Tráva
Anya Martin
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/540341/bmid_trava.jpg
4
92
92
Svého bývalého manžela Sheila už nikdy nechtěla vidět, takže ji nemile překvapilo, když se zřítil s letadlem do močálů na jihu Georgie a musela ho jít identifikovat. Ještě více ji překvapilo, co si s sebou přivezla z márnice. Anya Martin přispěla povídkami do mnoha zahraničních antologií a Tráva se pak stala její první samostatnou publikací. Čeká vás skutečně zvláštní příběh o prapodivné bažinné lásce, ztrátě, sexu a smrti.... celý text
Literatura světová Horory Erotika
Vydáno:
2024
,
Medusa
Originální název:
Grass, 2016
Interpreti: Marie-Luisa Purkrábková
více info...
Přidat komentář
Perfektně žensky podaný psychologický příběh, kde ústřední monstrum současně nepřestává být i určitou metaforou. I samotný název je krásný dvojznačný špek. Navíc příběh až nebývale svižně odsýpá, listy se obracejí úplně samy. Z toho plyne, že všechna ta krásná a podivná bolest vepsaná mezi řádky rychle dospěje svému vyvrcholení. Plusovým bodem je, že z knihy sálá láska k rostlinstvu.
Čtivost je podmíněna i překladem, který se zde povedl na jedničku. Stejně tak mi sedí leskle-zelená obálka a vnitřní ilustrace. Co se týče hudebního playlistu, vnímám ho jako zajímavé zpestření, ovšem kniha by se bez něj obešla. Mimo „přímočarosti“ příběhu tak má druhá (menší) výtka směřuje k přítomnosti ukázky z další připravované knihy nakladatelství Medusa; raději jsem vynechal, abych si do budoucna nezkazil překvapení. :)
Tráva přináší specifické poselství, ovšem užije si ji každý čtenář s otevřenou myslí.
Vůbec jsem netušila, do čeho jdu, a pak jsem si knihu hrozně užila. Odsýpá rychle, prorůstá rostlinami skrz naskrz. Autorka vykresluje přemýšlení oběti domácího násilí perfektně. Nalezení spojení s podivným tvorem je pak už jen třešnička na dortu. Mírně horrorové, nijak složité vyprávění dodávalo čtivosti, ale člověk neměl potřebu zabřednout myšlenkově moc hluboko. Prostě si jen užít knihu a jít dál.
Je to sice taková jednohubka (přečtete ji na posezení, pokud nejste lemplové jako já), ale pošmáknete si pořádně. Brilantně napsaný intimní, eroticky a mírně hororově zabarvený příběh je svěží a rychle odsýpá. Rozhodně nechcete, aby se vám to stalo, ale trochu po tom vlastně toužíte. Stejně jako hlavní hrdinka, s níž se setkáváte v nejhorší možný moment.
Při čtení vás zaplaví vůně trávy a provinilý pocit, že svoje pokojové rostliny málo zaléváte. Před očima se vám rozvine příběh zakázané lásky a zakázané nenávisti. Lepkavá romance s příchutí domácího násilí, bahna a pohlcování. Mokré nohy už nikdy nebudou jako dřív...
Určitě si přečtěte i doslov, ten pro mě byl zdrojem mnohem větších děsů než samotná kniha.
Podtrženo, sečteno – první titul Medusy ukazuje, že nám tu vzniklo svérázné nakladatelství, jež čtenářům otevře brány jedinečných textů a žánrů kompletně mimo mainstream. A to se mi teda dost zamlouvá. Těším se na další!
Tahle neskutečně zvláštní novelka mě moc bavila. Samozřejmě mě navnadila už nádherná, lehce eroticky pojatá obálka, která zcela souznila s eroticky pojatým příběhem, který jakmile jsem začala číst, byla jsem ztracena. Příběh plyne jaksi snově, nehmotně, jako v lehkém kouřovém oparu. Myslím, že mužští čtenáři plně nedocení všechny jeho kvality, protože ženské téma knihou plně prostupuje. Osobní rovina příběhu dávala tušit, že ani autorčin život nebyl jednoduchý (i když se mi osobně příčí vztahovat příběh na život autora), v tomto případě mi můj úsudek potvrdil i doslov.
Fantastické téma bylo do příběhu přmícháno s citem a ústrojně. A rozhodně klobouk dolů nad překladem všeho toho botanického názvosloví, Roman Tilcer je opravdu mistrem svého řemesla. Jako celek je Tráva velmi zvláštní počin odhalující touhu člověka po lásce, touze a něze, po útěku od vzpomínek, které bolí a zařezávají se vám do duše jako stonek ostřice. Moc se těším na další počin nakladatelství Medusa.
Vlastně úplně nevím, jak novelu hodnotit. Líbil se autorčin styl, který nutil otáčet stránky dál a dál i celé pozadí příběhu, které tomu dodá určitý přesah. Na druhou stranu si neumím představit, že bych se k Trávě ještě vrátil. Je to hodně jednoduchý příběh o setkání s podivným tvorem bez nějakých dějových zvratů nebo rozboček. Ale Meduse děkuji za neotřelý zážitek.
Miluju knižní festivaly, vždycky si z nich odnesu spoustu tipů na nové čtení a ani teď nebyla Ostrava výjimkou. Z debaty se zástupci tří malých nakladatelství jsem si odnesla hned několik tipů, na které se třesu, a jelikož jsem v práci objevila Trávu, na kterou mě nalákal sám překladatel, nemohla jsem odolat.
Tenhle žánr normálně nečtu, vlastně jsem pojem weirdový horor slyšela úplně poprvé. Ale Tráva mě rozhodně navnadila na to, abych pravidelně házela očkem po tom, co mi z Planety9, Medusy a Carcosy projde v práci pod rukama.
Tráva je zvláštní dílko. Prostě takové weird. Ale já mám tyhle typy vlastně ráda - takovou sondu do lidské duše a mysli, kdy se hlavní protagonista potácí mezi světy, vnímáním, kdo ví, když to ani on sám neví? O to silněji na vás zpětně knížka zapůsobí, když si přečtete, co všechno stálo za jejím vznikem a že jádro příběhu vlastně smyšlené vůbec není. Je to zvláštní, je to podivné, je to své, ale tohle všechno se mi na tom líbilo. Podivný rosolovitý návštěvník z močálu, který se sám vlastně chytil do pasti, pro mě byl příjemným zpestřením. Chvíli jsem si sice říkala, co to vlastně je, ale záhy jsem na tuhle hru přistoupila a čtení jsem si maximálně užila. I když to celé vypadá podivně, je to vlastně hluboká psychologická sonda do nitra rozbitého člověka, který si najde vlastní únik od...čeho vlastně? Bolesti a vzpomínek, nebo prostě jenom od života? Tohle hloubání mám u příběhů nejradši a Tráva mi něco takového poskytla v míře více než vrchovaté.
Rozhodně budu dál koukat po práci Romana Tilcera, protože očividně má čuch pracovat na dílech, která mi něco dají, i když bych to od nich na první pohled rozhodně nečekala.
Na první knihu z nového Nakladatelství Medusa až nebývale odvážný kousek. Už název knihy může působit značně dvousmyslně, a to ani nechci mluvit o obálce, která je všechno, jen ne běžná. Dokážu si představit, co to s návštěvníkem knihkupectví asi tak dělá, když se tak z radosti prohrabuje novinkami a najednou na něj vypadne tohle. Já se třeba už z těchto důvodů na knížku dost těšil a očekával jsem prakticky cokoliv. Anya Martin je ale skvělá vypravěčka. Do zdánlivě běžného příběhu zakomponovala kus ze své minulosti a k tomu přimíchala nápad z komiksové postavičky Bažináče, posypala kořením z filmového kousku Tvář vody od Guillerma del Tora, vše pocukrovala lehkou sexuální náladou a k tomu nešetřila fantastickými prvky, které Vás během čtení budou nutit civět do knihy co nejdéle. Příběh to není kdovíjak dlouhý. Reálně bych to viděl spíš na tři hvězdičky, ale autorčin doslov mě nakonec přesvědčil ke čtvrté hvězdě s tím, že tohle není jenom zvláštní vstup do něčích myšlenek, ale i jistá autorčina katarze, která z knížky rázem udělala osobní záležitost.
Chvíľu som rozmýšľal, či si Tráva zaslúži 4*. Ale keď som sa dozvedel, aký mrazivý osobný príbeh za ňou stojí, prestal som váhať. Trocha ma každopádne zarazilo, že v súvislosti s Trávou každý (vrátane autorky) skloňuje Bažináča, ale v bažinách sa odohráva minimum deja. Škoda, mám slabosť pre toto jedinečné, atmosférické prostredie plné močiarov a aligátorov. Inak je síce Tráva super, ale netreba čakať epický veľkoromán. Je to skromná (hoci výborne napísaná) "len" novela. Anya Martin očividne vie, čo chce povedať. A ako. Knižka má 152 strán a príbehu patrí ešte menej, len stovka. Zvyšok tvoria bonusy, či už úvodné slovo Gwendolyn Kiste, nečakane osobné (a teda úderné) záverečné slovo samotnej spisovateľky (napísané špeciálne pre české vydanie), úryvok z ďalšieho pripravovaného počinu vydavateľstva a dokonca špecialita v podobe doporučeného playlistu na počúvanie počas čítania. Oceňujem tiež atraktívnu, prepracovanú vizuálnu stránku: parádnu zelenú obálku (okrem špecifickej kresby obsahujúcu autorkin medailónik) a ilustrácie. Príbeh je priamočiary, ale sympatickým spôsobom ho obohacuje zvláštna zápletka, ktorá sa nebojí svojráznej erotiky, ani drsných (ale nie prehnane explicitných) detailov. Je to síce na jednej strane jednoduché, ale na druhej strašne nepredvídateľné. Bavila ma zrelá štyridsiatnička, ktorú vie, o čom je život, viackrát tvrdo narazila a odniesla si rany, z ktorých sa nikdy nespamätá. Skvelý, silný záver s oceánom. Plno mohutných myšlienok (smrťou tyrana sa nič nekončí, vlastne to veci iba komplikuje, lebo nikdy nebudete môcť niektoré veci plnohodnotne uzavrieť).
Zcela unikátní jednohubka, prvotina nakladatelství Medusa. Jedná se o vydání vskutku kapesní, takže si můžete těchto 152 stran Trávy v klidu "ubalit" cestou v metru nebo při čekání na další lahůdku z tohoto weirdového nakladatelství.
Musím ocenit, jak autorka dokázala propojit jemné prvky hororu se sci-fi ve skvěle fungujícím příběhu, který, a to se podržte, čerpá z osobních zkušeností blízkých autorčiných bytostí. Já vím, sci-fi a horor v kombinaci s titulkem "napsáno podle skutečné události" zní trochu fórově, ale nenechte se odradit! Celý příběh je opravdu "smyšlený", ale zkušenosti s toxickým vztahem, rozporuplnými emocemi, pocity povinnosti a zadostiučinění jsou skutečné.
Co bylo třešničkou na dortu? Určitě seznam hudby. Já, jakožto člověk přežívající na hudbě, jsem tyto stránky ocenila nejvíce. Kombinace hudby s knihou je něco tak silného, že vás příběh opravdu vtáhne a nepustí. Víc takových vychytávek!
Hororová novela, pracující s podobným motivem jako román Tvář vody dvojice Guillermo del Toro a Daniel Kraus, ovšem namísto dojemné love story nabízí mnohem střízlivější pohled na milostnou aférku dvou naprosto rozdílných bytostí. Bizarní setkání třetího druhu nemůže probíhat jinak než podivně, přičemž pod pojmem „bizarní“ si protentokrát odmyslete ztřeštěné příběhy z mysli Carltona Mellicka III. Anya Martin je daleko jednodušší co se výstředností týče, dokáže je však do vyprávění zasadit mnohem citlivěji, až působí takřka reálně. Dokonale přitom zpracovává psychologický rozpad člověka, který přestane vnímat skutečnost kolem sebe a nechá se unést sexuálním poblouzněním, jež zcela zatemní jeho dosud inteligentní jednání. Tráva je rozsahem kratičké dílo, obsahově ale překvapí vycizelovanou stylistikou a drsným průběhem, kdy si autorka pohrává s nekonvenční imaginací v kontrastu s obyčejným lidským neštěstím. Zelený porost kolem svého doupěte od teď budu kosit s úplně novým odhodláním.
Ale tak jako, samozřejmě, že chcete, aby se dealerům ve vašem okolí dařilo (...). O tom nemůže a nesmí být pochyb. A ještě navíc, když záměru celého projektu fandíte. Nejde jen o tuhle novelu samotnou, jde i o to, rozjet něco, nějakým směrem, na základě vlastní představy (a podle vlastní chuti)... a taky si říct, jak při tom čtení v Olomouci, se to ještě rodilo, formovalo a najednou boom, je to konečně venku, Filtře. Gratuluju. Mám k tomu respekt a chtěl jsem to samozřejmě podpořit, byť jen minimálně (a díky za věnování, příště bys k tomu mohl dávat i vzorky... čaje, nebo něčeho takovýho :p). Weird žánru jsem celkově nikdy nepropadal nějak hlouběji, jen jsem narazil sem tam na několik autorů. Ale je to podobně, jako s řadou sci-fi klasik, co jsem objevoval během let u Laser-books, žánrové kulisy, co tvoří opravdu jen křoví, pro lidský příběh, který se odehrává v popředí. Na povrchu je 'Tráva' takové nenápadné cosi, kde se toho moc neodehrává, ale možná proto mě to bavilo. Jen takové momenty, plynutí, terapie... četlo se to samo. Hmm.
Tráva má skvělou obálku. Takovou něžnou a romantickou :D Na druhou stranu je to taková malá knížečka. Skoro do kabelky. Byť nevím, zda by se mi chtělo tohle číst v socce během cesty do práce. Ale jak je kniha rozměrově malá, možná by to nikdo ani nepostřehl. První co mě v návaznosti na to napadlo, že se mi kniha bude špatně během čtení držet. Že ani nejde pořádně otevřít. Ale ne, stačilo trochu rozlomit a bylo to dobrý. A bez zničení knihy. Takže za mě super. Z toho mám vždycky strach, že se stane, ale tady ok :)
Hned od začátku je příběh naprosto super. Bravurní odporné a zároveň dokonale pochopitelné. Jako milovník kytek (u mě částečná pracovní deformace) jsem si určité části textu užívala velice, převelice.
Kniha obsahuje spoustu dalších věcí. Ty tady vypisovat nebudu. Ale každá z nich potěší a pokud chcete vědět, co tam je, stránky vydavatele nebo na fb najdete poměrně snadno. Ale playlist jsem využila. Ne během čtení knihy, ale co jsem neznala, jsem si poslechla ;)
Kniha se mi moc líbila. Ale to je asi zřejmý podle hodnocení...
Bažináč potkává Netvora z Černé laguny v podivně erotické romanci. Ale jen zdánlivě a na první pohled. Hodně dobře napsaný psychologický příběh o vybublávání na první pohled přežitého, v němž neděsí nadpřirozený prvek, ale jen výborně odráží děsivost reálného světa, skutečného života a věcí, o nichž jsme si mysleli, že jsme je nechali už daleko za sebou.
Štítky knihy
erotika americká literatura horory alkoholismus domácí násilí Georgie, Georgia (USA)
Skrýt reklamy
Tohle mě nějak nedokázalo oslovit. Možná jsme kvůli ohlasům čekal něco jiného. Možná mi nesedl styl autorky a její hrdinka, nebo víc ty nedotažené náznaky. Podobně to mám i u Ta co jde první, ale tam mi ty nakousnuté myšlenky naopak sedly. U obou knih se povedl překlad bezchybně.