Tři
Valérie Perrin
„Jmenuju se Virginie. Z těch tří dnes se mnou mluví jen Adrien. Nina mnou opovrhuje. S Étiennem už nechci nic mít já. Přesto mě od dětství fascinují. Nikdy jsem k nikomu nebyla tak pevně připoutaná jako k těm třem.“ 1986. Adrien, Étienne a Nina se potkají na základce. Okamžitě se spřátelí. Jsou nerozluční. Milují stejné věci, stejnou muziku. Společně se učí i poflakují, bojují s učiteli a hledají své místo v rodinách i ve světě dospělých. Sdílejí svá zranění i své touhy. Společně spřádají sny o hudební skupině, která nechá za zády úzkoprsý venkov a jednou dobude Paříž. Nikdo a nic je nerozdělí. Ale sdílejí skutečně všechno? 2017. Na dně jezera, u něhož trávili horká odpoledne i noční alkoholové večírky, je jednoho dne objeven vrak auta, který tam ležel dlouhá léta, a v něm pozůstatky lidského těla. Virginie, novinářka s tajemnou minulostí, píše o události reportáž. Její vzpomínky postupně osvětlují pavučinu vztahů, která trojici přátel z dětství spojuje. Co se s nimi za ta léta stalo? Proč jsou všichni tři tak napjatí a čekají se zatajeným dechem na výsledky policejního vyšetřování? Patří ostatky někomu, koho dobře znali? A jak to všechno souvisí s jejich přátelstvím? Nová kniha Valérie Perrinové využívá všechny triky, kouzla a postupy, které jsme poznali a obdivovali jako čtenáři románu Vyměnit vodu květinám. Celý svůj báječný literární talent dává do služby příběhu tří přátel, který nás zajme, pohltí a nepřestane fascinovat, dokud se jeho nitky před námi nerozpletou a zase nespojí v překvapivém závěru. Je to příběh o lásce a přátelství, romantický popis bolestného a zranitelného dospívání, výpověď o hořkém hledání vlastní identity, tragická zpráva o rodičích a dětech a jejich neschopnosti se navzájem milovat, detektivka, román o vině a trestu? Román Tři je dojemnou oslavou přátelství, lásky a života i s jeho tajemností, překvapivostí a temnými zákrutami.... celý text
Přidat komentář
Další úžasný příběh od Valerie Perrin. Kniha o přátelství, hledání sebe sama, ztrátě, ale i šťastných koncích..
Po Šepotu včel je zde další titul, který mi zůstal v krajině srdeční ....
Příběh tří kamarádů z dětství, rozložený až do dospělosti - a zranitelnost dětských duší ....
Bezstarostné období dospívání, narušené událostmi jednoho léta ....
" Léto patří do všech vzpomínek . Je nadčasové. Léto patří ke každému věku. ..."
Co asi narušilo letní období, že zranilo přátelství ?
Příběh Niny, Adriena a Etienna .... jejich hledání vlastní identity a místa v životě ....
A nakonec s nečekaným rozuzlením ....
Moc se mi líbilo a doporučím.
Tuto knihu jsem si vybrala díky zdejšímu doporučení mé velmi oblíbené uživatelky, protože jsem vytušila, že "jedeme na stejné vlně" ve čtení :-) Tušení bylo správné, dobře jsem udělala, že jsem si jí bez obav rovnou zakoupila. Kniha se mi moc líbí, tak jí hned půjčím i mé mamce :-) Tato kniha se čte sama. Kdo má rád opravdu silné příběhy, tak pro toho je přesně tato kniha. Víc neprozradím, ale ihned tuto knihu doporučuji všemi deseti, já jsem si po dlouhé době, opravdu krásně početla.
Další krasný i smutný,ale hluboce lidský příběh,vše se prolíná,tři kamarádi na prahu dospívání,potom v dospělosti,co je společně stmelilo i rozdělilo a odtrhlo od sebe navzájem,tak nějak za polovinou se čtenář už dozví co a jak a o to se příběh všech zase malinko pootočí a najednou to dává smysl. Za mě tedy výborný překlad a jazykové prostě krásná kniha,kdy je čtení opravdu zážitek, i když autorky prvotina Vyměnit vodu květinám u mě vede.
Tato kniha je pohlazením a četba každé stránky mi přinášela čirou radost.
Vše další co bych mohla dodat již bylo napsáno ve velmi výstižných komentářích.
Knížku jsem si vzala na dovolenou do Itálie, byla to dobrá volba. Kniha se moc pěkně četla, dobře vymyšlený příběh, všechno to sebe zapadalo. Byla jsem ráda, že jména hrdinů nebyla počeštěná jako u Vyměnit vodu květinám. Velkoryse pominu překladatelské chybky. Prima čtení na léto.
Strhující čtení, které jsem si užila a odžila s hrdiny příběhu. Přemýšlím,zda jsem někdy četla podobnou knihu a napadá mě snad jen Kniha o Baltimorských. Kdo má rád mnohovrstevnaté , silné příběhy, které se odvíjí od dětství do dospělosti, přijde si na své. Kniha o přátelství, snech, hledání sebe sama, životě, který se ne vždy odvíjí tak, jak si přejeme. Absolutně originálně a neodložitelně napsaná. Temná i laskavá. Smekám před autorkou, 600 stran výtečného čtení, které Vám nedá spát. Knihu řadím k tomu nejlepšímu, co jsem letos přečetla. A ještě poznámka, zařazení do žánru Dívčí romány nerozumím, je chybné a může mnohé z Vás odradit. Nenechte se, ochudili byste se o nevšední čtenářský zážitek.
Valerie Perrin je pro mě velký objev - Vyměnit vodu květinám byla jedna z mých top knih loňského roku, Naprosto mi sedl autorčin styl. I román Tři se četl krásně (až na občasné obraty překladatelky, jak už zde bylo zmíněno - mám tolik roků apod.), a ač byl místy velmi překvapivý a příběh tří kamarádů z dětství mě bavil, přeci jen pro mě nedosahoval té košatosti, dojemnosti a vůbec emocioánální jízdy předchozí knihy. Ale i tak, opět výborné čtení.
Dětství, dospívání, dospělost - každá etapa života přináší své radosti i strasti a to vše se tady autorce, v propletenci životů tří hrdinů, podařilo mistrně vykreslit. Rozhodně je potřeba udělat si na knihu čas a nikam nespěchat.
Tři, to jsou tři kamarádi Nina, Adrien a Étienne. Ve škole je to nerozlučná trojka, procházejí spolu své dětství, ztráty, sny i radosti. Poté se jejich osudy rozdělí a každý z nich prožívá svůj dospělácký život jinde a jinak. Jsou ale stále v kontaktu, stále jsou spolu spojení a i když dochází k různým střetům a léta o sobě třeba neví, stále je jejich pouto natolik silné, že se k sobě vracejí. Kniha obsahuje hodně dějových linek a jednou z nich je i nález vraku s pozůstatky lidského těla v jezeře, u kterého "tři" prožívali své dětství. Je to krásné čtení o přátelství, životě, ztrátách, smrti. Je plná překvapení a já ji mohu jen doporučit.
Prvotina Perrin, Vyměnit vodu květinám, byla brilantní. Od příběhu po obálku knihy. Takže Tři jsem si vypůjčila hned, jak to bylo možné.
Chvilu mi trvalo se začíst. Narozdíl od první knihy totiž NAŠTĚSTÍ nepřekládal nikdo francouzská jména do češtiny. Znamenalo to ale, že se vám ze začátku všichni tak trochu pletli. Pak ale chytnete rytmus a unášíte se až do konce.
Je to příběh o kamarádství, o rodině i o sousedech. O dospívání i dospělosti. Hledání vlastní identity i o tom, když vám identitu určí někdo jiný.
Prostřední část knihy je bravurní. Když mi vše došlo, měla jsem chuť vše začít číst znovu a užívat si to od prvních slov. Konec knihy byl trochu zbytečně protáhlý (600 stran je fakt dost), ale každé slovo stálo za to.
Valerii Perrinové se opět povedlo napsat knihu, která může působit zdánlivě nudně, obyčejně. Ale nenechte se mýlit, je v ní vše. Vše, co život dělá životem. Sny, touhy, vzlety, pády, pravda a lež, zlo a dobro, sliby, přátelství, zklamání, bolest, to vše tady najdete tak jednoduše a zároveň hluboce napsané. I v předchozí autorčině knize toto vše bylo a je to i zde. Kniha mě donutila hodně přemýšlet nad životem, i já jsem se toulala ve vzpomínkách na léta dospívání a přemýšlela nad tím, jak moc se nakonec mé sny z dětství lišily od skutečnosti. Když bych měla porovnat obě autorčiny knihy, tak VYMĚNIT VODU KVĚTINÁM se mi sice líbila o trošku více, ale i TŘI jsou mimořádným literárním kouskem, který si určitě zaslouží vaši pozornost. Autorka nikam nespěchá a pokud se naladíte na její rytmus, přijmete její pozvolné vyprávění, kdy vše má svůj čas a smysl, dostanete hluboký čtenářský zážitek.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Nemůžu říct, že bych byla úplně urvaná z první třetiny knihy, ale pak už jen nadšení z mé strany... Tedy alespoň, co se příběhu týká.
Musím říct, že některé obraty absolutně odmítám pobrat... a těch "perel" tam bylo nepočítaně...
- je podobná na Audrey, je podobný na otce, je podobný na matku
- dnes mám pět roků, mám třináct, mám tři
- otěhotněl jsem holku
- valčík na raz dva tři čtyři, raz dva tři čtyři...
Francouzská spisovatelka Valérie Perrin je vypravěčka par excellence. Druhá její kniha a opět je to úžasný čtenářský zážitek. Toto je přesně jeden z těch příběhů, kdy si po dočtení říkáte, že kvůli takovým čtete knihy. Celou dobu čtení jste jím uchváceni a jakmile dočtete a zavřete knihu, dlouho doznívá a nechá ve vás silný zážitek.
Kniha je o třech lidech, kteří v dětství uzavřeli neobyčejně pevné přátelství. Ve svých deseti letech spolu ti tři začali kamarádit, osm let společně chodili, jedli, psali úkoly, plavali, společně zpívali. Byli nerozluční, každý večer před usnutím si volali.
Jejich příběh začíná v dětství a poté v několika časových linkách sledujeme kam povedou jejich kroky v dospělosti, co je v životě potká a jak je to změní a hlavně jak to ovlivní jejich přátelství a prověří jeho pevnost, zda při sobě dokáží stát a stále se podporovat nebo zda naopak čas a problémy dospělých je posunou jiným směrem a jejich vztah nevydrží.
Samozřejmě že v příběhu je skryto pár silných námětů a nečekaných odhalení, jinak by kniha nezanechala tak velký dojem. Jde skutečně o famózně napsaný příběh a zdejší zařazení do dívčích románů je naprosto nesmyslné.
Kniha je rozsáhlá a já poslední dny využívala každou volnou chvíli jen k tomu, abych mohla číst dál.
5* je málo, velké doporučení :-)
Famózní, vybroušený klenot se zajímavě zacíleným dějem. Zpočátku se možná bude číst hůře, než si člověk zvykne na postavy a jejich jména (hlavní hrdinové mají příjmení od B), ale pak to sviští. Slušná psychologická sonda do životů několika lidí.
Štítky knihy
francouzská literatura dospívání psychologické romány psychologické příběhy pátrání v minulosti přátelství z dětství maloměsto nemanželské dětiAutorovy další knížky
2021 | Vyměnit vodu květinám |
2022 | Tři |
2023 | Zapomeňte na neděli |
To byla prostě nádhera! Musím ale nejprve poděkovat Hance (Mandlevest) za její zmínku v komentáři o ,,Knize o Baltimorských", tomu přirovnání k této knize, plně souhlasím. Dlouho jsem na podobný román čekala...
Poprvé se potkali v páté třídě na základní škole. Byli tři, dívka a dva chlapci, ze kterých se stali kamarádi, pojící zvláštní, silné pouto. Byli nerozluční. Prožíváme s nimi jejich dětství, tápavé dospívání, lásky, sny, nejistotu i hledání svého já během jejich životní cest, které se rozdělují, prolínají i spojují. Ve dvou časových linkách se odvíjí dějově pestrý příběh jednoho přátelství.
Nina, Étienne, Adrien...Byli tři.
Přečtěte si jejich příběh, vřele doporučuji.