Třetí strážník
Flann O'Brien (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/107874/bmid_treti-straznik-uE5-107874.jpg
4
68
68
Třetí strážník je považován za jedno z nejlepších děl významného irského spisovatele Flanna O'Briena (1911 – 1966), vrstevníka Samuela Becketta. Autor bývá považován za klasika humoristického románu, který dokonale využívá bystrého sluchu pro typickou řeč Dubliňanů. I když se čtenář vždy výtečně baví, jsou jeho díla také plná formálních a jazykových experimentů a zdaleka nezůstávají jen sledem komických scén. V tomto románu se nejvíc dostává na povrch zoufalá vize chaotického světa plného násilí, v němž se člověk pohybuje ve věčném kruhu a nemá se o co opřít. Bezejmenný vypravěč zavraždí pro peníze starého lakomce Matherse. Zanedlouho po svém činu se ocitá v bizarním a zcela nepochopitelném světě, kde se mimo jiné setkává s obživlým Mathersem a třemi strážníky, kteří tento podivný svět střeží a řídí. – – Román byl napsán v letech 1939 – 1940, ale nenašed tehdy vydavatele, byl publikován až po autorově smrti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2000 , ArgoOriginální název:
The Third Policeman, 1967
více info...
Přidat komentář
Majstrovský kus, Íri proste vedia písať! Brian O´Nolan je v Írsku členom akejsi veľkej, modernistickej trojky - Joyce, Beckett, O´Nolan. Možno práve preto, že žil v tieni týchto dvoch svetoznámych autorov, nedostal viacej pozornosti. Nerozvážne som čítal jeho korešpodenciu s W. Saroyanom, takže som dopredu vedel, čo je pointou knihy, napriek tomu mi to vôbec čítanie nepokazilo - čo je základný parameter dobrej knihy. Dokonca hneď po prečítaní som si ju chcel dať znova, to sa mi nestalo dávno. De Selbyho pasáž o zrkadlách je famózna.
Úchvatná záležitost, která se kte mě dostala náhodou. Hledal jsem irského spisovatele a třefil jsem se do černého. Skvělá kniha, u které sice netušíte polovinu času co se děje, ale posledních pár stran vám vše zcela vyjasní a totálně vás to odrovná.
Hlavní hrdina zmatený a ztracený ve světe plných zcestných strážníků, jednonohých lupičů a bicyklů, kteří si žijí vlastním životem je skutečně šílené čtení. Zmatenost hlavního hrdiny skutečně fyzicky pociťujete s ním.
Je to pořádná šlamastyka psát komentář k téhle absurdní grotesce o zločinu a trestu. Hlava mi šla kolem, chvílemi nešlo nevzpomenout si na Monty Python's, i když tady z absurdna spíš mrazí. Ocitnout se někde, kde nic nedává smysl, jízdou na kole lidé bicyklovatí, věci nemají žádný známý rozměr ani logiku, promluvy strážníků nedávají smysl... to je vážně pekelný trest (i když zasloužený). Parádní knížka! Jak mi mohla doteď chybět ve slovníku šlamastyka?
Pro mě naprosto originální kniha. Zápletka je vcelku jednoduchá, ale po pár stránkách se to z obyčejného románu změní v dost neuvěřitelnou řadu až snových a surrealistických zážitků. A ten konec, to má šťávu, skoro až člověka zamrazilo...
Znamenitá obrazotvornosť autora, z ktorej by si mali brať príklad viacerí spisovatelia. Bizarné prostredie a scénky, ktoré by sa skôr hodili do nejakého absurdného divadla - O'Brien toto dielo plánoval vymyslieť ako divadelnú hru, a tú by som si teda rád pozrel. Musím len súhlasiť s komentárom podo mnou, malo to síce humorné momenty, ale podľa mňa šlo skôr o vcelku znepokojivú knihu, pretože celý jej základ je v akejsi viere, mýte o tom, čo sa stane keď... (ďalej by som už veľa prezradil). Jednoznačne veľmi originálne dielo.
Rozhodně bych tuhle knihu neoznačil za humoristický román. Spíš jsem ji vnímal jako variaci na Kafkův Proces, bizarní osud bizarní postavy ve světě, kde zdánlivě neplatí žádná pravidla.
Kultovní dílo irského modernismu. Další žánr, kterýmu se vyhnout obloukem. Ještěže koukám na South Park a vím, co znamená oblouk. Po Paliho pěti hvězdičkách jsem se docela těšil, ale jelikož se jedná a humoristickou knížku - což znamená, že mi při čtení zní v hlavě hlas Miroslava Donutil - měl jsem trochu obavy, že to dopadne jako u Spolčení hlupců.
A taky že jo. Srovnání s Vianem? Ani omylem, kniha je zbytečně máklá a všichni melou hovna. Moc dobře se mi to nečetlo. Za normálních okolností mi tohleto plácání po 15ti jägrech vůbec nevadí, ale v literatuře se tomu nejradši obloukem vyhejbám. Protože jägrmeister se nedá číst, žejo.
Riadna dávka starosvetského, predojnového humoru. Trochu ostrovne suchého, ale inak poriadne avandgardného. Všetko je relatívne, samozrejme absurdné, nestále, no opakuje sa... Ale hej, Třetí strážník je fajn.
Když jsem minule našel v čokoládové Deli pistáciovou Deli, říkal jsem si, že už mě v životě nemůže nic překvapit. Ejhle! V Irsku se totiž očividně už před drahnou dobou narodilo jednovaječné dvojče Borise Viana jménem Flann O'Brien, který byl prý tak vtipnej, že sám James Joyce se smál tak moc, až si vylil trochu Guinnese.
Je pravda, že Třetí strážník je svým způsobem humoristický román. Pokud považujete za humorné, že se nějaký vrah ocitne na policejní stanici, kde strážníci po celou dobu mluví o bicyklech, přičemž nic z toho nedává smysl (zatímco hlavní hrdina rozebírá práci de Selbyho, který by s přehledem strčil do kapsy všechny mentály na světě). Co ale ve skutečnosti žene román kupředu je neuvěřitelný imaginární svět, do kterého nás vlastně strážníci zasvětí. Musím říct, že jsem už dlouho nezažil, aby mě někdo ládoval nesmyslama tak vydatně, až jsem nakonec nabyl dojmu, že jsem salám nebo kokršpaněl na heráku. Chvílemi jsem si až myslel, že čtu Podzim v Pekingu 2: Policejní bicyklová akademie.
Tohle samo o sobě by stačilo na pět hvězd, jako pojistku ale pak O'Brien přihazuje větší rámec, který je vlastně jakousí fantaskní variací na Zločin a trest.
výborný humoristický román balancující na hraně absurdního dramatu a transcendentální filozofické literatury po jehož přečtení zamknete svoje jízdní kolo do sklepa a zahrabete klíč. román je čtivým zamyšlením nad tématem zločinu a trestu i nad podstatou jakésy vnitřní reality, jež nám poskytuje neskutečné možnosti, ale v níž mají všechny detaily a rozhodnutí nedozírné následky.
Nic pro mne. Dočetla jsem s vypětím sil kousek za půlku. Nemám na to, abych se svíjela ve schízách někoho jiného... Temno, které časem zřídne do schizoidního studena a nepochopitelna, bych rozhodně nenazvala humoristickým románem. I tak ale oceňuji velmi kvalitní jazyk - jak jen to jde rozpoznat z českého překladu.
" Zdálo se, že noc dosáhla intenzitou svého ústředního bodu, a tma byla nyní mnohem temnější než předtím. Mozek mi překypoval napůl zformulovanými myšlenkami nejdalekosáhlejšího charakteru, ale neochvějně jsem je potlačil a rozhodl se zcela omezit na to, abych nalezl bicykl a ihned se vydal k domovu. "
Štítky knihy
irská literatura fantaskní absurdní humor
Autorovy další knížky
| 2000 |  Třetí strážník |
| 2014 | U ptáků plavavých |
| 1997 | Řeči pro pláč |
Rafinované soukolí součástek Třetího strážníka dá se zcela nenápaditě přirovnat k MacCruiskeenově černé skříňce nebo De Selbyho systému zrcadel. Důmyslnost originálního konstruktéra, jenž všechny použité odkazy, vlivy a teorie poskládal k sobě právě tímto způsobem a promazal svým jazykem jako nejmilovanější bicyklici, nedokážu sice vůbec do hloubky rozklíčovat, a tím pádem asi patřičně ocenit, což mi však nebrání, abych ji nevyjádřila obdiv. Raději přídavnými jmény jako absurdní, surreálné, komické, metafyzické, hravé, zdaleka ne tak nelogické, jak se dlouho jeví, a taky znepokojivé... naštěstí nám autor, nechceme-li projít kafkovskou proměnou (třeba v mém případě v autobus) nabízí jako alternativu De Selbyho osvědčenou teorii přepravování.