Drtící ruka
Jerry Pournelle , Larry Niven
Uplynulo dvacet pět let od chvíle, kdy lidstvo uzavřelo tajemné cizí bytosti, známé jako Třískané, do karantény uvnitř hranic jejich vlastního hvězdného systému. Lidé v obavách strávili čtvrt století analyzováním smrtelné hrozby, kterou představovali jediný mimozemšťané, s nimiž se kdy lidstvo setkalo - rasa rozčleněná do odlišných biologických forem, z nichž každá plnila jinou funkci. Pán. Prostředník. Inženýr. Válečník. Každá z nich byla dokonala přizpůsobená svému úkolu, avšak milióny let vývoje byla odsouzena k osudu, kterému se nedokázala ubránit... A nyní se křehká zeď, oddělující smrtící nebezpečí od galaxie, začíná hroutit...!... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2004 , BanshiesOriginální název:
The Gripping Hand, 1993
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
No, první polovina knihy je prakticky bez Třískanů. Neříkám, že to byla nuda, ale jednalo se prakticky o popis aktuální situace v Impériu a činnosti Buryho a Rennera.
V druhé polovině už se dostáváme do očekávaného děje, bortící se karanténa, průnik Třískanů ven ze soustavy a následně události v jejich soustavě.
Hrozně se mi líbilo, jak funguje Třískanská politika, jednotlivé rodinné klany, neustále se měnící situace kdo s kým bojuje.
Trochu jsem se obával, aby popis vesmírných soubojů neměl podobu s popisem boje Protektorů přes přestupné disky v Prstenci, s toho jsem fakt šílel :D ale tady to bylo super a bavilo mě to.
A jsem rád, že nedošlo na genocidu třískanů...
Pětadvacet let udržovala Imperiální flotila Třískany v karanténě, s otevřením nového přístupového bodu se však izolace začíná hroutit a hrozba ovládnutí lidského sektoru nekontrolovatelně se množícími Třískany je znovu na programu dne. Na vydání pokračování Třísky v Božím oku si čtenáři museli počkat dlouhých osmnáct let (česká vydání od sebe dělí šest let), nicméně na výsledku to není téměř poznat. Věroslavu Ončákovou na místě překladatele vystřídal Josef Studený, kterážto změna lehce pozměnila některé pojmy, výrazové prostředky a používané názvosloví, ale na pochopení a kontinuitu to žádné kritické dopady nepřineslo. Drtivá ruka tak přináší další porci mimozemsky orientované sci-fi, s rozsáhlými vojensko-politickými přehledy, do nichž není tak docela snadné proniknout. Přestože jsem byl plně soustředěný a připravený na všechny záludnosti komplikovaných strategických manévrů, nejednou jsem se v textu ztratil a záměry jednotlivých bojujících skupin nepochopil. Dialogy jsou jak z jiného světa a není tu ani žádný hrdina, kterého bych se mohl držet. Létá se tam a zase zpátky, z jednoho konce na druhý, beze smyslu, bez napětí, bez jakéhokoli očekávání. Vlastně si ani nejsem jistý, že bylo na konci dosaženo vítězství, ať už si pod tím pojmem člověk představuje cokoli.