Tropické noci
Jakub Fránek
Psychologický thriller o tajemstvích, která měla zůstat navždy skryta Eduard Klajner je samotář, který se o dění kolem sebe příliš nezajímá. Žije ve svém chátrajícím domě v malé moravské vesnici a jeho dny plynou jeden za druhým. Kraj sužuje vlna letních veder, v níž se čas stává téměř nehybným. Jednoho tropického večera Eduardův život nenávratně naruší hrůzný objev ve vlastní zahradě — u košaté třešně najde přivázanou mladou dívku, která ztratila vědomí, a možná už nedýchá. A právě tento okamžik vnese do jeho zdánlivě poklidného žití zásadní zlom. Tíseň, jež na něj padne, je neúprosná a on potřebuje za každou cenu odhalit pravdu. Nejen o své rodině, o událostech z dětství, o dávných kamarádech, kteří zmizeli bůhvíkam, ale především sám o sobě.... celý text
Přidat komentář
I když je nesnesitelné horko letních dní v současné slovácké vesnici všudypřítomným elementem valné části knihy, globální témata jako klimatická změna (či politická situace) postavy ani autor neřeší, a i přes příchod nových vedlejších postav se celý děj ubírá příjemně komorním a introspektivním směrem. Čtenář si může užívat popisů všedních dní a charakterů, které jsou blízké každému, kdo kdy žil mimo stín městských sídlišť – od souseda s nadšením pro haraburdí přes nikotinem prolezlou prodavačku po vesnického učitele. Událost, která rozhýbe děj a stane se tématem knihy, nastává již v první pětině.
Postava Eduarda Klainera jde mimo zažité a omílané představy o padesátiletých vesničanech. Pravidelně běhá, přes současnou nezaměstnanost se netopí v dluzích a přes určitou skepsi (zejména v rozhovorech) nepůsobí jako někdo, kdo by se životem jen plahočil.
Mezi ty nejlepší aspekty knihy patří atmosféra všedních (a horkých) letních dní, uvěřitelné a do děje vkusně zařazené vedlejší postavy a zejména popisy myšlenkových pochodů hlavního protagonisty. Kniha si nehraje s tím, že by zadané postupy nebyly již někde napsány a objeveny, ale vypráví příběh, který chce vyprávět.
Anotace knihy možná zbytečné používá termín psychothriller (příhodnější by byl prostě psychologický román, i když napětí zde nechybí, spíše naopak). Kniha nebrzdí s tempem a na ploše dvou set stránek stihne odvyprávět a uzavřít příběh, načrtnout několik postav a obšírně popsat horké letní dny (a noci). Kniha nikdy nejde mimo hranice žánru je osvěžujícím závanem v současné české beletrii zejména lehkostí, s jakou je psaná.
Fránek je torpédoborec přes popisy. Má tu vzácnou schopnost nazývat situace líbezně, vystihovat to hlavní, vystřihnout genius loci moravský vsi, a přitom nezdržovat tempo sáhodlouhostí. Novela je díky tomu čtením na dva kratší večery. A to já můžu. Ještě tak u stý stránky jsem měl silný tušení, že budu v tomhle textu tasit touchdowny. Druhý kilo bohužel příběhově kapičku šumí. Řadu zajímavejch motivů nechá nakonec autor jen lehce nakousanejch, a napětí z prostředí staletejch veder by si zasloužilo nápaditější tečku. Pokud ale spíš než po vypointovaným thrilleru prahnete po zručný psychologický novele, mohly by vám TROPICKÉ NOCI kápnout do noty. Nabízí kapku něco jinýho, než co je anoncovaný na obálce, ale výsledek je rozhodně dílem člověka, na jehož další knížky si počkám.
(SPOILER) Zajímavý počin, který mě hned zaujal. Anotace řekne o příběhu víceméně vše. Z dvou set stránek v hlavě Eduarda na mě taky trochu padla depka, to ale jen ukazuje na autorův um vytvořit uvěřitelnou postavu. Bylo mi divné, že si hlavní postava ze svého dětství nic moc nepamatuje nebo si neuvědomuje, že něco udělal nebo neudělal. Je to až moc okaté nad rámec běžného zapomínání, které se stane každému. Může to poukazovat na nějakou psychickou diagnózu.
Pro mě příjemné překvapení, čekal jsem ještě větší vliv horka na postavy.. Autor dokáže perfektně vtáhnout do děje. Celé se to nese v takovém podivném duchu kdy člověk čeká, co to nakonec bude , i když trochu už tuší. Není to nic přelomového, ale stojí to za přečtení.
Eduard Klajner, starší muž v předdůchodovém věku, jednoho tropického červencového večera najde na své zahradě přivázanou ke stromu mladou ženu, což mu samozřejmě zcela změní jeho staromládenecký usedlý a osamělý život v rodném domě na jihomoravské vsi.
Anotace slibovala "psychologický thriller o tajemstvích, která měla navždy zůstat skryta", proto jsem čekala trochu něco jiného, než jsem dostala. Kniha má poměrně pomalé tempo a žádné velké a nečekané zvraty se v ní nedějí, ani konec není nijak překvapivý, dech vám určitě nevyrazí, někomu bude připadat možná až bezvýrazný, mdlý...
Co se knize ovšem nedá upřít, je skvěle vybudovaná atmosféra, jednak sužujícího tropického vedra, které člověka otupuje a možná mu i trochu zastírá běžné vidění světa, jednak je zde ve zkratce skvěle přiblížen život na vsi se všemi jeho úzkoprsými obyvateli, kteří mají poněkud omezený pohled na svět a pro "upřímné" slovo a verdikt nejdou daleko...
Jakub Fránek rozhodně umí psát, dokáže vykreslit svět, který je uvěřitelný, dovede se ponořit do nitra postavy. Přesto všechno jsem čekala ještě něco víc, chyběla mi ona avizovaná thrillerová složka... Nicméně knížka to určitě není špatná a další autorova tvorba mě bude zajímat...
P. S. Naprosto mě uhranula obálka knihy, ta je podle mě nádherná...
Hodnocení: 3,75 * z 5 *
Tato kniha mě na první pohled zaujala svou krásnou obálkou. A po přečtení anotace jsem věděla, že si knihu s názvem „Tropické noci“ musím přečíst.
Příběh je neskutečně chytlavý a nutí Vás otáčet stránku za stránkou. Autor skvěle popisuje nejen atmosféru moravské vesnice, ale i postavy, které se v ději vyskytují. Během čtení jsem měla pocit jako bych byla v mlze. Příběhy minulosti, trpký osud a jedno děsivé rozhodnutí na mě dopadaly postupně jako těžká deka.
Po dočtení knihy jsem pár minut jen koukala z okna a zpracovávala celý děj.
Pokud máte rádi psychologické thrillery, tak by Vás kniha „Tropické noci“ od Jakuba Fránka rozhodně neměla minout. Za mě je to opravdu velmi povedené čtení.
Poslední dobou čtu samé talentované české autory a mám z toho velikánskou radost! Jen tak dál!