Půjdeš, nevrátíš se
Jaromír Šavrda
Třicet případů majora Zemana série
< 6. díl >
Při likvidaci požáru staré hájenky naleznou požárníci mrtvolu muže. Pracovníci bezpečnosti stojí před velmi složitým úkolem. Mrtvola je ohněm tak zasažena, že to vylučuje identifikaci. Místo nálezu leží v pohraničním pásmu, nedaleko hranic s Německou spolkovou republikou. Prohlídka spáleniště nepřinese objasnění a také v okolí hájenky byly při hašení požáru zahlazeny všechny stopy. Případ je tedy otevřen, odpověď na všechny otázky se hledá. Kdo byl mrtvý muž? Šlo o nešťastnou náhodu nebo zločin? A když šlo o zločin, jaké byly pohnutky a kde je vrah? Příhoda se stala v pohraničním pásmu… Šavrdovu detektivku sympaticky poznamenává snaha nespokojit se jenom s konvencemi detektivního žánru. Je samozřejmé, že autor staví na dějovém napětí, na fantazii logických konstrukcí, dedukcí a hypotéz. Tyto vlastnosti musí mít každý opravdu detektivní příběh. Šavrda nechce jen vyřešit případ, nalézt odpověď na otázky ze začátku příběhu. Snaží se především v postavách bezpečnostních pracovníků vytvořit živé a zajímavé lidské typy. Při řešení případu se setkávají někdejší učitel a žák z bezpečnostního učiliště – kapitán Válek z Prahy a náčelník okresní správy poručík Šorm, kterému se pro jeho výrazný nos i lásku k poezii dostalo přezdívky Cyrano. Pátrání je posunováno dopředu rozdílností jejich povah a životního obzoru, rozdílností jejich názorů na charakter i reálie případu. Autor však nechce kreslit povahové zvláštnosti nebo ve zjednodušené stylizaci dávat zapravdu jednomu ze dvou hledisek. Zvolil cestu méně efektní. Chce ukázat užitečnost různých a někdy i protiřečných názorů, kroků a akcí, ze kterých se skládá cesta k objasnění zločinu, k odhalení a dopadení zločince. Užitečnost a plodnost aktivní lidské spolupráce. Tento případ sloužil jako podklad k pozdějšímu seriálu 30 případů majora Zemana, příběh Bestie. 48-002-64... celý text
Přidat komentář
Solidní detektivka, sice mírně "dobově zatížená", ale sympatická civilním líčením případu. Pohodové a dokonce i napínavé čtení s překvapivým odhalením. 70%
Ke knize jsem se dostal až po shlédnutí seriálu majora Zemana a docela se mi líbila.Kriminální zápletka je velmi dobře zpracovaná a i když je příběh napsaný jako vyprávění vyšetřovatele v první osobě a docela se mi to líbí.
Útlý detektivní román, inspirovaný skutečnými událostmi z roku 1951. A přestože vyprávění postrádá dějový spád, řemeslně jde o poctivě odvedenou práci - krátké, přímočaré, realistické. Naneštěstí taky suché jak podzimní listí. Mít to lépe rozepsané postavy, se kterými by měl čtenář možnost se sžít, nebo případně něčím zajímavé (a tím pádem zapamatovatelné) charaktery pátračů i zlosynů, hodnotil bych určitě lépe. Stran kriminální zápletky se ovšem Jaromír Šavrda drží tématu a jen dvakrát malinko uhne z cesty, aby vyšetřování alespoň nějak zkomplikoval. Osobně mě tak mrzí pouze nevyužitý potenciál, ať už ohledně temné atmosféry pohraničí nebo hanebnosti celého zločinu. Ale za to si můžu sám, přílišná očekávání jsou čtenářova smrt.
Příznačné na celé věci je, že autor píše o policii bez jakéhokoliv despektu či antipatií, přičemž sám o patnáct let později skončil dvakrát ve vězení jen proto, že přepisoval na stroji nevhodné knihy. Bezva režim tenhle komunismus, fakt. Bezpečnost nadevše.
Nečekaně vypointovaná detektivka s dobově oblíbeným tématem přechodu přes železnou oponu.
Štítky knihy
zfilmováno sérioví vrazi emigrace major Zeman agent převaděč státní hranice podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
1964 | Půjdeš, nevrátíš se |
2009 | Vězeň č. 1260 |
1967 | Příběhy z třetího času |
1971 | Kniha kralovrahů |
2009 | Ostrov v souostroví |
(SPOILER) Vždycky mě fascinuje číst tyhle staré knihy, které vyšli ještě před mým narozením. Někdo si tuhle před šedesáti lety koupil v knihkupectví za 11,- Kčs a dnes jsem si ji mohl přečíst i já. Tenhle kriminální případ je inspirován skutečnou událostí, řáděním sériového vraha Huberta Pilčíka a stal se i předlohou pro jeden díl kontroverzního seriálu Třicet případů majora Zemana, konkrétně šestý, nazvaný Bestie. K samotnému knižnímu příběhu. Líbí se mi, jak se dvojice vyšetřovatelů lopotně prokousává svým případem, je to hodně realistické, ale z dnešního pohledu dost ospalé. Současný autor by z tohoto námětu nejspíše vykřesal hodně hustej thriller. Prostředí pohraničí, temná doba a osobnost pachatele k tomu přímo vybízí. Já jsem i tak velice spokojen a knihu doporučuji čtenářům starých detektivek. Na závěr ještě pochválím pěkné grafické zpracování knihy, kde je třešničkou na dortu, malá lebka ve zlatém rámečku, ukrytá pod přebalem na černých deskách.
Citace: Musím říci, aby bylo všeobecně jasno, tohle: každý výslech je pro vyslýchajícího ohromnou zkouškou nervů, právě tak jako pro vyslýchaného. Ale za své praxe si nepamatuji případ, že bych se někdy musel tak jako teď držet fyzickým násilím, abych se ovládl a nedal vyslýchanému přes hubu.