Tři mušketýři I.

25.07.2018

Dobrodružství zasazené do romantické Francie plné pletich (politických i milostných) a čtyřčlenná parta nasávajících výtržníků. D'Artagnan je chvíli mazaný a odvážný jako Old Shatterhand, jindy naivní a impulsivní. Jeho mušketýrští přátelé na tom nejsou o moc lépe. Za vzory bych je nejspíše nedávala, ale jejich příhody jsou rozhodně zábavné a styl vyprávění poutavý.
Přes všemožné zápletky, odbočky, "zákulisní" scény a politiku odsýpá děj přirozeně a svižně a ani jsem se v něm nijak neztrácela.
A ty ilustrace - už dlouho jsem neměla tak krásně zdobenou knížku v ruce. Nádhera.

Z románu Tři mušketýři jsem byla naprosto nadšená. Již první dva odstavce předmluvy mě uchvátily a příběh samotný, počínaje první kapitolou a konče doslovem, který výstižně načrtává další osudy všech důležitých postav, jsem doslova zhltla. Dumas mistrně využívá metafor a všemožných dalších uměleckých prostředků k tomu, aby reálně vykreslil prostředí děje se všemi důležitými detaily a podrobnostmi. Přestože věřím tomu, že se mnozí nechají odradit úctyhodnou délkou této knihy, tito lenoši dělají velikou chybu. Děj nikde nevázne, naopak má stále spád, je pln jiskřivých dialogů postav, dramatických situací, nečekaných zápletek a šokujících poodhaleních skutečností. Tato kniha se právem řadí mezi světové literární dědictví (pokud tomu tak náhodou doposud není, já bych ji tam ihned bez sebemenšího zaváhání zařadila) a myslím si, že každý by si ji měl přečíst. Heslo „jeden za všechny, všichni za jdnoho” je známé všem, ale hádám, že málokdo zná původní příběh o přátelství, lásce, odvaze, oddanosti a zradě, ze kterého vzchází.

No, co říct. Do světa mušketýrů jsem se zbláznila už asi v osmi letech, kdy mi babička pustila film. Nemám tušení, který z mnoha to byl, ale už tenkrát mě dostali. V devíti jsem přečetla komiksová zpracování, v jedenácti převyprávěnou verzi a hned po ní jsem se vrhla na překrásné vydání v překladu Jaroslava Vrchlického. To jsem od té doby přečetla třikrát, momentálně ho čtu znovu a budu to číst pořád dokola až do smrti. Nebojím se je označit jestli ne za úplně nejoblíbenější knihu, tak jednu z těch na úplném vrcholu mého žebříčku.

03.02.2018

Kniha je super, čtivá a rozhodně se začtete.

14.01.2018

Knihu jsem začala číst, protože mě nadchl Hrabě Monte Christo od stejného autora. Bohužel i když mám ráda filmy s mušketýry, tak jsem se do čtení musela trochu nutit. Příběh jako takový nebyl špatný, pokud pominu pomalejší rozjezd na začátku, ale asi jsem o třech mušketýrech měla trochu zkreslené představy, když jsem si myslela, že to jsou chrabří hrdinové s vybraným chováním. Autor je podle mě vykreslil jako totální zabedněnce bez mozku, kteří se opíjejí, hrají hazardní hry a neustále střídají milenky a k tomu navíc umí používat meč. Alespoň, že d´Artagnan byl muž jak má být. Každopádně druhý díl si přečtu, abych zjistila, jak to dopadne s paní B.

06.01.2018

Četla se dobře, oči klouzaly pořádcích, stránky šustily jedna za druhou. A ty nádherné ilustrace! Nicméně, je to opravdu jen zábavná kniha, taková limonáda, řekla bych.

06.01.2018

Kniha byla opravdu velmi dobrá. Četl jsem ji až potom, co jsem viděl několik filmových verzí, ale psaní Mušketýři byli stejně nejlepší. Oceňuji pravdivé dobové reálie a svižný děj, jelikož tato vlastnost knihy nebývá vždy obvyklá v naší doporučené četbě. Nejvíce jsem sympatizoval s kardinálem, tato postava se mi opravdu líbila, protože ať dělal cokoli, vždy to dělal pro říši a nikdy pro sebe. Jako jedno z nejlepších filmových zpracování pro mě byl seriál BBC točený asi před třemi lety v ČR.

06.01.2018

Je to první kniha tohoto autora a žánru,kterou čtu.Půjčila jsem si nejnovější vydání a hned začala číst.Krásný obal,ilustrace a příběh,který zaujme.Doporučuji.

08.12.2017

Potěšila velice i dospívající dívku :)) Úžasná.

18.10.2017

Bible každého dospívajícího chlapce, která potěší asi úplně každého.

05.06.2017

Klasika francouzské romantické prózy, která zřejmě nikdy nezestárne. Mistrně bohatě propracováno a vykresleno, nesmírně poutavé a nadmíru čtivé. Zkrátka kniha, kterou nepřečtete pouze jednou, ale vždy se k ní s láskou po letech rádi vrátíte a uchvátí vás jako poprvé.

01.06.2017

Krásná klasika a z těch odvážných chlápků jsem nepřestala být nadšená ani po letech. Navíc v podání skvělého vypravěče, jakým Dumas je, budou Tři mušketýři nadčasová záležitost.

06.04.2017

Tuto knihu jsem četla na základě povinné četby a zas a znovu se přesvědčila, že i v povinné četbě jsou knižní poklady. Jen by to těm dětem měly asi jinak podat. Je škoda, když jim nucenou četbou zkazí chuť číst. Tři mušketýři jsou krásný, dobrodružný i romantický. A hlavně se pěkně čtou navzdory tomu, že je to bichle.

15.03.2017

Zajímavé jak moc se knihy liší od filmů. U tří mušketýru to platí dvojnásob! :D

29.12.2016

Knihu jsem přečetla na základě čtenářské výzvy 2016. A našla jsem poklad - ať v knize samotné tak i v knize jako takové (vydání z r.56) nalezeno v knihovně po manželově dědečkovi. Přečtu i další díly, které jsem tam našla... Součástí knihy byly i malé ilustrace, což se v dnešní době vidí jen v pohádkových knížkách pro děti.

27.12.2016

Jedna z prvních knížek maturitní četby, co jsem přečetla. Moc krásný děj, plný intrik, dobrodružství, lásky, přátelství. Líbí se mi, jak autor píše. Knížku rozhodně doporučuji :)

15.12.2016

Kniha, po které jsem po dlouhých letech sáhla v rámci výzvy:-). Tři mušketýři jsou báječný romantický příběh plný napětí, dobrodružství a kupodivu, napsaný na základě dobových reálií. Příběh je sice fikce, ale stojí na pevných základech. Hlavní postavy skutečně existovaly, i když bychom v nich často marně hledaly právě ty, které nám mistrně představil pan Dumas a některé se ani nikdy nesešly. Před pár lety jsem se v Paříži vydala po stopách hrdinů a míst v příběhu. Bylo to nesmírně zajímavé a poučné. Kousek od Louvre, v ulice Rue du Bac například stále stojí dům hraběte d’Artagnana:-). Pokud Vás zajímá to skutečné o třech mušketýrech, tak doporučuji dvě úžasné knihy od Jiřího Kovaříka. První je stručnější, a to D’Artagnan a Ti druzí. Druhá je již obsáhlejší i s popisy vojenských operací a jmenuje se Mušketýr.

29.11.2016

I když u Alexandra Dumase st. dávám přednost Hraběti Monte Christovi, tak tři mušketýři jsou skvělí úplně jiným způsobem. Neřeší se tady morálka ani psychologie, ale děj se řítí jako splašený kůň a člověk pomalu ani nestíhá. Fascinující je, jak dokázal Dumas pracovat s historií, jak dokázal dokonale a zcela věrohodně zakomponovat do děje třeba zcela autentický atentát na vévodu Buckinghama v kombinaci s mylady, to se hned tak nevidí. V mušketýrech po dvaceti letech zase podobně využil momentu, že dodnes se neví, kdo byl oním katem, který sťal Karla I.....jinak to co píše woodward stran Richelieua je otázka pohledu. Pro bandu mladých vojáků, kteří se rekrutovali z drobné šlechty byl kardinál (předchůdce absolutismu Ludvíka XIV.) skutečně "padouch", stejně jako byl "měšťáček" Bonacieux podřadný kramář, živící se prací a mající lidskou hodnotu mnohem menší, než stateční a oddaní sluhové. Richelieu, který položil základy k onomu Stát jsem já, sázel právě spíš na ty, kteří nepatřili mezi privilegovanou vrstvu, protože u nich nacházel daleko více oddanost a věrnost, než u samolibé, bezohledné a sobecké šlechty, která byla schopna stát rozvrátit jenom kvůli hloupým a malicherným ambicím. Na rozdíl od Monte Christa to beru čistě jako dobrodružství a širší a historické souvislosti do toho netahám. Soudný člověk by za normálních okolností nemohl obdivovat bandu věčně nametených profesionálních vojáků bez úcty k lidskému životu a s přezíravostí k těm dole, kteří jsou pro ně jen "zdrojem" pro jejich vojácky bezstarostný život.....

06.10.2016

Hodnotím a komentují nejen první díl, ale celou knihu - dokonalá ukázka románového řemesla. Je mi jedno, nakolik je to Dumasova a nakolik Fouquetova práce - to na kvalitě díla nemění nic. To vykreslení postav (i když jsou všechny buď černé nebo bílé, vůbec to nevadí, ztotožním se s každou), neustálé zvraty, napínavost a souboje, vtipné hlášky se podle mě nikdy neomrzí a nikdy nezestárne.