Trojí hra
Richard Mason
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/225773/bmid_troji-hra-225773.jpg
4
46
46
„Žena, se kterou jsem žil přes pětačtyřicet let, se včera odpoledne zastřelila. K tomu alespoň dospěla policie; a já hraji roli smutnícího vdovce s nadšením a úspěšně. ... Moje manželka byla příliš duševně vyrovnaná a příliš pevně zakotvená v přítomnosti, než aby ji napadlo na sebe vztáhnout ruku. ... To já jsem ji zabil.“ Světoznámá novela Richarda Masona není běžným kriminálním příběhem, totožnost vraha je od první stránky známá a tajemství vyrůstá odjinud – založilo je setkání s americkou dědičkou cornwallského zámku a šlechtického titulu, kdy se talentovaný houslista ve svých dvaadvaceti letech tragicky zamiloval. Autor brilantně rozehrává kolotoč překvapivých zvratů, ovšem za romantickými kulisami se objevuje hluboce realistická psychologická a introspektivní sonda, jíž vypravěč proniká přes odstup mnoha let do smyslu událostí, do svého charakteru i do omylů, jež ho zavedly na scestí. Opojná první láska, nepochopené přátelství, zrada a spiknutí, to vše sebestředný mladý muž kdysi plně nevnímal, tak jako si my sami málokdy včas uvědomujeme důsledky svého jednání – a pak zbaběle obviňujeme osud.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , LedaOriginální název:
The Drowning People, 1999
více info...
Přidat komentář
Bylo to bezprostřední, přeslazené. Chyběl tomu nadhled, což se u tak mladého autora dá pochopit.
Já se zpočátku nemohla začíst, nedařilo se mi si příběh zařadit časově.
Ale vytrvala jsem.
Od poloviny jsem se chytla a už mě příběh nepustil. Vyústění vynikající.
Na knize se mi nejvíce líbila přesvědčivost s jakou je vykreslena mysl člověka. Natolik reálně až bych byla schopna uvěřit, že to autor sedí v oné místnosti, vzpomíná na svůj život a zapisuje ho právě do této knihy...
A ač znáte rozuzlení hlavní zápletky (motivu) už předem (stačí Vám přečíst si zadní stranu se shrnutím), tak po celou dobu čtení Vám jsou pokládány otázky další, sice mešího rozsahu, ale takové, že Vaši mysl zaměstnají a nutí Vás číst dál, aby jste se konečně dostali k souvislému celku, který ne a ne přijít...
Uznávám z tohoto důvodu by se někomu mohla zdát kniha zdlouhavá a přemrštěle natahovaná. Mně to však nevadilo a četbu jsem si užila (ač jsem knihu četla na několikrát, jelikož okolnosti mě nutily stalé odkládat a přerušovat...)
Velmi rozvláčné a asi jsem si od této knihy slibovala více. Dočetla jsem ji silou vůle.
Knížka mě zklamala, nečetla se mi dobře, myslím si, že kdyby byla o polovinu stránek menší, byla by určitě lepší, zbytečné prodlužování děje.
Vlastně jsem nic nečekala, ale byla jsem zklamaná. Kniha se mi ani moc dobře nečetla, ani nebyla nijak zvlášť zajímavá. Chtěla jsem už mít dočteno a četla jsem místy i mezi řádky. Určitě nepotřebuji mít v knihovně a jedno přečtení bohatě stačí.
Odpočinkové čtení,u kterého mě překvapil tak mladý věk autora,v kterém knihu dokončil. Měla jsem pocit,jakoby to celé prožil a ne,že má celý život teprve před sebou.
Působivý román o sebestřednosti mládí, lásce i nelásce, o odhalování chyb z minulosti, které ovlivňují celý život. Styl, kvalita a myšlenková bohatost je u tak mladého autora překvapivá. Zaujme a zaslouží si co nejvyšší ohodnocení.
pěkný příběh, líbil se mi. opravdu bych neřekla, že to psal tak mladý autor. kniha je plná úvah, myšlenek a zajímavého vyprávění.
Krásná knížka o všech podobách lásky, o osamění, o tom, co všechno se vlastně skrývá v nejtajnějších koutech lidské duše a lidského svědomí. Je to dojemné, vzrušující i děsivé čtení. Těžko uvěřit, že autorovi bylo 23 let, když knížku dopsal. Z těch krásně formulovaných myšlenek a úvah to vypadá, jako by to všechno prožil a procítil na vlastní kůži. A pro nás, české čtenáře, je tam i působivý obraz porevoluční Prahy s atmosférou, kterou pocítí jen cizinec. Jenom překladatele jsem měla chuť občas klepnout přes prsty, kdyby to šlo. Ale za to autor opravdu nemůže.
(SPOILER) Pro mě (a možná nejen pro mě) jde o rozporuplnou knihu. Občas se čte velmi dobře a je poutavá (pasáže vyprávěné z mládí), občas je to nudné a těžší čtení (úvahy starého vypravěče). Na jednu stranu kýčovité tuctové vyprávění z prostředí bohaté anglické aristokracie, na druhou stranu chvílemi moc pěkný romantický příběh. Bohužel samotná kriminální zápletka, která sice nehraje hlavní roli, je dost ubohá. Zkrátka je to román, který je spíš oddechový, ale ne úplně, protože čtenáře tlačí taky trochu přemýšlet a vnímat myšlenkové úvahy vypravěče. Na mladého autora jistě povedené, ale v historii času to není nic zvláštního. Kniha je opatřená nezkreslujícími informacemi o románu a autorovi na záložce (ne jak bývá nyní ve zvyku citovat různé kritiky a jejich "fantastické" hodnocení) a dobrým doslovem (což v poslední době u většiny knih chybí a někdy i citelně). 65%, 5. 11. 2023.