Trhlina
Jozef Karika
Táto kniha vznikla zvláštnym spôsobom. Po vydaní mysteriózneho trileru Strach sa autorovi ozval človek, ktorý mu vyrozprával naozaj desivý príbeh. Jozef Karika jeho rozprávanie zaznamenal, mnohé tvrdenia overil, doplnil o vlastné zistenia a spracoval do knihy, ktorú máte pred sebou. Na jej stránkach rozmotáva veľmi tajomný, tragický a hrôzostrašný prípad. Zároveň poodhaľuje jednu z najväčších záhad Slovenska - nevysvetliteľné miznutie ľudí v pohorí Tribeč. Legenda, zámerná mystifikácia alebo desivá skutočnosť? Túto otázku si kladie aj autor. Predkladá strhujúci hororový príbeh a necháva na čitateľovi, aby našiel odpoveď.... celý text
Horory Thrillery Literatura slovenská
Vydáno: 2018 , Ikar (SK)Originální název:
Trhlina, 2016
více info...
Přidat komentář
Ne že bych byla nějaký záhadolog, ale určitým způsobem mě záhady a tajemství lákají a zajímají, proto jsem si knihy brzy po vydání všimla a rozhodla se, že se do ní pustím. A stálo to za to! Když odhlédnu od faktu, že moc nevěřím tomu konceptu, že někdo autorovi doslova odvyprávěl svůj vlastní příběh a on ho jen předal dál, je to moc zajímavý způsob vyprávění, který je navíc i celkem sugestivní a člověka pak mrazí, když se začte. Posledních cca 15 % knihy mi pak ale přišlo moc zmatečných, možná i uspěchaných, i když to na druhou stranu asi korespondovalo s pocity vypravěče, takže to asi sedí. Postavy byly celkem reálně vykreslené, člověk jim jejich jednání věřil, což hodnotím též pozitivně.
No, každopádně myslím, že sama budu muset Tribeč navštívit, s manželem jezdíme stanovat, tak to asi riskneme i tady (samozřejmě ne mezi listopadem a březnem =D ).
Zaujímavým spôsobom napísaná kniha, o to zaujímavejšia bola, že ja pochádzam z okolia Nitry. Kniha sa číta dobre, núti k čítaniu ďalších a ďalších kapitol. Keď som knihu dočítávala, akurát som cestovala cez dediny, o ktorých sa v knihe hovorilo. Bol február a počasie sychravé, takže som zažila tu pravú atmosféru. Z knihy až mrazí, je otázkou, či je to pravda alebo nie, ale každopádne sa v zime sama do Tríbeča nevydám :-D. Čo mi vadilo, bolo niekedy až moc slangové vyjadrovanie. Inak za mňa 3*.
Tribečské pohoří, plné zřícenin, strašidelných bukových lesů a ranních mlh. Miluju tuhle oblast nedaleko Nitry, je to nádherný kraj, ale tamní krajina opravdu má poněkud děsivou atmosféru. O to víc jsem byla schopná se ponořit do Trhilny.
Nebudu tu řešit, co je a není pravda, jestli se tam opravdu ztrácí lidi, či ne. Karika dokázal, i když velmi pozvolným tempem, naprosto vtáhnout do příběhu. Krásně si pohrál s psychologii nejen postav, ale i čtenářů. Přirovnání k Záhadě z Blair Witch je možná trochu na místě, oboje má obdobně hutnou atmosféru.
Trhlina dokáže prostě v čtenáři vyvolat zcela iracionální strach, i když vám to připadá přitažené za vlasy, tak se stejně budete trochu ošívat a mnohdy vám až naskočí husí kůže. Trhlina je zároveň mrazivá i poutavá, funguje přes tak, jak má, dokáže navodit strach, napětí i zvědavost a zároveň vás donutí přemýšlet, jestli na tom třeba není nějaké zrnko pravdy...
Co si budeme povídat, po přečtení téhle knihy se mi asi už příliš nebude chtít poletovat se psem po tamních lesích. Trhlinu rozhodně doporučuji, takhle strašidelná lahůdka, z pera slovenského autora, vás rozhodně zaujme, pobaví a možná i vystraší.
U Karikova Strachu mě v jistých momentech „nepříjemně“ mrazilo, tady vlastně nic tak strašidelného není, celé je to spíše o tom, jestli tomu chcete věřit nebo ne. Ale když se nad tím zamyslíte, je to docela zneklidňující, i kdyby pravda byla jen zlomek toho všeho.
Já osobně Igorovu podání nevěřila (od jistého momentu v knize se pro mě stal jako vypravěč naprosto nevěrohodný), ale... stát se to mohlo ;-) A na Tribeč se asi taky jen tak nevydám.
Strašně užvaněné. Tohle měl editor seškrtat nejmíň na polovinu. První stránky slibovaly – chátrající budova bývalého blázince, zamčený trezor, tajuplné dokumenty, naznačování mysteriózních a hrůzostrašných událostí. Jenže u příslibu zůstalo a následovalo tak 200 stran nudy: spousta převyprávěných článků z internetu a čtenářských diskuzí k nim, e-mailové konverzace, opakující se úvahy vypravěče, jak to všechno využije ve svém blogu… Čím dál častěji jsem přeskakovala celé odstavce, protože byly o ničem nebo pořád jen opakovaly to samé. Když pak následoval popis výletu a přípravy na něj s vylíčením nákupu vybavení (jaký si pořídit spacák, termoprádlo, jakou značku teplých ponožek) měla jsem chuť knížku odložit. Teprve v poslední čtvrtině se vyprávění trochu pohnulo dopředu a vylíčení bloudění v nočním lese mělo atmosféru (i když takovou dezorientaci a strašidelné zvuky zažil asi každý, kdo byl někdy v noci v lese). Závěr zase nijaký.
Kniha se čte dobře, ale čekala jsem větší napětí. Možná je to tím, že jsem vůči její pravdivosti poněkud skeptická ...
Hm, takže ďakujem velmi pekně, myslím, na hřiby už nepůjdu. :-) Nikdy jsem neměla ráda noční bojovky a stezky odvahy a evidentně jsem dobře věděla proč. Přikláním se spíše k názoru, že se jedná o mystifikaci, ale v podstatě je mi to jedno. Ztotožňuju se s tím, co říkal několikrát vypravěč Igor - nejděsivější je to, co vypadá vlastně normálně, ale vůbec to normální není.
Pro mě v tom bylo velké napětí. Jo a četla jsem ve slovenčině a bylo to v pohodě.
Na to, jaké byly recenze, mě kniha moc neuchvatila. V první části jsem myslela, že knihu odložím, ale dala jsem jí šanci. Děj se pohnul až v druhé části, ale pripadal mi strašně takový roztěkaný, nevím, je to jen můj názor, ale jak jsem se podle recenzí nemohla dočkat až si jí přečtu, tak jsem byla docela zklamaná.
Bavilo mě to. Sice jsem čekala jiný konec, ale i tak to bylo dobré. Jen by mě zajímalo jestli byl Kerčel opravdový, nebo jestli si ho Igor vymyslel.
Cena čtenářů 2017 ? Mystifikace nebo skutečnost? No nevím, asi nejsem ta správná cílová skupina. Ze všeho nejvíc mi to připomínalo historky, které jsme si v dětství povídali v noci u táboráku nebo na noční hlídce a pak se báli jít do tmy na záchod. Při četbě této knihy jsem se na záchod chodit nebála a trošku se nudila. Škoda.
Dobře napsaný příběh o záhadách, které se nedají vždy vysvětlit, mě zaujal od první stránky. Místy to bylo trochu zdlouhavé, ale i tak jsem dočetla dokonce a mohu doporučit všem, kdo mají rádi knihy o nevysvětlitelných jevech. Tohoto současného slovenského autora jsem neznala a musím přiznat, že jsem byla příjemně překvapená...
Od knihy jsem čekala víc, nicméně autorovi se nedá upřít smysl pro dramatičnost a cit pro napínání čtenáře- v určitých místech bych řekla až zdlouhavé. Příběh se četl dobře, akorát stále nevím,co si o něm mám myslet...Dva plus dva nejsou čtyři....
Začátek knihy byl slabší, ale i tak jsem četla dál a čekala, co na mě vykoukne. Od poloviny knihy bylo pro mě těžké se odtrhnout a odtrhla jsem se jen párkrát (kdybych nemusela, tak bych snad druhou půlku přečetla na jeden zátah). Bylo to wow a člověk musel přemýšlet, jak to tedy je. Což mě mrzí, že na konci nebylo nějaké rozuzlení. A otázka je, je to skutečnost? Věří tomu vypravěč? A nebo si to vymyslel? Těžko říct. Ale i když se normálně nebojím a strašidelná místa mám ráda, tak Tribeči se budu vyhýbat :) (tedy alespoň v určitém období).
Dosť dobré. Klobúk dole pred vykreslením atmosféry. Štýl sa mi páčil, vôbec nevadil, knihu som prečítala na jeden záťah . V očakávaní vás bude držať od začiatku do konca.Ten príbeh ma znérvóznil, nakoľko moja fantázia vie ulietavať do neskutočných dimenzíí a miestami som mala husiu kožu. A samozrejme ma prepadlo neodolateľné nutkanie ísť sa tam na ten Tribeč pozrieť :)
Rozjezd pozvolný, budování atmosféry úžasné a konec skvostný. Jedna hvězdička za krásnou slovenštinu. Četla jsem totiž knihu v originále. Nikoli úmyslně, šlo o nedopatření, ale nelituji. Některé výrazy jsou tak nádherné a přiléhavé a jedinečné, že by v překladu ztratily svůj půvab, myslím.
Páni, dost intenzivní čtenářský prožitek... Styl knihy je vlastně přímé vyprávění otřesného zážitku s celoživotními psychickými důsledky, takže je velmi autentický. Příběh samý je zvláštní - mrazivý, tajuplný, hodně sugestivní, popisující realitu ("povídačky"? o pohoří Tríbeč). Autorovy doplňující poznámky a dojmy vůbec nekazí atmosféru, naopak zesilují dojem ze čteného. Nicméně co se týče věrohodnosti, zůstávám skeptická...
Štítky knihy
tajemno záhady fyzika horory šílenství rozhlasové zpracování zmizení lidí Tribeč slovenské horory zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2016 | Trhlina |
2014 | Strach |
2015 | Tma |
2020 | Smršť |
2010 | V tieni mafie |
První kniha, kterou jsem od Josefa Kariky četla. Nejsem zrovna fanoušek thrillerů, slyšela jsem na ni ale tolik chvály, že jsem ji chtěla zkusit. Velmi příjemně mně překvapila. Líbí se mi, jak je vyprávěná, skvělé je propojení s reálně existujícími články na internetu. Zdaleka není jen strašidelná, zasmála jsem se u ní, dobře popisuje reálný dnešní život. A splnila i to, co se od thrilleru očekává - dočetla jsem jí v půl druhé v noci a byla jsem svázaná úzkostí a bála jsem se usnout. 95% věcí, co tam je napsaných, se opravdu mohlo stát přesně tak, proto je to děsivější, než řádící vraždící maniak.