Tři minuty věčnosti
Gert Prokop
Další kriminální příběhy z 21. století. Osm zdánlivě neřešitelných kriminálních případů je situováno do USA 21. století. Geniálnímu detektivovi Timothymu Trucklovi se je podaří s pomocí svého počítače Napoleona vyřešit, ale nakonec na něj uspořádají hon právě jeho bývalí prominentní klienti. Podaří se Timothymu uniknout?
Detektivky, krimi Povídky Sci-fi
Vydáno: 1988 , SvobodaOriginální název:
Der Samenbankraub, 1983
více info...
Přidat komentář
Toto vydanie na mna z kniznice pozeralo uz v 1988, ale to som bol este ziak zakladnej skoly v tvrdom socializme, takze toto dielko "zjavne" pre dospelych .. flaska s chlastom a rybka opita .. som do ruk ani nebral. Casovo predchadzajuci "diel" - zbierku poviedok "Kto by uz kradol nohy" som uz precital, lebo ved povedzte, ten nazov si to sam ziada.
A islo o zasah mojho zivota. Scifi. Mrakodrap o vyske jednej namornej mile. A v nom byvajuci charizmaticky detektiv. Prehnita amerika tesne pred kolapsom, doslova za zeleznou oponou, minovym polom oddelena od zvysku sveta. Timothy Truckle - sukromny detektiv s vlastnou AI, pocitacom menom Napoleon. Bol som skutocne sokovany, ked som zistil, ze ta cudna kniha - Tri minuty vecnosti je pokracovanim tej Kto by uz kradol nohy.
Obe knizky su aj teraz za mnou na policke a opakovane ich citam. Vhodnejsie skor pre dospievajucich ale Timothy Truckle, Napoleon, cele ich univerzum je pre mna fanusika Bladerunnera neodolatelne. Dokonaly material na dramatizaciu a sfilmovanie !
Tuto knížku mám stále ve své knihovně a když ji vidím, vzpomenu si na perfektní příběhy. Jen nechápu, že autor se nedočkal většího uznání a slávy.
Ta kniha mi přirostla k srdci. Dodnes si pamatuji, že jsem ji začal číst "z nouze". Ale pak.. pak jsem nemohl přestat. V tomto románu je vykreslena budoucí Evropa jako místo větší svobody, než USA. Obávám se, že to je naopak. Stále víc. Napoleon a Timothy mi přirostli k srdci. BRAVO!
Mrzí mě, že půjdu proti zdejším názorům, ale nějak nemůžu jinak. Při čtení jsem měl co dělat, abych vůbec udržel myšlenku na knihu. Celý námět začíná poměrně jednoduchou a údernou povídkou, ale s každou další a zároveň i delší, jsem ztrácel chuť zajímat se o tento dystopický svět, ze kterého cítíte depresi na sta honů, a kde se mezi ní snaží vybruslit detektiv detektivů Timothy Truckle a jeho počítač Napoleon. Když uvedu pár případů, které mě zaujaly, tak například jeho milostný vztah byl naprosto směšný, vyšetřování kolikrát nezáživných, a mnohdy i zbytečných případů, vysloveně zdlouhavé. Věřím, že Gert Prokop si svým přístupem ke sci-fi detektivce své fanoušky našel. Já ale mezi nimi bohužel nejsem.
Autor bohužel spáchal sebevraždu, což je vzhledem k tomu, jak výborné knihy dokázal napsat , veliká škoda. Tři minuty věčnosti je soubor vynikajících sci-fi povídek přetékajících originalitou a imaginací, v mnoha případech zcela nadčasových. U závěrečné mám pocit, že se autor inspiroval u Stephena Kinga a jeho románu The Running Man, což je ovšem vzhledem k autorově místě pobytu v NDR velmi nepravděpodobné a o to zajímavější. Je s podivem, že kniha mohla v tehdejší NDR vyjít.
Zdalo sa mi to trošku lepšie, než "Nohy", občas trochu naivné technologické predstavy, ale veľmi sa mi páčil dystopický svet.
Nezklamala - výborné detektivní sci-fi s dávkou psychologické studie zhroucené civilizace. Místy mrazivé, místy k pláči....
Jazyk překladu je sice už lehoučce zastaralý, ale řekla bych, že dojmu z knihy to rozhodně neškodí - naopak.
Škoda, že tento autor zapadl.
Část díla
- Ďábelský hlavolam
- Dvě koljušky z Illinoisu 1983
- Fotonový křik
- Královnino orákulum
- Laurin aneb Průvod andělů
Ešte horšie ako prvá kniha. Ak sa niečo hrá na kriminálny príbeh, malo by to mať aspoň trochu logiky. Toto je skôr beletria, snenie o budúcnosti. Hlavný hrdina je fajn, ale zápletky rieši naivne a náhodne (ak vôbec), čo vyvoláva otázku, prečo sa autor neprepadol od hanby, keď také zlátaniny dal na papier. Asi to písal pri fľaši vína a už to po sebe nečítal. V tom si od neho beriem príklad a nebudem to čítať ani ja.