Tři mušketýři
Alexandre Dumas, st.
Dva díly v jednom svazku. Román Tři mušketýři (Les Trois Mousquetaires), první a také nejslavnější část trilogie o osudech hraběte d'Artagnana, vycházel roku 1844 nejprve na pokračování jako tzv. román-fejeton v pařížském deníku Le Siècle a v tom samém roce se dočkal i knižního vydání (málokdo však ví, že druhý díl románu vyšel poprvé pod názvem Les Quantre Mousquetaires, tedy jako Čtyři mušketýři.). Děj románu se odehrává v letech 1625 až 1628 a jeho historickým rámcem je obléhání La Rochelle, bašty francouzských protestantů podporované Angličany. Její dobytí královským vojskem pod vedením kardinála Richelieua znamenalo nejen významný krok k odbourání Ediktu nantského, jímž Jindřich IV. zaručil protestantům svobodu vyznání, ale také důležitou etapu v upevňování absolutismu ve Francii. Vedle kardinála Richelieua vystupují v románu ještě další historické postavy, např. král Ludvík XIII., jeho choť Anna Rakouská, anglický vévoda z Buckinghamu, kapitán královských mušketýrů de Tréville, komorník Anny Rakouské Pierre de La Porte (jeho Paměti byly rovněž jedním z pramenů románu) a další. Příběh začíná příjezdem mladého d'Artagnana do Paříže, kde se uchází o členství ve sboru královských mušketýrů, kterým velí pan de Tréville – přítel d'Artagnanova otce. Na cestě je mu však neznámým mužem ukraden otcův doporučující dopis, takže je mu cesta mezi mušketýry prozatím uzavřena. Svou mladickou ztřeštěností si proti sobě popudí hned tři z nejlepších mušketýrů, Athose, Porthose a Aramise. Když je však na místě jejich souboje přepadne garda kardinála Richelieua, postaví se neohroženě na jejich stranu a získá tak přátele na život a na smrt (jejich přátelství charakterizuje slavná věta „Jeden za všechny, všichni za jednoho“). Hlavní zápletkou prvního dílu románu jsou pak intriky kardinála Richelieua, který chce zničit královnu Annu Rakouskou. V tom mu vydatně pomáhá jeho pravá ruka hrabě Rochefort (muž, který d'Artagnanovi vzal doporučující dopis) a krásná a tajemná milady de Winter. Královna tajně miluje vévodu Buckinghama a na důkaz své lásky mu daruje dvanáct diamantových přívěsků, šperk, který dostala jako dar od krále. Kardinál, který tuto informaci získá od svých špehů, požádá krále, aby uspořádal ples, na který si má královna zmíněné přívěsky vzít. Královnina komorná, Constance Bonacieuxová, požádá d'Artagnana, který ji miluje, aby královně pomohl. Ten okamžitě odjíždí se svými přáteli Athosem, Porthosem a Aramisem do Anglie, kam přes mnohá nebezpečí nakonec jen sám dorazí (jeho přátelé po cestě postupně odpadají, jak je výprava napadána kardinálovými přisluhovači). V Anglii se mezitím milady de Winter, vyslaná kardinálem, zmocní dvou přívěsků. Vévoda z Buckinghamu však nechá vyrobit nové a d'Artagnan celý šperk královně včas přiveze. Převážná část druhého dílu se odehrává při obléhání pevnosti La Rochelle. Vévoda Buckingham sbírá v Anglii vojsko, aby mohl obleženým přispěchat na pomoc. Kardinál Richelieu vysílá do Anglie milady, aby všemi prostředky odjezdu vojska zabránila. Na cestu jí kardinál dává dopis, ve kterém je napsáno, že vše co nositel tohoto listu učiní, koná na kardinálův příkaz a pro blaho státu. Listiny se zmocní Athos, který v milady poznává svou bývalou ženu ocejchovanou jako trestankyně lilií. Milady přesto odjede do Anglie a přemluví jistého Fentona, aby zavraždil vévodu Buckinghama (tato vražda je historickou skutečností). Pevnost La Rochelle se pomoci Angličanů nedočká a je dobyta. Milady jde ve své nenávisti k d'Artagnanovi tak daleko, že se jej pokusí otrávit a nakonec zavraždí Constanci Bonacieuxovou. D'Artagnan a jeho přátelé ji však dopadnou. Athos v ní pozná svou bývalou ženu, a protože má jako hrabě hrdelní právo, odsoudí ji k smrti a nechá ji popravit mečem. Když chce Richelieu přátele potrestat za tuto "vraždu", prokáže se mu d'Artagnan listem odebraným milady, potvrzujícím, že kardinál schvaluje všechny činy nositele dopisu. Kardinál Richelieu se projeví jako velký muž, který dovede ocenit statečnost i u svých nepřátel a povyšuje d'Artagnana na poručíka mušketýrů. Athos, Porthos i Aramis odcházejí ze služeb pana de Tréville na své statky. D'Artagnan se spřátelí s hrabětem Rochefortem, když zjistí, že je to v podstatě poctivý muž.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Historické romány
Vydáno: 1951 , MelantrichOriginální název:
Les Trois Mousquetaires, 1844
více info...
Přidat komentář
Už jsem si myslela, že knihu ani nedočtu. Muzikál na Brodway miluji, ale tohle mě zklamalo. Nejspíše proto, že jsem byla ovlivněna tím dokonalým muzikálem. Kniha pro mě byla moc popisná a celkem nudná.
"Ach,pánové,nechme nehody stranou,život je směsice drobných strastí,které filozof zkoumá se smíchem.Buďte moudří jako já,pánové,sedněme si ke stolu a pijme.Budoucnost se nikdy nezdá tak pěkně růžová,jako přes sklenku chambertinského."100%.
Krásný román, od kterého jsem se nemohl odtrhnout. Poprvé jsem knížku četl, když mně ji půjčil kamarád ještě na základce. Pak se mi podařilo koupit toto krásné vydaní s původními ilustracemi. Je to nádherný příběh, který bude vždy přitahovat čtenáře bez rozdílu věku.
Nádherná romantická klasika! I když jsem knihu četl již před mnoha lety, přesto si dodnes pamatuji ten příběh plný emocí. Vypráví o lásce, vášní, přátelství, oddanosti, statečnosti, ale i o zradě, podlosti, pomstě - prostě o všem.
Doporučuji!
Kniha se mi četla velmi dobře a hodně se mi líbil styl psaní a vyprávění. Všechny postavy jsou velmi dobře napsané.
Asi nejslavnější klasické dílo z pera A.Dumase staršího, které zná snad úplně každý čtenář ať už z knihy, filmových zpracování anebo audio dramatizací. Jako vždy má děj dobrou zápletku i spád - díky tomu se kniha dobře čte.
Po dlouhé době jsem zase četl mušketýry a zase jsem si oživil všechna dobrodružství čtyř přátel,intriky mocných,souboje a další.Tuhle knihu jsem četl poprvé,když mi bylo asi šest let a pak ještě mnohokrát a letos jsem se k ní opět vrátil.Hlavně proto,že se mi ztratila kdysi poslední čtvrtá kniha a teď se mi jí konečně povedlo sehnat v antikvariátu a tak jsem dostal chuť si je zase jednou všechny knihy přečíst.Teď v téhle blbé době se mi to asi podaří.
Ano je to klasika, ano Dumas je mistr pera, ale.... Je to rozvleklé a po nějakém čase mě všechny ty boje, šarvátky, intriky nějak omrzely. A ne nezamilovala jsem se ani do jednoho mušketýra. Ale jsem odhodlána za nějakou dobu přečíst znovu a zkusit to přehodnotit, jelikož mně to samotnou mrzí.
Mušketýry miluju odmala, mám vydání s překladem Vrchlického, který je úplně skvělý, a poprvé jsem ho přečetla asi v 11ti. Miluju to prostředí, statečné mušketýry, dvorské intriky, tajemné dámy... Kdyby ta doba opravdu byla taková, jakou ji popisuje Dumas, skoro bych si přála v ní žít.
Nebudu opakovat, co zde již bylo napsáno. Dodám jen, že vydání z roku 1978 považuji za mimořádně výtvarně povedené.
Příběh tří, vlastně čtyř mušketýrů patří ke klasice literatury. Příběh se mi líbil, místy to bylo hodně roztáhlé, ale celkově dobré.
Hezký příběh a zkrátka : Jeden za všechny a všichni za jednoho!
Na tuto knihu jsem musela dozrát a myslím, že jsem si jí přečetla v ten správný čas. Kniha mě velmi bavila a i přes její tloušťku mě přišlo, že nemá příliš hluchá místa. Postavy i prostředí je skvěle vykresleno a tak není třeba mít ani tak velikou představivost, protože tohle prostě vidíte před sebou. Skvělé
Znala jsem jen staré filmové zpracování, ale díky Patřičné čítance mi to nedalo a chtěla jsem si tenhle pomalu zapomínaný román přečíst. A jak jsem začala, nemohla jsem přestat! Je to mnohem plnější, poutavější, bohatší příběh než ten, který jsem znala z televize. A také nakonec o dost smutnější.
Velmi tlustá a dobrodružná klasika, která má sice i trochu slabší chvilky (mylady uvězněna v Anglii), ale jako celek to funguje a my si nemáme na co stěžovat.
Konečně jsem se dostala k téhle knize.
První díl byl za mě lepší, dobrodružnější, úsměvný, milý, hlavní hrdinové jsou neuvěřitelní.
Ve druhém díle se všechno neskutečně táhlo a vše se točilo kolem té zatracené ženské.
Ovšem konec to vyzdvihl a vyplatilo se na něj čekat.
Sluhové našich Mušketýrů mě bavili celou knihu. Felton byl také dobrá a zajímavá postava! Jen Konstance u mě ke konci knihy poměrně klesla, nu což.
Dobré, příjemné čtení.
Klasický příběh čtyř mušketýrů o tom, kde se najíst, kde sehnat peníze a kde se nechat vydržovat nějakou (pokud možno bohatou a skoro vždycky vdanou) paničkou. Trochu jsem od toho pod vlivem filmů očekával působivé akční dobrodružství o ochraně královny, záchranách pan v nesnázích, snad i muže se železnou maskou. Ačkoliv mise pro královnu se objeví, a pannu v nesnázích zachraňují tak nějak celou dobu (byť poněkud pasivně), nečekal jsem, že v knize budou hrdinové řešit to, koho půjdou vyjíst který den, protože jsou všichni zase úplně švorc. Nemluvě o historkách o Porthosovi zneužívajícím pohostinnost jak nebohého hostinského, tak jeho vévodkyně.
Jak zde v komentářích již bylo zmíněno, Richelieu působí jako vznešený politik, co celou dobu s d'Artagnanem sympatizuje, a ne jako zákeřný intrikářský had, za kterého ho všichni mají. Král naopak působí jako sobecký, neschopný slaboch nemilovaný vůbec nikým. I samotní mušketýři, ohánějící se věrností ke králi, bez váhání pomáhají krýt milostné vrtochy královny.
Mimochodem (spoiler), když vám někdo dá tu důvěru a svěří vám pod zámek hlídat krásnou ženu s tím, že je to manipulátorka a zabijácká mrcha, které nemáte věřit ani slovo, a vy, přestože tohle všechno víte, se necháte sbalit, pomůžete ji utéct a zabijete vévodu z Buckinghamu, jste idiot.
Autorovy další knížky
1974 | Tři mušketýři 1. díl |
2003 | Tři mušketýři (I. + II. díl) |
2008 | Robin Hood |
1957 | Hrabě Monte Cristo I (třísvazkové vydání) |
1972 | Tři mušketýři po dvaceti letech |
Rozdíly mezi knižní klasikou a jejími četnými filmovými zpracováními:
Filmy: / osobně mám nejradši verzi s Michaelem Yorkem :-) /
- mušketýři jsou vylíčeni jako sympaťáci největší a mylady s kardinálem jako bezmezní zlouni
- více akce, méně roztahaných dialogů /samozřejmě, na plátně/obrazovce musí děj odsýpat ;-)/
Kniha:
- pro dnešní zrychlenou a povrchní dobu trochu moc rozvláčná a natahovaná, něco by se vynechat určitě dalo, jenže kdo se odváží upravovat?
- ale: zase je tu lépe popsána a charakterizována doba 17. století se všemi tehdejšími zvyky a mravy a rozdílností v myšlení tehdejších lidí. A to už se nám zářní hrdinové mění v lidské bytosti s rozmanitými nectnostmi, smýšlející a chovající se podle úplně jiných zásad a motivací, než bychom od nich čekali. Hezky to o pár komentů níže shrnuli uživatelé Claudius a Majdule.
Když to nějak uzavřu: pokud se chcete jen tak na dvě hodinky pobavit, anebo se s mušketýry teprve seznámit, pusťte si film. Knížku budete louskat o hodně déle, zato se spolu s prožitkem napětí a dobrodružství hodně poučíte, jak to před těmi už pomalu 400 lety chodilo.
No a hodnocení? Klasika klasikovatá, která se čte už skoro 180 let, to už samo o sobě volá o maximální počet hvězd. Půlku té poslední bych ubrala za výše zmíněnou nadměrnou délku. Pan Dumas byl prostě ukecaný :-D