Trosečníci na Grumantu

07.11.2020

Bezpochyby poutavá robinsonáda ruských lovců na Grumantu (Špicberkách), kde museli strávit více jak šest let.
Ve velice těžkých podmínkách se museli vypořádat se základními potřebami, které jsou nutné k přežití. Mít co jíst a sám neskončit jako potrava, mít kde se schovat a čím topit, mít zbraně pro lov a obranu a nástroje pro každodenní používání a mnoho ještě dalších věcí. Kniha není příliš rozsáhlá a soustřeďuje se především na souboj trosečníků s podnebím a zajištěním potravy, méně nebo takřka vůbec se zabývá oněmi dlouhými polárními nocemi, kdy se ke všem strastem ještě musela nutně přidávat i značná deprese a nuda. Tudíž ta bezútěšnost podmínek, kterou tento příběh má dozajista vypodobňovat (ovšem i spolu s nadějí na záchranu), u mě nebyl při čtení tak intenzivní, jak by si po právu zasluhoval.
Každopádně ale se v krutém mrazu a přes skučící vichřici s přívaly sněhu, mihotají nad celým příběhem zasloužené čtyři hvězdy.

16.02.2019

Ke knize jsem se dostal náhodou při přebírání knihovny po dědovi. Náhodně mi skončila v rukou, prolistoval jsem, začetl jsem se do několika stránek a najednou to skončilo tím, že jsem ji během noci přečetl.
Je to knížka pro kluky, z jiné doby (dávno minulé) - klasická robinsonovka. Skupinka prakticky dokonale čestných ruských rybářů ztroskotá na několik let na Grumantu (na Špicberkách) a postupně se tam zabydluje, kolonizuje.
Nejvíce mě překvapilo, že Rusové rybařili až u špicberského pobřeží ještě před "oficiálním objevením" západním světem.
Knížku bych doporučil klukům tak do patnácti let, co chtějí poznat co jejich pradědové kdysi četli, když neměli možnost pařit na tabletech.