Tři mušketýři 1. díl
Alexandre Dumas, st.
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/450365/bmid_tri-musketyri-1-dil-CpT-450365.jpg
5
888
888
Tři mušketýři / Traja mušketieri série
< 1. díl >
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Dobrodružné Historické romány
Vydáno: 1927 , Henning FranzenOriginální název:
Les Trois Mousquetaires, 1844
více info...
Přidat komentář
Miluji Tři muškerýři. Snad úplně všechny zpracování. To jen ukazuje, jak je toto dílo skvěle napsané. Nadupaná klasika dobrodružstvím.
Jsem si jistá, že se k této knize budu vracet ještě několikrát.
Kniha se cte opravdu dobre, ovsem clovek si musi privyknout te romaticke unahlenosti, precitlivelosti a vasnivosti hlavnich hrdinu. Pro kazdou malickost se holt chteji propichnout kordem. Je z toho ovsem citit duch epochy romantiky a kdyz ctenar vypne rozum a moralku, skvele se pobavi.
A presto mi sednou vice knihy s mene lehkomyslnymi hrdiny.
Klasika klasik, ke které se ráda vracím, nyní jsem k tomu využila Čtenářskou výzvu, dám si chvíli oddech a pak si přečtu 2. díl. Pamuji si, jak jsem coby náctiletá kupovala tyhle knihy v antikvariátu v Plzni :)
Z četby jsem byla naprosto okouzlená. Tehdy poprvé ve 13 letech a i dneska.
Jeden z nejlepších a nejpřístupnějších dobrodružných, historických románů, který byl kdy napsán, který se naprosto skvěle čte, přenese čtenáře do svého světa a nenechá vydechnout. Přitom to má krásu, duši i rozum. Knížka, kterou plno lidí žije. Už tolik let! Protože je to fantastický svět!
Zážitek z nadprůměrné četby mi nestačily pokazit ani filmová zpracování (včetně těch komediálních), které snad každý měsíc opakují v TV, skoro až do zblbnutí (proboha, proč?, chtějí nám ty mušketýry omrzet?). Ne, tohle si zevšednět nenechám. :D
(SPOILER)
*Komentář se vztahuje k oběma dílům.
Byl jsem chlapec na samém počátku dospívání (možná ještě kousek před ním) a byl to pro mne dokonalý příběh.
Odvaha, čest, dobrodružství a především nerozlučné přátelství smělého
d´Artagnana, ušlechtilého Athose, jemného Aramise a dobráckého Porthose, to je základ příběhu, který ve vás zůstane do konce života.
Také to byla první lekce o ženách, jež dokážou být hotovými anděly i učiněnými ďábly ;)
Docela mne překvapilo, že kniha, vydaná v poněkud upjatém devatenáctém století, se jen hemží milostnými pletkami s vdanými ženami. D´Artagnan navíc rozehraje poměrně nehezkou hru, kdy podvádí svou milenku paní Bonacieuxovou, plete hlavu chudince služebné Ketty a peleší se s milady de Winter - i když té mi tedy líto není. To muselo být ve své době asi těžko přijímáno částí společnosti. Ale ve Francii to možná brali jinak :-)
Kromě příkladného, krásného přátelství hlavních hrdinů, šlechtických způsobů a dbání na osobní čest a až renesančních intrik, je velmi příjemným prvkem i decentní humor, jímž je příběh prošpikován. Tak kupříkladu Porthos a příběh jeho obstarávání si výzbroje, to je takříkajíc "comedy gold", kdy jsem se několikrát od srdce zasmál.
A i když byl "konec dobrý, ale ne vše dobré", tak bych neměnil ani slovo. V životě to už tak bývá, že ne vše dopadne dobře, jak by nás jistě poučil Athos ve své "povídavé" opilecké chvilce.
Krásný příběh, který je velice známý. Pro koho není kniha, pro toho je tu film.
Nesmrtelný příběh a klasika. Kniha se výborně čte, příběh má spád. Je to příběh plný intrik, úskoků, ale i romantiky, přátelství a odvahy. Charaktery postav jsou dobře vykresleny. Mušketýři jsou sympatičtí, a proti nim vystupuje úskočný a lstivý kardinál s věrnou pomocnicí Milady de Winter. Určitě si knihu přečtu v budoucnu znovu, moc mě bavila. Nezbývá než dodat Jeden za všechny, všichni za jednoho!
Kniha mi leží už nějakou tu dobu na poličce a já se do ní ne a ne dokopat. Viděl jsem filmy, ty ve mně žádný extra dojem nenechaly, ovšem věřím, že dílo tak velkolepého spisovatele bude dobré. No tak snad se do něj někdy dostanu..
Gustavo Woltmann
Knihu jsem četl v minulosti. Vzpomínám si, že 2. díl této knihy jsem přečetl na jedno posezení. Knihu jsem začal číst dopoledne a skončil jsem večer. Bylo to napínavé a začetl jsem se tak, že se mi nechtělo od knihy odejít. Možná časem vyzkouším knihu HRABĚ MONTE CHRISTO.
O Třech mušketýrech už snad slyšel každý. A moje představa byla taková, že kniha bude o šlechetných pánech, kteří budou zachraňovat dámy v nesnázích, bohatým brát a chudým dávat a že budou perfektní a v podstatě bezchybní.
Ale docela mě překvapilo (a nemůžu říci, že negativně), že se děj knihy mé představě skoro vůbec nepodobal. Každý mušketýr měl svoje špatné stránky, často všichni jednali až moc unáhleně, alkoholu se vůbec nevyhýbali a někdy docela dost hazardovali (přičemž většinou prohráli, takže byli nakonec skoro pořád na mizině).
Ale díky tomu, že se mušketýři chovali jako opravdoví lidé z masa a kostí (a ne jako nějací dokonalí bohové), mě kniha celkem dost bavila a přečtu si i druhý díl.
Výborná knižní klasika. Kdo by neznal tyto slavné mužketýry a jejich heslo 'jeden za všechny a všichni za jednoho¨.
Opět klasika, kdo by Tři mušketýry neznal. Knížky jsou objemné, ale dobře se čtou.
V dospívání moje nejoblíbenější kniha, kterou jsem četl několikrát za rok. Poprvé jsem ji četl asi ve třinácti letech a nadšení ze spletitého historického příběhu plného politických intrik neznalo mezí. Četl jsem jen první dva díly, další nikde nebyly. V 70 letech ale vydala MF komplet všech dílů, který mám dodnes. První dva díly jsem četl snad dvacetkrát a další pokračování asi třikrát. Od Dumase jsem pak jako kluk přečetl všechno, co kde bylo. Dobrý byl Josef Balsamo, Hrabě Monte Cristo a Robin Hood. Přečetl jsem i jiné věci, ale to už nemělo tu kvalitu. Tři mušketýři mají vše, je tu dobrodružství, politika, intriky, přátelství, čest a láska.
Kniha mě naprosto nadchla, stejně jako její druhý díl. Příběh plný lásky, úskoků, intrik a těch pravých zloduchů a hrdinů. Nemám co bych vytkla!
Štítky knihy
zfilmováno 17. století Francie mušketýři šerm mezilidské vztahy mocenské zájmy souboje hrabě d'Artagnan, 1611-1673Autorovy další knížky
| 1974 |  Tři mušketýři 1. díl |
| 2003 | Tři mušketýři (I. + II. díl) |
| 2008 |  Robin Hood |
| 1957 | Hrabě Monte Cristo I (třísvazkové vydání) |
| 1972 | Tři mušketýři po dvaceti letech |
Některé knihy jsou nepřekonatelné. Bohužel, nenapadají mě slova, která by dokázala výstižně a originálně vystihnout požitek z této nedostižné klasické četby plné svižných dobrodružství, přátelství, vtipu, důvtipu, skvělých dialogů i popisů charakterů, nečekaných zvratů, intrik, slovních i jiných potyček a milostných příhod, které zamíchají s kartami.
... "Co jste ještě provedl?" "Když jsem prohrál svého koně, napadlo mě, abych vsadil vašeho." "Ale zůstalo, doufám, jen při tom nápadu?" "Nikoli. Hned jsem jej vykonal."
... Základním rysem povahy páně Bonacieuxovy bylo naprosté sobectví s notnou dávkou špinavé lakoty, okořeněné velkou zbabělostí. Jeho láska k ženě byl cit vedlejší, a nemohl tedy zápasit s těmito základními rysy, o nichž jsme se zmínili...
Tři mušketýři patří právem mezi ty nej v dobrodružném žánru, v tom se asi shodnu s většinou čtenářů. Dozajista nejpopulárnější Dumasovu knihu mám v úžasném vydání po otci z roku 1969 s četnými vysvětlivkami a pěknou obálkou se čtyřmi přáteli v popředí, ilustroval Pavel Brom. Do mnoha postav jsem se zamilovala, nejen do čtyř mušketýrů, dvořanů, francouzské královské rodiny a jiných historických postav, jejich blízkých..., včetně úskočného kardinála a charismatické mylady, agentky kardinála Richelieu, která byla svým způsobem oslňující a ani bez ní a jejích výroků by to nebylo ono ("Nic není ztraceno. Jsem stále krásná." :)).
Z doslovu: Neobyčejná plodnost autora, který vydal přes 300 děl, se vysvětluje zvláštním způsobem tvorby. Zaměstnával mnoho pomocníků, i Tři mušketýři jsou dílem kolektivním. (Možná pro to jsou tak úžasně napsány, někdo z pomocníků měl na starosti popisy, jiný vynikal v dialogu... atd.).
Jen pohled na tu knihu evokuje moje dětství a pubertu, hned si vzpomenu na zařízení našeho obýváku, vidím spokojeně pokuřujícího, začteného tátu a jeho psací stůl nebo sebe dychtivě čtoucí fascinující příběh. Budu si muset zase přečíst a zavzpomínat tím na své mládí, rodinu a krásu z dokonalé četby, kdy splynu s příběhem a zapomínám na vnější svět.
Doba mého dětství je dávno pryč, ani otec už nežije, jen tento "dědičný" příběh bude asi věčný a bude dojímat a zaujímat nové a nové čtenáře.