Tribunová sútra Šestého patriarchy
Mistr Huineng (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/137383/bmid_tribunova-sutra-sesteho-patriarchy-53Y-137383.PNG
4
43
43
Základní dílo čínského zenového buddhismu vypráví o životě a působení Šestého patriarchy, zakladateli jižní větve této sekty a shrnuje jádro jeho učení.
Přidat komentář
Vreckový formát, zrozumiteľný preklad (žiadne prehnané archaizmy ani kvetnaté rečičky) a vysvetlívky. U mně dobrý.
Len by nebolo na škodu urobiť dotlač. Ja som svoj výtlačok zohnal po dlhej dobe kdesi v antikvariáte.
Štěstí, že je to tak krátké. Ne, že bych proti v knize obsaženým myšlenkám něco měl, to vůbec ne, jen mi vždycky přijde, že jsou zabaleny do velkého balastu okolních slov a většinou to samé řečeno několikrát po sobě naopak. Tedy dejme tomu deset hodně dobrých a hlubokých myšlenek, vyjádřených každá max. deseti slovy, je takto podána na 100 stranách. Dobře, je tam i ta životopisecká stránka. Čte se to fajn, ale obecně řečeno, trpí to klasickým neduhem náboženských, nebo mytologických (nebo jak to jinak nazvat) traktátů (zkráceně - mnoho povyku pro málo). Ale ty nosné myšlenky jsou velmi silné.
Krásné, krásné, krásné...CITUJI:Lidé mělkých kořenů slyší slova tohoto učení, zvaného náhlé, ale je to s nimi tak, jako se stromy anebo s tvávami této velké země, jež bývají pro své přizoreně mělké kořeny podemlety a vyvráceny přívalem mocého lijáku a už dál nerostou.
Lidé mající moudrost pradžná se na pohled neliší od lidí s velikou moudrostí. Proč se tedy neprobudí, když i oni slyší drahmu?
Brání jim v tom břemeno špatných názorů. Jejich strasti v nich zapustily příliš hluboké kořeny. Jako když veliké mračno zakryje slunce. Dokud je neodvane vítr, slunce se neukáže.
Moudrost pradžná není ani příliš velká, ani příliš malá, jenže tvorové mají srdce pobloudilá a hledají buddhi kdesi mimo sebe a nenacházejí probuzení ze své vlastní přirozenosti.
Nazření a pochopení vlastní přirozenosti je jako veliké moře, jež do sebe přijímá všechny toky řek a v jedno spojuje malé i velké vody.
Takový člověk pak už netrvá na ničem ani uvnitř, ani venku, přichází a odchází, jak se mu zachce, zbaven ulpívavé mysli proniká vším, prochází vším a pohybuje se svobodně.
Srdce, jež se toto naučilo se ve své podstatě neliší od pradžňápáramitá. KONEC CITATU....
Ptali se Šestého patriarchi jak učiní aby i v příštích pokoleních uviděli buddhi:
Šestý patriarcha pravil:
,,Slyšte, stačí, budou-li budoucí pokolení bloudících lidí znát živé, pak mohou uvidět buddhi. Nebudou-li znát živé, neuvidí ho, i kdyby se po něm pídili deset tisíc kalp.,,
.......hluboký a krásný odkaz dalším pokolením....
Mistře, co byste udělal, kdyby nějaký nepozorný mnich zboural buddhistické kostičky?
Tato kniha pojednává o klíčovém čchanovém a buddhistickém pojmu tj. šunjatá, tzn. prázdnota, která není prázdná. Tento pojem je poněkud šířeji vysvětlen v navrženém učení zvaném MAHAPRADŽNAPARAMITA. Kdo pochopí toto učení, tak ten má dočteno.
V těchto knihách člověk vždy najde poučení, útěchu. Zajímavá je opakovaná četba, kdy nám text odkrývá svá tajemství.
Meh bleh. Přečteno, ale na to jak je to krátké, mi to trvalo dost dlouho. Pár hezkých myšlenek (dokonce i vážně hezky napsaných), ale jinak spousta nudy a bídy. Místy jsem měl co dělat, abych knihu neodložil.