Tribuni výmluvnosti
Marcus Tullius Cicero , Gorgiás z Leontín , Lysias , Démosthenés , Lúkianos , Libanios , Isokratés , Aristeidés Ailios , Dión Chrysostomos
https://www.databazeknih.cz/img/books/88_/88531/tribuni-vymluvnosti--88531.jpg
4
7
7
Promyšleně sestavený výbor z řeckých a římských řečníků dokazuje vysokou úroveň řečnického umění ve starověkém Řecku a Římě. Publikované řeči jsou však nejen charakteristickými ukázkami brilantní rétoriky různých historických období, ale umožňují nahlédnout i do tehdejšího života a mravů. Obsahuje: Gorgias (Chvála Heleny), Lysias (Za starého chromce; O úmyslném ublížení na těle), Isokratés (K Filipovi; Helena), Démosthenés (Třetí řeč proti Filippovi; Za Formióna; Proti Konóvi), Pseudodémosthenés (Proti Neaiře), Cicero (Druhá řeč proti Marcu Antoniovi; První řeč proti Catilinovi; Za básníka Archia; Obhajoba Milona) Lúkianos (Chvála mouchy; Před soudem samohlásek), Ailios Aristeidés (Nářek nad Smyrnou), Dión Chrysostomos (O Eubonii neboli Lovec), Libanios (K studentům o přednášce; K obyvatelům Antiochie o hněvu císaře Juliána; K císaři Theodosiovi na obranu chrámů; Proti Tisamenovi; K císaři o vězních; O zvaní na slavnosti).... celý text
Přidat komentář
Mé vůbec první setkání s antickou literaturou, s podobným žánrem. A musím říci, že poněkud rozpačité setkání. Hodně dlouho jsem si na to zvykal, hledal uličku, skulinku, jak se dostat dovnitř, odhadnout, prohlédnout ten smysl, tu krásu. Nakonec se mi to u některých věcí podařilo. Pravdou je, že vybraní autoři byli opravdu tribuni výmluvnosti. Jejich práce je barvitá, komplexní a místy až velmi obrazná. Z těch mnoha otištěných řečí mě zaujala hlavně Pseudodémosthénova řeč "Proti Neaiře", což je svým způsobem jednak nádherný náhled do "běžného" života tehdejší doby, druhak zajímavě vyložený životopis jedné neobyčejné ženy. Až se divím, že se toho ještě nechytl Hollywood a neudělal z toho výpravný velkofilm, byl by to docela trhák. Skoro až antická Pretty Woman :-). K povedeným, zajímavým a čtivým dále patří Lúkianova "Chvála mouchy" a "Před soudem samohlásek", Libaniova velmi nadčasová "K císaři o vězních" a naprosto mě rozsekala Dión Chrysostomova chvála prostého života a komunismu (komunismu - ne marxismu-leninismu a jiných jeho patvarů, ostatně, v antice podobné úchylky ještě neexistovaly) "O Euboii neboli Lovec", její začátek je naprosto úchvatný, opět nadčasový a mnohdy i nepříjemně komický.
Perfektní soubor.