Trauma: nechtěné dědictví

Trauma: nechtěné dědictví
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/333132/mid_trauma-nechtene-dedictvi-iTm-333132.jpg 4 19 19

Deprese. Úzkosti. Chronické bolesti. Fobie. Obsedantní myšlenky. Tyto obtíže v některých případech nemívají žádnou konkrétní příčinu. Odkud se tedy berou? Kořeny těchto problémů se mohou skrývat v životě našich rodičů, prarodičů, a dokonce i praprarodičů. Nejnovější vědecké výzkumy podporují to, co mnozí již dlouho tušili – traumatická zkušenost se může předávat z generace na generaci. Dokonce i v případě, že osoba, která původní trauma utrpěla, zemřela, její příběh byl zapomenut či se o něm nemluvilo, mohou vzpomínky a pocity žít dál v jejích dětech a vnucích. Toto dědictví bývá často zakódované a sehrává v našem emocionálním a fyzickém zdraví mnohem větší roli, než by se zdálo. Mark Wolynn, přední americký odborník na zděděná rodinná traumata, jakožto ředitel Ústavu rodinných konstelací v San Francisku vycvičil ve svém oboru stovky lékařů. Je vyhledávaným lektorem a vede semináře o dopadu traumatických zkušeností na další generace v nemocnicích, na klinikách, konferencích a výukových centrech po celém světě.... celý text

Psychologie a pedagogika Zdraví
Vydáno: ekniha , Triton
Originální název:

It Didn't Start with You, 2016


více info...

Přidat komentář

hu_87
21.03.2021 5 z 5

Zajímavé. Každý, kdo ví, že v rodině "něco" koluje (tendence, nemoce, zážitky) by si měl uvědomit, že hodně věcí prostě putuje napříč generacemi, včetně předaného traumatu. Potomci lidí, kteří si prošli koncentračním táborem nebo děti těch, kteří zažili útok 11. září dokazují, že něco jako předané trauma skutečně existuje - i na biologické úrovni (např. hladiny kortizolu, které dané lidi predisponují k menší odolnosti ke stresu) a tím pádem i na té duševní. Když už nás potká nějaká špatná věc a uvědomíme si, že problém může tkvět v předaných zkušenostech od našich rodičů (a nejen od nich, často jádro problému je minimálně o 3 generace dál), je možné s tím něco dělat. A právě od toho je tato knížka. Nejprve vás seznámí s teorií (tzn. různé průzkumy z epigenetiky, toho, jak se mohou stresující zkušenosti a reakce přenášet na potomky, kteří pak podobné nepříjemné reakce prožily, ačkoliv si - zatím - ničím podobným neprošli), epigenetikou, nebo tím, že nízká hladina kortizolu automaticky neznamená to, že jste v nízkém stresu. Posléze přichází na řadu ta praktičtější stránka věci.
Jak se říká, je třeba hlavně poslouchat, co a jak druhý říká a tady to platí stejně tak, protože to, jaká slova dotyčný používá nám toho o něm taky dost řekne.
Určitě doporučuji všem, kteří mají např. napjaté rodinné vztahy nebo těm, kteří zpozorovali, že se v jejich rodu pravidelně "dědí" některé, pro ně nepříliš komfortní vlastnosti a sklony, případně různé duševní problémy.

Zmiu
10.12.2020 4 z 5

Dobrá kniha, která mě inspirovala k tomu přemýšlet i o širší rodině a hledat zajímavé vzorce. Ne vše z knihy si vezmu za své, především ty usmiřovací věty mi přijdou dost křečovité. Myslím, že každý si musí najít svůj vlastní jazyk nebo formu, jak se usmířit s minulostí. Ale pro pochopení principu jsou užitečné.


Palorizek85
28.08.2019 4 z 5

Zajímavá kniha popisující propojení genů a chování potomků v následujících generací. Spojuje tragické zážitky předchozích generací s někdy naprosto iracionálním chování generácí dalších. Do určité míry nabízí řešení psychických problému v rozboru předchůdců a následném smíření s danou situací, resp. smíření převážně s rodiči. Pravdou je, že nevyřešená traumata z minulosti jsou často příčinou problémů v budoucnosti.

grillica
24.03.2017 4 z 5

Hodně zajímavá kniha o rodinných tragédiích a z nich vyplývajících rodinných traumatech, děděných po generacích. Myslím, že na teorii a bohaté praxi autora, který řadu let pracuje s osobami, prožívajícími různé zdánlivě nevysvětlitené deprese, obavy, úzkosti, fobie, něco určitě bude. Knihu jsem si půjčila s úmyslem odhalit některá naše rodinná traumata, a měla bych ji asi půjčit každému z rodiny.. Třeba v sobě něco objeví.