Tři kamarádi

Tři kamarádi
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/351868/bmid_tri-kamaradi-d2f-351868.jpg 5 3266 3266

Robby, Otto a Gottfried se stali přáteli na život a na smrt během první světové války. Jako demobilizovaní vojáci neměli v poválečném rozvráceném a vyhladovělém Německu život o mnoho lehčí. Kamarádství jim však pomáhá obstát v boji o holé živobytí a dokážou se postarat i o dívku jednoho z nich, když ztratí zaměstnání a těžce onemocní. Kamarádství je to jediné, čemu dobrému je válka a bezvýchodnost po návratu z ní naučila, a právě kamarádství a láska muže k ženě, opravdová láska bez frází a patosu, obyčejná, silná, ohrožená nepřízní osudu je to, pro co stojí za to žít.... celý text

Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: , Ikar (ČR)
Originální název:

Drei Kameraden, 1937


více info...

Přidat komentář

Slečna L.
02.06.2011 5 z 5

Remarque píše své knihy velmi podobným stylem, který je poznat již po několika slovech. Ale právě jeho styl psaní miluji. Krásné, nadčasové citáty- co slovo, to perla. Dokonale se dokážu sžít se všemi hrdiny, v každém je něco. Další výborná kniha. Nejde hodnotit jinak než pěti hvězdičkami.

s.macuska
08.04.2011 5 z 5

Tohle je další z důkazů, že Remarque je výborný spisovatel. Trochu jinak laděný příběh než autorova ostatní díla.


Addie
27.03.2011 4 z 5

Tři kamarádi představují dílo hodné mistra.
Opět jsem se přesvědčila o tom, že zobrazovaná pravda je sice krutá, ale je upřímná. Zároveň je však pravdou, že u (po)válečných knih je nezbytná, takže žádné zjemnění se nekoná a ,,přehánět" naneštěstí není v čem, protože nelze více zavírat oči před skutečností...?

kusma
08.02.2011 5 z 5

Podle mě nejlepší kniha od Remarqua. Kniha o lásce a o přátelství - co je víc? Krásná kniha, která mě přivedla k tomuto spisovateli a vlastně i k lásce ke knihám. Kdysi v anketě Kniha mého srdce byla tato pro mě jasnou volbou.

"Nikdy nezapomenu na tuto tvář - nikdy nezapomenu na to, jak se ke mně potom naklonila, jak změnila výraz, jak se tiše naplnila něžností a jemností, zářivým tichem, jako by rozkvetla - nikdy nezapomenu na to, jak mi její rty vyšly vstříc, jak se její oči přiblížily k mým, jak byly těsně přede mnou a dívaly se na mne, tázavě, vážně, veliké a lesknoucí se - jak se pak pomalu zavřely, jako by se vzdávaly."

cielle
30.11.-0001 5 z 5

Opět krásný a zároveň smutný příběh o lásce v kontrastu s válčením. Remarque dovede dokonale popsat tento protiklad. Určitě doporučuju.