Trochu divné kusy
* antologie , Martin Šust
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29098/bmid_trochu-divne-kusy-jSJ-29098.jpg
4
51
51
Trochu divné kusy série
1. díl >
Kniha s neobvykle širokým tématickým i stylistickým rozsahem, setkáte se s prací patnácti předních tvůrců moderní britské, americké a australské fantastiky: Eric Brown, Alastair Reynolds, Charles Stross a Cory Doctorow, Ian R. MacLeod, China Miéville, Jeffrey Ford, Alexander Irvine, Paul Di Filippo, Andy Duncan, Jeff VanderMeer, Lucy Sussexová, Sean McMullen, Sean Williams, Terry Dowling, K. J. Bishopová. Editorem knihy je Martin Šust. Kniha získala Ceny Akademie sfi-fi, fantasy a hororu za rok 2005 pro nejlepší antologii a počin roku.... celý text
Přidat komentář
Žádný soubor povídek jsem už dlouho nedal a bylo třeba to napravit. A tato sestava byla opravdu pestrá. Až na pár výjimek mi "kusy" nepřipadly vůbec divné, naopak, pár příběhů bylo vážně výborných a docela rád bych si je přečetl i jako plnotučné romány (za všechny např. Lineární město). Následující sbírku si v budoucnu rozhodně nenechám ujít.
Vracím se k těmhle sbírkám po letech a je to jedním slovem požitek. Takové perly jako MacLeodův "Verglas", Miévillův "Familiár", "Zmrzlinová říše" Jeffrey Forda nebo třeba "Proměna Martina Lakea" od Jeffa VanderMeera hned tak na jednom místě nenajdete.
Ano, ani v téhle knize není všechno zlato, co se třpytí, je to přece jen sbírka povídek od různých autorů se všemi plusy a mínusy, které z toho plynou. Tady se toho ale třpytí fakt hodně a většina z toho je ryzí.
Málokdy název knihy vypovídá přesně o jejím obsahu. U Trochu divných kusů je tomu právě tak. Představují patnáct „kousků“ od autorů ze tří světových kontinentů a „trochu divné“ jsou především proto, že reprezentují ponejvíce nový literární směr, který fantastikou nějakou dobu hýbal - a to je New Weird. Hnutí stejnou měrou zatracované, jako opěvované. Styl, který se vyznačuje harmonickou symbiózou sci-fi a fantasy, kde emoce a imaginace vytvářejí doslova jazykomalebnou podívanou. Autoři jako China Miéville, Jeff VanderMeer, Jeffrey Ford, Charles Stross, Cory Doctorow či K. J. Bishopová dokázali osvobodit žánr z osidel tradicionalismu, a posunout ho zas o kousek jinam. Ne vždy je to úplně košer čtení, protože příběh občas zůstává s ostudou na střídačce, ale prakticky u každého jednotlivého textu člověk minimálně ocení nápaditost, pitoresknost a literární zručnost. Je to jako s lahví Fernetu - je sice hořkej jak smrt, ale když si na jeho chuť zvyknete, už nebudete chtít pít nic jiného.
Mě se tenro sborník povídek velice líbil, bylo to příjemné ožívení,někdy snad neobvyklé, ale přsto mu nechyběla tak silná nápaditost že byl víc než jen čtivý.
Tahle trilogie (zatím?) mi přinesla hodně zajímavé a občas hodně netradiční scifi povídky. Pokud by se objevil další díl, určitě bych do něj šel...
Štítky knihy
Část díla
- Absolutní nejistota 2001
- Cech katů 1999
- Děti zimy 2001
- Familiár 2002
- Kejklíři 2000
Antológia mala byť akýmsi prierezom New Weird, čo je podmnožina žánrov sci-fi, fantasy a hororu s ich vzájomnými prienikmi. Teda niečo ako pokus o posunutie fantastiky na vyšší level. Ak by mala New Weird fantastiku reprezentovať táto kniha, asi to vzdám. Subjektívne tu však málo čo spadá pod tento žáner. Nájdeš tu poviedky: od klasickej sci-fi, cez spaceoperu, magický realizmus až po čistý surrealizmus tu uvádzaný ako umelecká sci-fi.
Nie všetky texty však zapovedávam do hlbokého zabudnutia. Tri poviedky hodnotím ako päťhviezdičkové. Sú to dosť nechutný Familiár ktorým sa blysol China Miéville, Zmrzlinová říše od Jeffrey Forda, ktorý ti vysvetlí, čo je to vlastne synestézia a antropologická sci-fi Přijď do úplňku od Seana McMullena. Za zmienku ešte stojí romanca Děti zimy od Erica Browna, atmosférický Cech katů od Andy Duncana a Merlinova zbraň od Alastaira Reynoldsa.
Protipólom, teda poviedky mnou nedocenené sú práve tie, ktoré sa dajú označiť ako surrealistické. Sú to predovšetkým tieto tri: Proměna Martina Lakea od Jeffa VanderMeera, Rok v lineárním městě od Paula Di Filippa a absolútnym vrcholom bola posledná poviedka tejto antológie od Kirsten Jane Bishopovej - Maldoror na cestách, ktorej subjektívne jediným pozitívnym atribútom bolo, že plne zodpovedala významu obsiahnutom v titule antológie.
Viac v komentároch k jednotlivým poviedkam...