Traja mušketieri I.

15.09.2016

Tahle kniha je bezesporu úžasná, nabízí tu správnou dávku dobrodružství, intrik, ale i lásky; pro mě má však i jistou sentimentální hodnotu, protože právě tento příběh byl jednou z prvních zastávek na mé čtenářské dráze. Zároveň drží tato kniha i prvenství v tom, kolikrát ji mám ve své knihovničce - přiznávám bez mučení, že mám 5 výtisků a nejsem si jistá, že tím končím. Mým snem je přečíst si ji jednou i v originále.

18.05.2016

Jedna z mála knih povinné četby, která se mi skutečně zalíbila a s chutí si o prázdninách přečtu i další díl, protože konec toho prvního je v mnoha ohledech značně otevřený.
Klasika, která nezklame - mohu jen doporučit :).

01.05.2016

Pamatuji se, že jsem oba díly četla jako malá, zrovna když jsem doma ležela nemocná, v noci jsem dostala horečky a pořád a pořád jsem bojovala :D hezké vzpomínky

01.04.2016

Další poklad, který si moji kluci neodvezli do svých domácností -a to proto, že jsem ho nedala. Dostala jsem tuto knihu v roce 1975 za vysvědčení, myslím si, že naši tenkrát poznali, jak se mně stýská po kamarádech z paneláku, když mě nuceně přestěhovali do pohodlí rodinného domu a tak se snažili abych měla náhradu v klukovských knížkách. Tak s těmahle jsem trávila své prázdniny, zašitá na půdě, aby mě nikdo neviděl a tam střídavě bulela a střídavě utíkala do světa knížek. Do dneška si pamatuji, jak se tatínek rozčiloval, když se mě ptal, jak se mi líbí postavy a já mu doslovně citovala, tak jak jsem to četla- místo "Rišelié - jsem říkala Richelieu (Bylo mi 10 a film jsem tehdy ještě neznala). Pak teprve mě čekala soda - tatínek se jal mě vychovávat a četl to se mnou - Hrůza. Vždycky, nežli přišel z práce jsem si to četla po svém - chvíli jsem chtěla být Constance, chvíli D'Artagnan¨, nejvíc ze všeho jsem toužila stát s partou kluků na střeše garáže a řvát "Jeden za všechny a všichni za jednoho"-(asi bych měla boule, protože jsem pro ně byla stejně blbá,uřvaná holka ať jsem se snažila sebevíc- dokonce i okno u vedlejší školy jsem na přání toho největšího " 12-ti letýho kápa" dlažební kostkou rozbila , ale byla jsem součástí jejich klukovské party a to ostatní holky - co kňouraly nad kočárkem a panenkou nemohly) ale nemusela bych najednou sedět slušně před barákem s růžovým kočárkem a hrát si s ostatníma holčičkama - které jsem neznala- na maminku, nebo na princezny. Ale knížka za to nemohla, ta se mi četla moc nádherně a krásně se u toho snilo, např. kde tak asi jednou toho svého D'Artagnana potkám, nebo třeba o tom, jak jednou vykonám něco šíííleně spravedlivého, že budou všichni valit oči.... No zatím, nic...

21.03.2016

Těch nocí s baterkou pod peřinou ;)

Knihu jsem četla několikrát, patří k mým nejoblíbenějším, nyní jsem se poprvé dostala k překladu od Vrchlického a vůbec mi nesedí.Není to takové příjemné čtení jako dřív,spíš už hledím,abych se dostala k závěru a už vím,že se k tomuto vydání nevrátím. Máte někdo podobnou zkušenost ?

21.01.2016

Karmínový přebal knihy patří k nejprvnějším vzpomínkám. Pokud vezmu knihu do ruky vidím spousty vrásek, má svá léta. Vnitřek však zůstal nedotčen.
A vy, kdož stále odmítáte připustit, že svět je plný záhad, slyšte. Otevřel jsem onehdá Tři mušketýry. Po chvíli čtení se můj nos bezděčně přiblížil k rozevřené knize. Na lusknutí prstů sedím ve svém pokoji. Je mi dvanáct let. V ruce držím Tři mušketýry. Nevnímám příchozí návštěvu. Chci být sám a číst. Je mi jedno, že je léto a venku je hezky. Chci číst, nerušte. První láska je jen jedna. Narodil se další čtenář.

Krásná a čtivá knížka, která nestárne.

04.12.2015

Nesmrtelné!

20.09.2015

Moc hezká kniha,která má pořádny děj a hlavu i patu..Super

07.08.2015

Po čtyřiceti letech jsem oba díly přečetl již po deváté. Parádní dílo, prostě jednička s mnoha a mnoha hvězdičkami.

dobrý den dají jse sehnat všechny 2 knihy tří mušketýrů ?? děkuji moc napište mi obchod děkuji ! :) :) prosím .

15.07.2015

Oba dva díly jsou pro mne jednou krásnou pohádkou. Dodnes (i když to dost mrší jednotlivá televizní zpracování). Vždycky když mi někdo pustí dveře na rypáček, mám chuť ho poslat na výchovnou d'Artagnanovu lekci k Athosovi... Má to tu správnou špetku Dumasovského humoru a inteligence, která dělá pro mne celý příběh jedinečný. Díky knize je mi sympatická dokonce i postabva kardinála. I když je to pohádka, postavy nejsou černobílé. d'Artagnan a Aramis jsou děvkaři (na co?!?), Aramis morous a Porthos ožrala a rváč. Dohromady skvělá parta na pozadí hirostických událostí.
Jeden za všechny a u mne za čyři.

23.06.2015

"Vy se bijete s tímhle pánem, Athosi? Ale s tím se přece biju já!" Scéna v klášteře bosých karmelitánů, kde tři souboje musí ustoupit čtvrtému a D'Artagnan si zvolí své přátele a nepřátele, patří nepochybně k tomu nejsilnějšímu ve Třech mušketýrech i v celé francouzské, neřku-li světové literatuře. Vyprávění o přátelství, věrnosti, milostných pletkách a politických intrikách; řinčící meče a krásné dámy - kdo by na to kdy mohl zapomenout? Čaroděj Alexander Dumas starší napsal román, v němž velikán francouzských dějin kardinál de Richelieu obdržel úlohu padoucha a je v ní bohužel ztvárněn tak dokonale, že ho dnešní veřejnost (pod vlivem většinou dost přihlouplých filmových verzí příběhu) považuje za opravdového zlosyna, jímž ve skutečnosti vůbec nebyl, a to ani podle Dumase. Tři mušketýři jsou nádherní, dokonalí, věční a já se k ním budu věčně vracet.

06.06.2015

Kniha se mi líbila, ačkoliv nechápu, jak se mohl d´Artanan zamilovat do lady Clark, když ještě před 20 stránkami říkal, jak má rád tu svou Constance. Celkově se mi kniha opravdu velice líbila, byl tam vše, co by kniha měla mít: zápletku, zajímavý děk, dynamičnost, lásku. Alexander Dumas píše velice zajímavě, jasně, s hlavou a patou a vtipně. Doporučuji.

29.04.2015

Četl jsem ji za svůj život několikrát, patří mezi nejlepší.

16.04.2015

Moje nejoblíbenější kniha ve třinácti letech.

02.04.2015

Nezabudnuteľné klasika a môj milovaný Aramis :D Jedna z prvých "dospeláckych" kníh, čo som čítala, prirástla mi k srdcu.

18.02.2015

Oblíbená kniha (oba díly) již z dětství. Žádný film se jí nevyrovnal. A můj oblíbenec - zasmušilý Athos s tajemnou minulostí. Když jsem byla ve 14 letech prvně v Paříži, hledala jsem uličku Ferou, ve které podle knížky Athos kousek od Lucemburského paláce bydlel. A já ji opravdu našla a v mých očích se tehdy postavila na úroveň ostatních pařížských pamětihodností . :-)