Trhlina
Jozef Karika
Tahle kniha vznikla zvláštním způsobem. Po vydání mysteriózního thrilleru Strach se autorovi ozval člověk, který mu povyprávěl opravdu děsivý příběh. Jozef Karika jeho vyprávění zaznamenal, mnohá tvrzení ověřil, doplnil o vlastní zjištění a zpracoval v knize, kterou máte před sebou. Na jejích stránkách rozmotává velice tajemný, tragický a hrůzostrašný případ. Zároveň poodhaluje jednu z největších záhad Slovenska – nevysvětlitelné mizení lidí v pohoří Tríbeč. Legenda, záměrná mystifikace, nebo děsivá skutečnost? Tuhle otázku si klade i autor. Předkládá strhující hororový příběh a nechává na čtenáři, aby našel odpověď. Titul na Slovensku získal ocenění Kniha roku 2016 v kategorii čtenářů. Román Jozefa Kariky byl jako jediný žánrový titul v historii nominován na nejvýznamnější slovenskou literární cenu Anasoft litera. Slovenský spisovatel Jozef Karika pracoval jako redaktor v televizi. Zaměřoval se především na politické a investigativní reportáže. Je držitelem Ceny Béla za nejlepší hororovou povídku a několika dalších novinářských i literárních ocenění. Debutoval knihou Zóny tieňa (2005), posléze vydal publikace Mágia peňazí (2007), KPMPZ (2007) a Brány meonu (2009). V USA vydal soubor esejí pod názvem Liber 767 (2009). V roce 2010 mu vyšla kniha pod názvem V tieni mafie (česky Ve stínu mafie, Knižní klub 2011), která se stala bestsellerem nejen na Slovensku, ale i v České republice. Také její volná pokračování V tieni mafie II – Čas dravcov (2011) a Nepriateľ štátu (2011) se zařadila mezi nejprodávanější knihy na Slovensku. Za romány Ve stínu mafie a Čas dravcov získal ocenění Zlatá kniha, které se uděluje za víc než patnáct tisíc prodaných výtisků. V letech 2012 a 2013 mu vyšel dvoudílný román Na smrť o přátelství a lásce, které se změnily na smrtelnou nenávist. V příběhu se mu podařilo spojit tři zdánlivě protichůdné světy – prostředí židovské mafie v New Yorku, nacistické Německo a první slovenský stát. V roce 2014 vydal svůj první mysteriózní thriller Strach a v roce 2015 pak thriller Tma.... celý text
Horory Thrillery Literatura slovenská
Vydáno: 2017 , ArgoOriginální název:
Trhlina, 2016
více info...
Přidat komentář
Skvělá a naprosto neodložitelná kniha. Příběh je temný, děsivý a po přečtení ve mě zůstal takový těžko uchopitelný pocit.. strachu.. děsu? Každopádně do Tribeče se rozhodně chystat nebudu.
Horory nečtu, protože se moc bojím. Ale přečetla jsem si knihu Odbočka v lesích, se kterou tuto knihu srovnávali. A musím říct, že i když Odbočka v lesích byla horor, tak se mi moc líbila.
Tady jsem věděla, že je to veliký horor a už u čtení se to projevovalo. Nečetla jsem, když jsem byla sama doma nebo byla tma. Ano, jsem srab.
Přečetla jsem prvních dvě stě dvacet stran a pak jsem knihu prolistovala do konce. Myslela jsem, že se k přeskočeným stránkám nevrátím, ale další den jsem si přečetla i přeskočené stránky.
Ale jsem ráda, že jsem se odhodlala knihu přečíst.
Kniha opravdu úžasná, neskutečně zvládnuté propojení tajemna a reálného světa. Člověk, který se obyčejně nebojí opravdu pozná to, co tato kniha přináší. Všem doporučuji.
Inu, autor prostě umí. Propadla jsem mu zcela a zatímco jiné thrillery poslouchám pouze jako audioknihy, tohoto si pouze čtu, aby mě cizí přednes nerušil a neovlivňoval. Igor mi lezl na nervy od samého začátku tak strašně, že jsem se soustředila také na to, jestli má předpojatost projde nějakým vývojem, jestli pro něj naleznu pochopení. Tak to se nestalo. Na samém konci, kdy se tak nějak víc dozvídáme, o co jde, to pro mě bylo, podobně jako ve Smršti, těžko uchopitelné. Ne nesrozumitelné ani nepochopitelné, prostě těžko uchopitelné.
Tak tohle byla teda jízda!! Klobouk dolů. Už jsem od Kariky četla dva romány a vždy je ta atmosféra úžasná, jen ten konec je vždy jakože wtf? Tak jsem se do Trhliny bála pustit. Každé léto jsem totiž trávila u babičky ve vesničce kousek od Tríbeča. Na ty hory jsou koukala celé dny. Ale toto bylo úžasně napsané a nedokázala jsem se odtrhnout. Nic z toho jsem netušila.
Podľa môjho skromného názoru dali tejto knihe slabé hodnotenia len ľudia, ktorí tú knihu čítali tak, ako nemali /nižšie vysvetlím prečo/. Keď kniha vyšla, dostala kvalitné promo a kvalitný hype. Mysteriózna, hororová neviem čo kniha. Hovorím si, kúpim si ju, veď si ju ide každý. Avšak, dodám tej knihe to, čo jej právom zaslúži. Nebudem ju čítať cez deň, ale pekne v noci, najlepšie keď budem sám a pri polo-zažatej lampe. Kým sa všetko v knihe rozbehne, tak to trošku potrvá. Ale atmosféru tajomna to ma od začiatku nastavenú veľmi dobre. Pri jednom z tých večerov, ako som už spomínal pri tej tme, som sa dostal k pasáži, kde sa bez telefónu a internetu nezaobídete. Ta kniha vás núti otvoriť google a vyhľadať si potrebné informácie. A vtedy začne ta práva mrazivá atmosféra. Fú, som rád že žijem tak ďaleko od pohoria Tribeč. Priznám sa, boli večere keď som zaspával pri zažatej lampe a pozeral sa na balkónové dvere, či tam náhodou niečo nečaká kým zaspím. Máloktorá kniha mi tento pocit navodila. Čiže, to je aj môj pohľad na to, ako by sa správne mala čítať kniha takéhoto typu. Ak niekto počúva trhlinu ako audioknihu pri varení a za zadkom mu vrieskajú deti, alebo ju číta pri mori ako e-knihu a pod nohami ma azúrové more, tak to ten správny "feel" nebude nikdy mať.
Dala bych asi 3 a půl hvězdičky, kdyby to šlo. Ale pokud šlo autorovi o to, aby se knížka nedala odložit, tak to se mu teda povedlo! Ani jsem neměla pocit, jako většina ostatních, že by to ze začátku byla nějaká nuda. Sice jsem si myslela, ze se budu víc bát, ale své přání, udělat si výlet na Tribeč, jsem přece jenom trochu přehodnotila. A vulgarismy přece k životu patří, obzvlášť v takových situacích.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Po dočtení si ale nejsem jistá, co si o tom celém myslet. Nebylo mi sympatické, jak se vypravěč neustále opakoval se slovy, že tomu vlastně ale věřit nemusíme. Trochu jsem na konci očekávala nějaké doplňující informace, fakta, další osud, to mne trochu zklamalo. Jinak ale stojí rozhodně za přečtení :-).
Tak je to fejk, nebo to není fejk, nebo jak jako, sakra? (Mimochodem, jsem docela překvapená, jak pár sprostých slov v knize dokáže leckoho rozohnit...)
Každopádně první zhruba polovina knihy se celkem vlekla, nicméně druhá půlka byla docela jízda. Až teda na chvílemi zbytečné okecávačky a natahovačky.
Kniha mě na jednu stranu nijak zvlášť nevyděsila, to ne, ale docela mě rozebrala. Zanechala ve mně, nevím, divný pocit, jsem z ní taková nějaká zaražená nebo co, blbě se to popisuje. Tím spíš, že pro mě je ten příběh uvěřitelný...
No, chvíli mi teda ještě v hlavě a žaludku ležet bude.
Za mě rozhodně stojí za přečtení. Ať už si pak na ni uděláte jakýkoliv názor.
Nejdříve film, pak audiokniha a do třetice kniha samá. Věděla jsem, co mě čeká a přesto... Skutečně děsivé. Popis rozložení rozumu na první pohled banální věcí. Nepochopíte, dokud nepřečtete. Stejně děsivé jako "V pasti" od Joshe Malermana.
Kniha, ve které nejsou duchové, zombie, strašidla, ale neznámo. To člověka děsí. Nejprve čtenáře zaujme příběh, kterým se začne zabývat hlavní postava. Poté následuje svět, kterému každý věří a nakonec nikdo neví zda je pravý, reálný. Doporučuji si knihu zkusit také formou audia. Má to o něco jinou atmosféru. Slyšíte nahrávky, hudba dokáže velmi dobře rozbušit srdce či naopak uklidnit, ale klid v téhle knize nehledejte.
(SPOILER) ha, tak tam nikdy nepojedu :-), chápu hodnocení, chápu nadšení ale byly chvíle, kdy jsem to musela odložit, protože byla tma, a nejhorší je, že se vlastně vůbec nic neděje
Bohužel mě kniha příliš neoslovila, ani když jsem ji četl jako čistou fikci. První cca polovina je dost o ničem, zbytečně „rozkydlá“ a docela nudná, jen se tajemně naznačuje, že to celé špatně dopadne (jakoby to nebylo čtenářovi jasné). Aspoň trochu zajímavé to začne být v momentě, kdy dojde ke druhé výpravě, což je cca poslední třetina knihy a ani to není bůhvíjaký zázrak, přičemž na nejzajímavější otázky samozřejmě odpovědi chybí.
Styl vyprávění – přepisovaný rozhovor – mi taky moc nesedl, daleko víc by mě dokázala vtáhnout klasická er forma.
Občas mi přišlo docela vtipné, jak se autor snaží některé scény natahovat (např. při druhé prohlídce podpisů pamětní knihy) – jakože první postava něco zjistí a následuje popis toho, jak je šokována, přijde za ní druhá postava, zjistí to samé, následuje popis toho, jak je šokována, přijde třetí postava…
Taky se mi moc nelíbilo, jak si autor nad ne/pravdivostí příběhu v doslovu myje ruce, něco ve smyslu „no, udělali jsme tomu hezkou marketingovou kampaň, jakože se to možná fakt stalo, ale možná taky ne, já to zjišťovat nebudu, co vím, co jsem řekl a víc se k tomu vyjadřovat nebudu, lol.“ Jakoby neměl dost vodítek k dalšímu případnému ověřování.
Za mě teda spíš zklamání.
So súčasnou slovenskou literárnou tvorbou som doposiaľ nemal dobré skúsenosti. To sa však zmenilo, keď som si prečítal román "Trhlina", ktorý napísal Jozef Karika. Bolo to vynikajúce. Skoro som pri tom ani nedýchal. Pán Karika mi naservíroval perfektne napísaný, originálnym štýlom spracovaný, desivý horrorovo-mysteriózny príbeh plný napätia a tajomna.
Poslouchala jsem jako audio. Moc dobré, napínavé a zajímavé. Jedna z mála, které si pamatuji i po dlouhé době.
(SPOILER)
Veľmi veľmi zaujímavá kniha. Film som už videla dávnejšie, no kniha je omnoho lepšia. Na jednej strane verím Igorovmu rozprávaniu. Štýl akým bola kniha napísaná ma nútil prežívať to s ním a začať veriť neuveriteľným veciam. Na druhú stranu, keď sa hlbšie zamyslím o čo tu ide, príde mi to ako absurdita prvej triedy... som ako Dávid na začiatku knihy a nemôžem si takto rozbiť moju realitu
Dimenzionalna trhlina na Slovensku mi pripadá ako hoax. Ale ako sa píše v knihe, dávaj si pozor na to, čomu neveríš a preto pohorie Tribeč určite nenavštívim.
Štítky knihy
tajemno záhady fyzika horory šílenství rozhlasové zpracování zmizení lidí Tribeč slovenské horory zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
2016 | Trhlina |
2014 | Strach |
2015 | Tma |
2020 | Smršť |
2010 | V tieni mafie |
Tak toto byla zajímavá kniha, můžeme se dohadovat do jaké míry se nás autor snaží mystifikovat či se může jednat o děj založený na pravdě. Toto by se dalo ověřit několika denním vandrem po Tribeči, ale nerad bych skončil, v nějakém ústavu pro choromyslné, takže asi zdolávání tribečských pahorků nechám odvážnějším jedincům, kterým bych ale doporučil, si před cestou přečíst tento manuál pro začínající schizofreniky.