Trhlina
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356418/bmid_trhlina-DSS-356418.jpeg
4
3996
3996
Tahle kniha vznikla zvláštním způsobem. Po vydání mysteriózního thrilleru Strach se autorovi ozval člověk, který mu povyprávěl opravdu děsivý příběh. Jozef Karika jeho vyprávění zaznamenal, mnohá tvrzení ověřil, doplnil o vlastní zjištění a zpracoval v knize, kterou máte před sebou. Na jejích stránkách rozmotává velice tajemný, tragický a hrůzostrašný případ. Zároveň poodhaluje jednu z největších záhad Slovenska – nevysvětlitelné mizení lidí v pohoří Tríbeč. Legenda, záměrná mystifikace, nebo děsivá skutečnost? Tuhle otázku si klade i autor. Předkládá strhující hororový příběh a nechává na čtenáři, aby našel odpověď. Titul na Slovensku získal ocenění Kniha roku 2016 v kategorii čtenářů. Román Jozefa Kariky byl jako jediný žánrový titul v historii nominován na nejvýznamnější slovenskou literární cenu Anasoft litera. Slovenský spisovatel Jozef Karika pracoval jako redaktor v televizi. Zaměřoval se především na politické a investigativní reportáže. Je držitelem Ceny Béla za nejlepší hororovou povídku a několika dalších novinářských i literárních ocenění. Debutoval knihou Zóny tieňa (2005), posléze vydal publikace Mágia peňazí (2007), KPMPZ (2007) a Brány meonu (2009). V USA vydal soubor esejí pod názvem Liber 767 (2009). V roce 2010 mu vyšla kniha pod názvem V tieni mafie (česky Ve stínu mafie, Knižní klub 2011), která se stala bestsellerem nejen na Slovensku, ale i v České republice. Také její volná pokračování V tieni mafie II – Čas dravcov (2011) a Nepriateľ štátu (2011) se zařadila mezi nejprodávanější knihy na Slovensku. Za romány Ve stínu mafie a Čas dravcov získal ocenění Zlatá kniha, které se uděluje za víc než patnáct tisíc prodaných výtisků. V letech 2012 a 2013 mu vyšel dvoudílný román Na smrť o přátelství a lásce, které se změnily na smrtelnou nenávist. V příběhu se mu podařilo spojit tři zdánlivě protichůdné světy – prostředí židovské mafie v New Yorku, nacistické Německo a první slovenský stát. V roce 2014 vydal svůj první mysteriózní thriller Strach a v roce 2015 pak thriller Tma.... celý text
Horory Thrillery Literatura slovenská
Vydáno:
2017
,
Argo
Originální název:
Trhlina, 2016
více info...
Přidat komentář
Můj první Karika. Čekala jsem víc, začátek mě vůbec nebavil, chyběla mi postava, ke které bych pociťovala aspoň špetku sympatie. No prostě jsem to chtěla dočíst, protože většinu knih čestně dočtu nebo se o to aspoň pokusím. Přece jen - mělo by tam být všechno, co mám ráda - hory, záhady, mrazení v zádech ...... Tak jsem zabojovala a četla dál. A pak - záhadná světla - to začalo lítat, bojím se ještě teď a těším se už na pošťáka se Strachem. I na minisérii Trhlina, kterou v Tribeči právě natáčejí. Jozef Karika to umí.
Ke knížce jsem se dostala díky čtenářské výzvě. Trochu jsem se bála, jestli nebude na mě až moc hororová, podle komentářů to tak vypadalo. Byla sice napínavá, ale nijak extrémně. Četla se velmi rychle. Trochu mi vadilo neustálé připomínání vypravěčova blogu, jako motivace mi to přišlo divné. Autor podle mě shodil tu knihu tím, že Igor byl feťák. Tím to přestalo být, řekla bych, věrohodné. Pro mě byl nejlepší začátek okolo nahrávek a potom konec z hor. Prostředek mě moc nebavil. Ale celkově docela dobrá kniha.
První kniha, kterou jsem od Josefa Kariky četla. Nejsem zrovna fanoušek thrillerů, slyšela jsem na ni ale tolik chvály, že jsem ji chtěla zkusit. Velmi příjemně mně překvapila. Líbí se mi, jak je vyprávěná, skvělé je propojení s reálně existujícími články na internetu. Zdaleka není jen strašidelná, zasmála jsem se u ní, dobře popisuje reálný dnešní život. A splnila i to, co se od thrilleru očekává - dočetla jsem jí v půl druhé v noci a byla jsem svázaná úzkostí a bála jsem se usnout. 95% věcí, co tam je napsaných, se opravdu mohlo stát přesně tak, proto je to děsivější, než řádící vraždící maniak.
Ne že bych byla nějaký záhadolog, ale určitým způsobem mě záhady a tajemství lákají a zajímají, proto jsem si knihy brzy po vydání všimla a rozhodla se, že se do ní pustím. A stálo to za to! Když odhlédnu od faktu, že moc nevěřím tomu konceptu, že někdo autorovi doslova odvyprávěl svůj vlastní příběh a on ho jen předal dál, je to moc zajímavý způsob vyprávění, který je navíc i celkem sugestivní a člověka pak mrazí, když se začte. Posledních cca 15 % knihy mi pak ale přišlo moc zmatečných, možná i uspěchaných, i když to na druhou stranu asi korespondovalo s pocity vypravěče, takže to asi sedí. Postavy byly celkem reálně vykreslené, člověk jim jejich jednání věřil, což hodnotím též pozitivně.
No, každopádně myslím, že sama budu muset Tribeč navštívit, s manželem jezdíme stanovat, tak to asi riskneme i tady (samozřejmě ne mezi listopadem a březnem =D ).
Román děsivý právě díky tomu, že nikdy nepřekročí hranici uvěřitelnosti. 80%
Zaujímavým spôsobom napísaná kniha, o to zaujímavejšia bola, že ja pochádzam z okolia Nitry. Kniha sa číta dobre, núti k čítaniu ďalších a ďalších kapitol. Keď som knihu dočítávala, akurát som cestovala cez dediny, o ktorých sa v knihe hovorilo. Bol február a počasie sychravé, takže som zažila tu pravú atmosféru. Z knihy až mrazí, je otázkou, či je to pravda alebo nie, ale každopádne sa v zime sama do Tríbeča nevydám :-D. Čo mi vadilo, bolo niekedy až moc slangové vyjadrovanie. Inak za mňa 3*.
Tribečské pohoří, plné zřícenin, strašidelných bukových lesů a ranních mlh. Miluju tuhle oblast nedaleko Nitry, je to nádherný kraj, ale tamní krajina opravdu má poněkud děsivou atmosféru. O to víc jsem byla schopná se ponořit do Trhilny.
Nebudu tu řešit, co je a není pravda, jestli se tam opravdu ztrácí lidi, či ne. Karika dokázal, i když velmi pozvolným tempem, naprosto vtáhnout do příběhu. Krásně si pohrál s psychologii nejen postav, ale i čtenářů. Přirovnání k Záhadě z Blair Witch je možná trochu na místě, oboje má obdobně hutnou atmosféru.
Trhlina dokáže prostě v čtenáři vyvolat zcela iracionální strach, i když vám to připadá přitažené za vlasy, tak se stejně budete trochu ošívat a mnohdy vám až naskočí husí kůže. Trhlina je zároveň mrazivá i poutavá, funguje přes tak, jak má, dokáže navodit strach, napětí i zvědavost a zároveň vás donutí přemýšlet, jestli na tom třeba není nějaké zrnko pravdy...
Co si budeme povídat, po přečtení téhle knihy se mi asi už příliš nebude chtít poletovat se psem po tamních lesích. Trhlinu rozhodně doporučuji, takhle strašidelná lahůdka, z pera slovenského autora, vás rozhodně zaujme, pobaví a možná i vystraší.
U Karikova Strachu mě v jistých momentech „nepříjemně“ mrazilo, tady vlastně nic tak strašidelného není, celé je to spíše o tom, jestli tomu chcete věřit nebo ne. Ale když se nad tím zamyslíte, je to docela zneklidňující, i kdyby pravda byla jen zlomek toho všeho.
Já osobně Igorovu podání nevěřila (od jistého momentu v knize se pro mě stal jako vypravěč naprosto nevěrohodný), ale... stát se to mohlo ;-) A na Tribeč se asi taky jen tak nevydám.
Strašně užvaněné. Tohle měl editor seškrtat nejmíň na polovinu. První stránky slibovaly – chátrající budova bývalého blázince, zamčený trezor, tajuplné dokumenty, naznačování mysteriózních a hrůzostrašných událostí. Jenže u příslibu zůstalo a následovalo tak 200 stran nudy: spousta převyprávěných článků z internetu a čtenářských diskuzí k nim, e-mailové konverzace, opakující se úvahy vypravěče, jak to všechno využije ve svém blogu… Čím dál častěji jsem přeskakovala celé odstavce, protože byly o ničem nebo pořád jen opakovaly to samé. Když pak následoval popis výletu a přípravy na něj s vylíčením nákupu vybavení (jaký si pořídit spacák, termoprádlo, jakou značku teplých ponožek) měla jsem chuť knížku odložit. Teprve v poslední čtvrtině se vyprávění trochu pohnulo dopředu a vylíčení bloudění v nočním lese mělo atmosféru (i když takovou dezorientaci a strašidelné zvuky zažil asi každý, kdo byl někdy v noci v lese). Závěr zase nijaký.
Kniha se čte dobře, ale čekala jsem větší napětí. Možná je to tím, že jsem vůči její pravdivosti poněkud skeptická ...
Hm, takže ďakujem velmi pekně, myslím, na hřiby už nepůjdu. :-) Nikdy jsem neměla ráda noční bojovky a stezky odvahy a evidentně jsem dobře věděla proč. Přikláním se spíše k názoru, že se jedná o mystifikaci, ale v podstatě je mi to jedno. Ztotožňuju se s tím, co říkal několikrát vypravěč Igor - nejděsivější je to, co vypadá vlastně normálně, ale vůbec to normální není.
Pro mě v tom bylo velké napětí. Jo a četla jsem ve slovenčině a bylo to v pohodě.
Na to, jaké byly recenze, mě kniha moc neuchvatila. V první části jsem myslela, že knihu odložím, ale dala jsem jí šanci. Děj se pohnul až v druhé části, ale pripadal mi strašně takový roztěkaný, nevím, je to jen můj názor, ale jak jsem se podle recenzí nemohla dočkat až si jí přečtu, tak jsem byla docela zklamaná.
Bavilo mě to. Sice jsem čekala jiný konec, ale i tak to bylo dobré. Jen by mě zajímalo jestli byl Kerčel opravdový, nebo jestli si ho Igor vymyslel.
Cena čtenářů 2017 ? Mystifikace nebo skutečnost? No nevím, asi nejsem ta správná cílová skupina. Ze všeho nejvíc mi to připomínalo historky, které jsme si v dětství povídali v noci u táboráku nebo na noční hlídce a pak se báli jít do tmy na záchod. Při četbě této knihy jsem se na záchod chodit nebála a trošku se nudila. Škoda.
Dobře napsaný příběh o záhadách, které se nedají vždy vysvětlit, mě zaujal od první stránky. Místy to bylo trochu zdlouhavé, ale i tak jsem dočetla dokonce a mohu doporučit všem, kdo mají rádi knihy o nevysvětlitelných jevech. Tohoto současného slovenského autora jsem neznala a musím přiznat, že jsem byla příjemně překvapená...
Od knihy jsem čekala víc, nicméně autorovi se nedá upřít smysl pro dramatičnost a cit pro napínání čtenáře- v určitých místech bych řekla až zdlouhavé. Příběh se četl dobře, akorát stále nevím,co si o něm mám myslet...Dva plus dva nejsou čtyři....
Začátek knihy byl slabší, ale i tak jsem četla dál a čekala, co na mě vykoukne. Od poloviny knihy bylo pro mě těžké se odtrhnout a odtrhla jsem se jen párkrát (kdybych nemusela, tak bych snad druhou půlku přečetla na jeden zátah). Bylo to wow a člověk musel přemýšlet, jak to tedy je. Což mě mrzí, že na konci nebylo nějaké rozuzlení. A otázka je, je to skutečnost? Věří tomu vypravěč? A nebo si to vymyslel? Těžko říct. Ale i když se normálně nebojím a strašidelná místa mám ráda, tak Tribeči se budu vyhýbat :) (tedy alespoň v určitém období).
Dosť dobré. Klobúk dole pred vykreslením atmosféry. Štýl sa mi páčil, vôbec nevadil, knihu som prečítala na jeden záťah . V očakávaní vás bude držať od začiatku do konca.Ten príbeh ma znérvóznil, nakoľko moja fantázia vie ulietavať do neskutočných dimenzíí a miestami som mala husiu kožu. A samozrejme ma prepadlo neodolateľné nutkanie ísť sa tam na ten Tribeč pozrieť :)
Štítky knihy
tajemno záhady fyzika horory šílenství rozhlasové zpracování zmizení lidí Tribeč slovenské horory zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
| 2016 |  Trhlina |
| 2014 |  Strach |
| 2015 | Tma |
| 2020 | Smršť |
| 2010 | V tieni mafie |
Zajímavý příběh, ke kterému jsem se dostala díky čtenářské výzvě. Vyprávění napínavé od začátku až do konce. Nedalo se přestat číst. Nutí čtenáře zamýšlet se, jestli se to mohlo nebo nemohlo stát, ale osoba vypravěče jako takového pro mě těsně před koncem ztratila věrohodnost (asi mi vadily ty drogy), naopak se mi líbil pokus aspoň o přibližné vědecké vysvětlení. Každopádně bydlet někde poblíž Tríbeča, asi se mi dobře spát nebude-)