Tři útěky Hanny Arendtové
Ken Krimstein
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/475528/bmid_tri-uteky-hannah-arendtove-NSD-475528.jpg
4
45
45
Roku 1933 uprchla Hannah Arendtová z nacistického Německa nejprve do Paříže, později do USA. Zde se stala jedním z nejvýznamnějších myslitelů své doby. Její pohnuté osudy ztvárnil kreslíř Ken Krimstein v oceňovaném komiksovém životopisu. V souladu s tezí Hanny Arendtové, podle níž myslet a žít spadá pro člověka vjedno, představuje Krimstein v pronikavých zkratkách hlavní motivy její filosofie, neopomíjí však ani filosofii Martina Heideggera nebo Waltera Benjamina.... celý text
Literatura světová Komiksy Filozofie
Vydáno: 2021 , OikoymenhOriginální název:
Three Escapes of Hannah Arendt, 2018
více info...
Přidat komentář
"Stojí mě obrovské úsilí, jsem si jistá, že víc než kohokoliv jiného, abych byla chytrá. Co lidé pochopí během pěti minut, mně dochází pět hodin. Přemýšlím a přemýšlím. Čas i námahu vynakládám, protože věcem potřebuji přijít na kloub. Porozumět. Nikdo nemá tušení, kolik úsilí za tím vším je."
Odvážný literární počin. Kniha o Hannah pojatá jako grafický román mi byla sympatická ještě dřív, než jsem ji poprvé otevřel. A když jsem ji otevřel, na první pohled se mi zalíbila kresba a vizuální rozpracování knihy, které ke mně nějak promlouvalo a působilo na mě.
Horší to bylo se sdělením autora. Příliš jsem neporozuměl tomu, co mi vlastně vypraví. Je to dobrodružný příběh nepraktických židovských intelektuálů, které Hitlerovo Německo vytrhne z jistoty jejich přirozeného akademického prostředí? Nebo osobní tragédie židovského děvčete ztrácejí iluze o zraňujícím světě? Nebo uživatelsky příjemné a nenáročné představení její filosofie? Nebo snad katalog židovských intelektuálů a umělců první poloviny minulého století? Od všeho trochu a tím pádem od ničeho pořádně, zdálo se mi. Zvlášť medailonky osobností se mi jevily jako výrazně nadbytečné, ten povrchně magazínově podáný postmoderní mix různých lidí mě docela unavoval.
"Jako se oheň živí kyslíkem, totalitarismus se živí nepravdou. Totalitní vládci pohrdají fakty a skutečnost přizpůsobují svým lžím. Žijí v domnění, že fakta jsou zcela v moci toho, kdo je vymýšlí."
Kniha o Hannah Arendtové byla nejsilnější tehdy, když se zabývala Hannah Arendtovou. A to nejvíc tam, kde promlouvá menším množstvím slov a nechává působit její vlastní výroky v kombinaci s povedenou vizualitou. V těch momentech je cítit nadhled, humor a příjemná lehkost, i když se zde věnujeme velmi náročným tématům. Taky se zde hezky propojuje veřejné a osobní, filosofické a emocionální. Ilustruje se tím celistvost lidského života, ve kterém od sebe tyhle aspekty nelze oddělit - žít pravdu a v pravdě není možné jen někde a jen někdy.
"Znám aspoň jednu inteligentní pravdomluvnou osobu, s níž se dá rozumně bavit, diskutovat, přít.
Sebe."
Hannah Arendt.
Výjimečná žena a intelektuálka.
Ta, kterou feministky milovaly i nenáviděly.
Žena, která patří mezi nejvýznamnější myslitele 20. století.
(Pozn. pod čarou: A přesto se mě pořád někdo ptá, kdo to je…)
A tohle je další komiks, který vás přesvědčí o tom, že nejde jen o obrázky s textovými bublinami.
OIKOYMENH vydalo v překladu Terezy Matějčkové zevrubný popis jejího života a myšlenek, jak jej zaznamenal kreslíř a publicista Ken Krimstein. Vždycky si říkám, že komiksová forma by mohla přimět k začtení se i nečtenáře a ten by přitom získal obsah dalece přesahující běžný rámec vědění.
Připomněla jsem si staré motto FF UPOL “Učíme myslet” a uvědomila si, jak moc ráda přemýšlím.
Uvádí někdo přemýšlení mezi svými koníčky?
Mimo výhrad uvedených v ediční poznámce mám snad jen další drobnou
k nedůstojným a nedůležitým vsuvkám, které podle mého ten text sráží… - Např.: “Co kdybych si tě vzal já? Ač… Jak to říct, ženám tak úplně nakloněný nejsem?” Ale jinak chápu. Já bych si ji vzala taky.
Všehovšudy tři celkem podnětné myšlenky jsou mrzutou odměnou za zbývajících 230 stran balastu vyplněných jmény nezajímavě podaných epizodních postaviček, o kterých jsem povětšinou nikdy neslyšel a neuslyším, a které vypadají na každém políčku úplně jinak. Ano, uznávám a gratuluji autorovi za jeho přehled o zejména židovských myslitelích. Ale vyplnit kvůli tomu celý komiks poznámkami pod čarou nemusel.
O Hanně jsem se dozvěděl příliš z nudně a zmateně podaného soukromého života, o což jsem nestál, a málo z toho veřejného nebo vnitřního. Zdá se mi, že komiks balancuje na hraně mezi zbytečným postmoderním žvaněním o ničem, z nudy provozovaným pseudointelektuálním eskamotérstvím pro zaměstnání mysli a vyčpělým nezvládnutým milostným románem.
Skvělé. Určitě se k tomu komiksu ještě vrátím, abych z něj vyzobal všechna ta jména a podíval se na jejich osudy.
Přiblížit ve zkratce život a dílo jedné z největších myslitelek 20. století není rozhodně úkol jednoduchý, o to více mě překvapila volba komiksového zpracování. Dílo je čtivé a dává čtenáři bezpočet podnětů k hlubšímu zamyšlení a zároveň není jen komiksem o životě "hrdinky" myšlení, ale je i stručným vhledem do turbulentního vývoje 20. století. Vše je podtrženo geniálním grafickým zpracováním, za které si Krimstein řadu udělených ocenění rozhodně zasloužil
Nemyslím si, že jsem kdy četla komiks, který by byl takhle hutný. Občas to bylo i trochu naškodu - zoufale jsem chtěla číst dál, ale byla jsem zahlcená hromadou poznámek pod čarou - na druhou stranu jsem ráda, že tam ty poznámky jsou, protože všechno zase dávají do širší perspektivy a představují nám osobnosti, které se příběhem jen mihnou.
Martha: "Co svatý Augustin?"
Hannah: "Je po smrti."
Jedna ze skvělých věcí na formě tohoto příběhu je rozhodně Krimsteinův/Hannin humor. Ač ten příběh sám o sobě totiž rozhodně není veselý, dokáže rozesmát a pobavit.
"Já si myslela, že fenomenologie je temná. Vedle snahy procpat Natálku francouzskou byrokracií začíná i Husserl působit jako komiks."
A znovu se tu ukazuje, že o něčem "vědět" a "uvědomovat si co to znamená" jsou dvě zcela rozdílné věci. Samozřejmě, že jsem věděla, že Arendt emigrovala, ale uvědomovala jsem si, co to skutečně znamená a co všechno to obnášelo? Ani zdaleka... Nebudu se tu o tom víc rozepisovat, abych nezkazila zážitek těm, kteří to třeba ještě nečetli, ale... no, místy docela síla. A pak je tu samozřejmě spousta malých věcí, které se člověk dozvídá. Například jsem netušila, že byla Arendt vdaná a to dokonce dvakrát nebo že se znala se Shagallem. A taky že do čtrnácti přečetla všechna Kantova díla... no, tak v tomhle ohledu jsem teda vážně hodně pozadu.
Blücher: "Jo mimochodem, ještě jsem se tě nezeptal, jak jsi v Marseille přišla na ten skvělý únikový plán. S tím klíčem a kraválem v hotelu a tak."
Hannah: "Jo tohle. Proč myslíš, že jsem celé léto četla detektivky?"
Blücher: "Aby ses odreagovala... Abys nemusela myslet na tu hrůzu kolem?"
Hannah: "To ne. Abych zjistila, jak myslí francouzští poldové. Myšlení je všechno."
Heidegger tu zaujímá roli pravého záporáka. Trochu mě to mrzí, protože to až příliš hraje do mých pocitů ohledně něj a spíš bych ocenila trochu... vyrovnanější zobrazení abych si k němu nějakou cestu mohla najít. Ale celkově si na to samozřejmě nemůžu ztěžovat... Rozhodně jsem ráda, že jsem si tenhle kousek nenechala ujít, protože Hannah patří mezi myslitelky(/tele), kteří mě velmi oslovují.
"Lidé to nechápou, Až na mámu mají za to, že jsem trochu pomalejší. Mám-li být zcela upřímná, já si myslím, že pitomá fakt jsem. Až na to, že vám provděpodobně nedochází tohle: stojí mě obrovské úsilí, jsem si jistá, že víc než kohokoliv jiného, abych byla chytrá. Co lidé pochopí během pěti minut, mně dochází pět hodin. Přemýšlím a přemýšlím. Čas i námahu vynakládám, protože věcem potřebuji přijít na kloub. Porozumět. Nikdo nemá tušení, kolik úsilí za tím vším je. Jediné, co vidí, je, že bych snad mohla být docela nadaná."
Tři útěky Hanny Arendtové
Komiksové zpracování života Hannah Arendt - významné myslitelky 20. století. Komiks zábavnou formou vyobrazuje, jak inteligentní a specifická žena to byla. K doplnění obrázku o jejím životě, v rámci kterého prchala z nacistického Německa přes Paříž do USA, je to skvělý počin!