Tři přání
Liane Moriarty
Říká se „do třetice všeho dobrého a zlého“ a pro Kettlovy sestry to platí trojnásob – jsou totiž trojčata. Rozumná Lyn se pokouší ustát roli vzorné matky, starostlivé manželky a úspěšné podnikatelky, aniž by přitom přišla o rozum. Její zdánlivě méně úspěšná sestra Cat, pracující v oddělení marketingu, se snaží nepřijít o vysněné dítě a o manžela, jakého jí každá závidí, a „chudák“ Gemma ani nemá co ztratit, střídá příležitostné práce, bydlení i muže. Ale je tomu opravdu tak, jak se na pohled zdá? Co když je ve skutečnosti všechno trochu, anebo možná dokonce úplně jinak?... celý text
Přidat komentář
Za mě klasicky vydařená "Moriartovka" :) Liane Moriarty je jedna z mých oblíbených autorek a zatím mě nezklamala. Začátek možná může působit chaoticky, ale mě naopak zaujal nápad s popisem událostí z pohledu cizích lidí.
Na těchto knihách mám ráda, že vás donutí se zamyslet, v některé z postav se můžete i svým způsobem najít a v jednom kuse vám jde hlavou: "Jak bych se asi zachovala v této situaci já?"
Mezi TOP se řadit nebude, ale za přečtení stoji :) jsem z dvojčat, tak i proto me kniha bavila
Začátek nic moc, zdlouhavý , pro mě zmatený , od půlky se to četlo výborně a kniha mě bavila.
Knížka si v hodnocení nestojí nejlépe a možná by bylo škoda ji kvůli tomu nezkusit. Četla se lehce, občas i vtipná, vsuvky cizích lidí za mě super. Rysy jednotlivých postav jsou možná až příliš vyhraněné. A hlavně hlavní hrdinky jsou krásné, vysoké, štíhlé, vtipné a okouzlující - to by člověku mohlo přijít líto :-)
Půjdu proti proudu. Kniha se mi líbila hodně, pokud zohledním, že je to autorčina prvotina, tak mi nezbývá, než ji hodnotit vysoko. Divím se, že je v modrých číslech. Vždyť má v sobě už teď všechny ingredience, které autorka později využila pro veleúspěšné Sedmilhářky - domácí násilí, všechny ty malé lži, které říkáme sami sobě i okolí, na první pohled dokonalou naleštěnost, pod níž ale bublají různé problémy. A i pro Liana Moriarty typický retrospektivní způsob vyprávění, kdy zase postupně zjišťujeme, co všechno vedlo k jednomu šílenému večeru. Díky lehkosti autorčina stylu a humoru hlavních postav líčené trable, možná banální, ale pro dnešní generaci třicátnic dosti signifikantní, nepůsobí melodramaticky ani pateticky. A proti proudu jdu i v tom, že se mi velice líbily vsuvky, vzpomínky cizích lidí na setkání s trojčaty. Hezký nápad jak ukázat, kolik lidí svým životem nevědomky ovlivníme. Dle mého názoru odpočinkové čtení, za které se ale nemusíte stydět.
Nemůžu říct, že to byla špatná knížka. Místy jsem se fakt i zasmála, ale mohlo to mít klidně o 100 stránek méně. Bylo to trochu moc zdlouhavé. Ale jinak hezky napsané.
Hmmm, tohle bylo docela zklamání :/ V půlce jsem dost silně přemýšlela, že to nedočtu, ale pak jsem se nějak přemohla a nakonec to nebylo tak špatné. Za mě průměr, příběh nebyl ničím zajímavý, vlekl se... jediný co mě bavilo, pozorovat odlišné povahy trojčat a být ve světě lidí, kteří mají daleko jiné problémy než já.
Čekala jsem to o dost lepší, protože Sedmilhářky miluji a Úplně cizí lidé se mi také líbilo.
Neurazí, nenadchne.
I když si autorka bere na mušku větší či menší životní karamboly, má obdivuhodnou schopnost líčit je s úžasnou lehkostí. Knížka se mi dobře četla. Trosku mi nevyhovovalo občasné retrospektivní zabíhavé vyprávění, ale určitě si ještě něco od L. Moriarti přečtu.
Aneb
vyjádřeno obratem půjčeným od uživatele jprst: “ zase jeden úspěšný výlov z ženské části naší městské knihovny”.
Kniha je čtivá, přesto se mi zdálo, že se pořád nic neděje a komentáře "lidí odnikud" mi nesedly.
Neurazí, ale ani nenadchne, autorka má určitě lepší romány.
Kniha sama o sobě není špatná, čte se to velice pěkně ale chybí tomu nějaká zápletka. Čekala jsem trochu více napětí. Více se mi od autorky líbila kniha Sedmilharky.
Ze začátku jsem se nemohla do příběhu začíst, ale pak jsem četla jedním dechem. Konec byl očekávaný, ale i tak dávám 4*
Přemýšlím, o čem vlastně příběh byl? Stále jsem čekala, co bude a ono pořád nic.... Prostě hodně lehké čtení na odpočinek.
Ze začátku jsem měla problém se začíst. Nějak jsem nechápala o čem,že kniha má být. Ale od půlky už mě kniha bavila a na konci jsem byla ráda,že jsem ji neodložila.
Do knížky jsem se pouštěla s téměř nulovým očekáváním, ale i tak jsem byla zklamaná.
Hlavní hrdinky, trojčata Lyn, Cat a Gemma, mi nijak zvlášť k srdci nepřirostly. Lyn je manželka, matka a úspěšná podnikatelka, která se snaží mít celý svůj život pod kontrolou. Cat se snaží nepřijít o vysněné dítě a svého manžela Dana a Gemma naopak nemá co ztratit, protože nemá ani děti, ani manžela, a dokonce ani bydlení nebo pořádnou práci.
Největším problémem byl pro mě styl psaní autorky, který mi vůbec nesedl. Ze začátku jsem se šíleně ztrácela v časových rovinách a knížka mě nebavila. Říkala jsem si, že kdybych knížku nečetla ve štafetě, tak ji asi ani nedočtu. Zhruba od poloviny se mi knížka začala číst lépe, ale pořád to nebylo ono. Děj se vlekl a občas jsem se přistihla, že přeskakuji odstavce, abych už byla konečně na konci.
Tři přání je údajně prvotinou autorky, tak uvidím jestli se rozhodnu dát Liane Moriarty ještě druhou šanci. Každopádně mě Tři přání velmi zklamaly a nedoporučila bych je. Ale holkám, které četly knížku přede mnou se líbily, takže zkuste a uvidíte. Sto lidí, sto chutí, vždyť to znáte.
Když jsem četla začátek knihy, říkala jsem si, že to bude katastrofa. Byla jsem zhrozená z tý vidličky a vůbec :D Jenže pak začal příběh a já si ho začala užívat. Autorka umí rozhodně psát, a líbilo se mi, že tam řešila dost závažná témata, které se můžou stát každému z nás. Domací násilí, o kterém nikdo ani netuší, potracení miminka, záchvaty paniky, nevěra... Je toho tady opravdu dost, a autorka to pojala podle mě perfektně. A i přes tyto vážná témata jsem se u knihy neskutečně nasmála. Postavy si uměli udělat srandu sami ze sebe, i když byli na pokraji sil. Od knihy jsem nic nečekala a možná proto, jsem z toho teď tak nadšená. Příběh rozhodně doporučuji a myslím, že je kniha schopná i někomu se stejným problémem pomoci.
Moc hezky napsaná kniha, nebylo to sice nic extra přeborného a wow, ale četlo se mi to zkrátka dobře a po dlouhé době jsem se ke knize vracela ráda a nemusela jsem se do toho nutit, takže za mě velké plus, prostě mi hodně sedla do nálady. Samozřejmě na Sedmilhářky to nemá, ale to asi nebude mít (od autorky) nic. Liane píše velmi dobře a myslím, že se časem dostanu k mnohem více jejím knihám. Sympatické postavy a uvěřitelné a ztotožnitelné osudy jsou dobrá kombinace na pár příjemně strávených večerů....
Mně se knížka moc líbila. Mám ráda knížky od této autorky a tahle není výjimkou. Zajímavý příběh v podstatě ze života :)
Vcelku odpočinková kniha, žádné extra těžké zápletky, dobře se mi četla, ale rozhodně to není top od této autorky.
Štítky knihy
Austrálie manželství rodinné vztahy těhotenství společenské romány Sydney trojčata
Autorovy další knížky
2014 | Manželovo tajemství |
2017 | Sedmilhářky |
2015 | Na co Alice zapomněla |
2017 | Šílené výčitky |
2016 | Tři přání |
Úplně mi tento styl nesedl. Měla jsem problém se sledováním děje,druhá půlka byla lepší, čtivější, ale není to můj šálek..