha mě dosti zklamala a prakticky mi nic nedala, buďto jsem ji nepochopila, nebo je skutečně průměrná. Od psychiatra jsem čekala komplikovanější záležitost :)
Autorovy další knížky
2004 | Vražedná past |
1980 | Poslední zastávka smrt |
2002 | Oběti života |
1976 | Případy doktora Dvořáka |
2005 | Nevěry II |
Nelíbila se mi. Spousta slov, ale nereálná, taková bez opravdu prožitelné hloubky.