Trojuchý člověk
Hudaýberdi Hally
V románu Trojuchý člověk známý turkmenský spisovatel vykresluje obtížný boj proti totalitě. V Turkmenistánu se po rozpadu Sovětského svazu ujímá vlády diktátorský režim. Mezi lidmi narůstá nespokojenost, která vyvrcholí protivládní demonstrací. Demonstranti požadují důkladné sociální reformy a odstoupení zkorumpovaného vedení země. Demonstrace je však rozehnána, dojde dokonce k obětem na životech a účastníci protestu jsou tvrdě perzekvováni. Nezávislý novinář, který o těchto událostech informuje světovou veřejnost, je tajnou policií unesen, odvlečen do pouště a zbit. Přesto, nebo právě proto zůstává přesvědčen o důležitosti a nezbytnosti boje za svobodu slova a za demokracii. Příběh má však i jiné roviny než politickou, kromě mnoha informací o životě v pro nás exotické zemi je i sondou do psychiky pronásledovaného člověka a jeho okolí. Český čtenář, který má v živé paměti komunistickou totalitu a především zhoubné působení Státní bezpečnosti, může při čtení této pozoruhodné knihy snadno zažít déja vu a uvědomit si, jak jsou si tyto zrůdné režimy podobné všude na světě. Román Trojuchý člověk je prvním autorovým dílem, které vychází v češtině.... celý text
Přidat komentář
Toto bola rýchla jazda! Krátka novela z exotického prostredia Turkménska a jeho neexotickej diktatúry. Autorov úsporný a svižný štýl sa mi veľmi páčil a náramne sa k tejto téme hodil. Hally nejde do zbytočnej hĺbky, neskúma špecifiká diktatúry, nerozoberá pozadie protestov, nebabre sa moc ani v myšienkach hrdinov. Načrtáva hrubé rysy bežného života v totalitnom postsovietskom Turkménsku, možnosti a limity boja proti diktarúre v týchto podmienkach a spôsoby, ako režim zaobchádza so svojimi oponentami. Na pozadí ukazuje vnútorné pocity človeka, ktorý sa zlu pokúša postaviť a ktorého zlo láme.
Nějak mě to nechytlo. Hlavně proto, že postsovětská muslimská zkorumpovaná diktatura není zrovna prostředí, ve kterém bych se chtěl ocitnout (ČV18), byť by to mělo být jen v knize.
Ale ani celková koncepce knihy mě nepřesvědčila. Najednou se objeví lidé, o kterých čtenář neví, jaký vztah mají k ostatním postavám, aby vzápětí zmizely. Najednou se rozjede akce, aby stejně nečekaně a rychle skončila, vystřídaná filozofickými úvahami. Atp.
Ale atmosféru kniha má. Jen mi přišla na můj vkus příliš neuspořádaná a rozháraná. Stylově i dějově.