Trosečníci z Cap Arcony
Emil František Burian
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/199232/trosecnici-z-cap-arcony-Tmv-199232.jpg
3
3
3
Toto dílo se vrací do roku 1945, do závěru druhé světové války a prvních okamžiků svobody. Autor v něm románovou formou zpracoval vlastní zážitky vězně nacistického koncentračního tábora, který poslední dny války prožíval obzvlášť dramaticky: britská letadla napadla po nacistické provokaci loď s politickými vězni a zapálila ji ... Čtyřem antifašistům se podaří prchnout z nacistického pekla a vrátit se do života. Jejich příběhy mají, zejména v druhé části knihy, až baladický a tajuplný přízvuk. Zachycují věrně typy lidí - antifašistů, spojených jedinou myšlenkou přes všechny národnostní a jiné přehrady, poražených nacistů, kteří již tehdy myslí daleko dopředu na uchování Hitlerova "dědictví", i typy "vítězů", britských vojáků, kteří chtějí osvobozenému světu vtisknout vlastní tvář. Burianova kniha se čte na mnoha místech jako napínavé svědectví, jako vzrušený obraz vzrušené doby.... celý text
Přidat komentář
Příběh koncentráčníků, kterým se podařilo přežít útok anglických letadel na loď Cap Arcona, utéct, a kteří se snaží dostat domů do Čech, je zasazen do období těsně před koncem 2. sv. války. Právě na vyobrazení atmosféry Německa v těchto posledních chvílích je kniha zaměřena. Vylíčení doby je mj. uskutečněno zejména prostřednictvím postav různých národností, se kterými se hlavní hrdinové setkávají, protože každý se ke konci války staví jinak. Tato kniha je svým tematickým zaměřením a jeho zpracováním výjimečná a poskytuje zase trochu jiný úhel pohledu na toto období.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) autobiografické prvky vězni transportyAutorovy další knížky
| 1984 |  Osm odtamtud |
| 1928 | Jazz |
| 1976 | Trosečníci z Cap Arcony |
| 1926 |  Idioteon |
| 1929 |  Černošské tance |
Cap Arcona byla luxusní zaoceánská německá námořní loď využívaná k plavbám z Německa do Jižní Ameriky, kapacita byla přes 1500 pasažérů. Ke konci války byli na loď naloděno přes 4500 vězňů z koncentračních táborů Neuengamme a Fürstengrube, různých národností , vězni byli naloděni i na menší lodě Thielback, Deutschland a Athené. 3. května 1945 zaútočily na lodě britská letadla, v domnění , že lodě převáží německou armádu, 3 lodě byly potopeny jen nebyla potopena Athené, kde vězni vyvolali vzpouru a kapitán vyvěsil bílou vlajku. Příběh v knize je vyprávěním o šesti českých vězních , kteří se rozhodli na vlastní pěst vyrazit zpět do vlasti, ke sběrným spojenecký táborům neměli důvěru, zkušenosti z nacistických lágrů byly příliš živé. Myšlenka knihy i samotný příběh není špatný, ale psaný podivným stylem, který mi moc nesedl.