Tři měsíce v Barceloně
Adam Gebrian
66 míst, pro jejichž návštěvu nejspíš neexistuje žádný vážný důvod, což ale neznamená, že nejsou zajímavá. Architekt Adam Gebrian vyrazil se svou ženou Markétou a synem Filipem v roce 2018 na tři měsíce do Barcelony. Filipovi tehdy byly přesně 2 roky a 3 měsíce. To, co tam spolu zažili, je předmětem této knihy. Rozhodně nejde o průvodce historií, či architekturou Barcelony. Není to ani mnohovrstevnatý portrét města. V žádném případě zde nenajdete soupis všech míst stojících za návštěvu. Jedná se o záznam společného soužití především otce a syna v tomto městě a stručný popis míst, na kterých spolu pobývali. Cestovat s malým dítětem je fantastická věc. Jen musíte mít spoustu času a být připraveni na to, že skončíte někde úplně jinde, než jste si na začátku představovali.... celý text
Přidat komentář
Je to kniha zcela "nearchitektonická" a zároveň výsostně "architektonická".
Kniha, kterou je možné přečíst jedním dechem a zároveň ji číst měsíce, roky.
Kniha, kterou je možné číst chronologicky a zároveň na přeskáčku.
Kniha pro znalce architektury a zároveň pro úplné laiky.
Kniha jednoduše čitelná a zároveň plná myšlenek.
Je to kniha, která vám ukáže, že i obyčejná místa mohou být skvělá, že smyslem architektury není, aby byla hezká na fotkách, ale aby byla dobře použitelná, kniha, která vede k zamyšlení, jak užíváme naše města, a hlavně kniha, díky které začnete přemýšlet, jak a kde je možné trávit čas se svými dětmi.
Adam Gebrian je můj oblíbený autor a komentátor toho, co se děje ve veřejném prostoru. V Barceloně jsem ještě nebyla a díky němu teď vím, kam se vydat, abych město nevnímala pouze očima milionů turistů, vím, po čem se dívat.
Štítky knihy
místopisy architektura Španělsko urbanismus, urbanizace cestopisy Barcelona turistické průvodce toulky, výlety s dětmiAutorovy další knížky
2021 | Tři měsíce v Barceloně |
2021 | Dva měsíce v Lisabonu |
2022 | Sedm měsíců v Raleigh, New Yorku a Chicagu |
2011 | Mestské zásahy = Urban Interventions |
2005 | 29 + 3 : sborník přednášek o architektuře |
Kniha Tři měsíce v Barceloně má spoustu kvalit. Dostanete to, co od Adama Gebriana očekáváte - zajímavý úhel pohledu, poukázání na detaily, které jste si prvně neuvědomovali, nečekaná místa, která vás zaujmou, a všechno tohle podtrženo tím, jak se na to dívají oči dítěte a oči dospělého. Já však zmíním kvality jiné:
Je to velmi přístupná kniha, vstřícná k širokému publiku. Dokonce by se tento formát dal nazvat povrchním - nijak zvlášť složitým jazykem popisuje konkrétní místa, do toho se promítají osobní pocity, a teoreticky by mělo být snadné tento formát a styl napodobit. Přesto napodobit nelze, a to z jednoduchého důvodu - ač je psán prostě, je mezi řádky jasně čitelná sečtělost, obrovský dar vnímat a roky věnované tomuto oboru. Kdyby to napsal kdokoliv jiný, kdo by s tímto tématem neměl tolik zkušeností, nevyznělo by to.
S tím se pojí věc druhá - není to povrchní už jen z toho důvodu, že se k tomu člověk bude léta opakovaně vracet. Nejen kvůli těm 66 popsaným místům a postřehům, ale i díky tomu, kolik architektů, jiných míst, okolností je v tom zmiňováno. Člověk jen jednou útlou knihou má vystaráno na dalších pár let.
Fascinují mě lidé - jak přemýšlejí, jak jednají, jak spolu komunikují. A v téhle knize u mě naplno převládla tahle fascinace nad tou architektonickou. Při čtení sledujete vztah otce a syna, vidíte procesy toho, jak Gebrian přemýslí, vnímáte skrze ty zrnité fotografie atmosféru a soužití lidí a máte pocit, že tam jste. Dáváte si pivo v Cinc Rius, kopete do míče na hřišti v Ravalu, pozorujete přístav na Montjuïcu a možná se i párkrát sklouznete po Muntanya màgica.
Po přečtení této knihy je mi jasné, že se potřebuju do Barcelony podívat. Ale především mi Adam Gebrian znovu připomněl, jak důležité je se dívat a vnímat - místo, kontext, atmosféru, všechno.