Trpké víno / Klášterní kostnice
Vlastimil Vondruška
Letopisy královské komory série
< 3. díl >
Pokračování příběhů královského písaře Jiřího Adama z Dobronína. I tentokrát mu jeho představený nejvyšší komoří svěří vyšetřování záhadných případů, s jejichž řešením si nikdo neví rady. V případu nazvaném Trpké víno musí v Praze královský písař se svými pomocníky rozplétat složité klubko rodinných vztahů, které vedou až ke zločinu. Další příběh se odehrává v ženském klášteře v Doksanech. A aby bylo vůbec možné vyšetřovat podivná úmrtí jeptišek, musí Rozárka naoko vstoupit do řádu.... celý text
Přidat komentář
A zase oddychová četba, druhý příběh se mi líbil víc, opět - za vším hledej ženu, tentokrát ctihodnou jeptišku :D
Opět doporučuji všem, kdo mají rádi jednoduché příběhy.
Ubírám na hodnocení za druhý příběh.Ten byl na můj vkus až příliš překombinovaný,nepřehledný.
I třetí kniha série o Jiřím Adamovi z Dobronína je příjemné počtení. Opět je zde nenudící děj, stále co objevovat. Opět je zde dost zamotaná záhada.
Poslech detektivních příběhů příjemně vyplnil volné chvíle.
Rozárka jako jeptiška, nenápadně pátrající, se mi moc líbila.
V prvním příběhu zůstáváme v Praze, kde je Jiří Adam pověřen nejvyšším purkrabím pánem z Vartemberka, aby prověřil záhadné zmizení jeho nevlastního syna Jakuba a také to, zda jeho zmizení může nějak souviset se smrtí jeho vlastního syna Jindřicha. Během pátrání je zatčen i bakalář Petr a případ se začíná víc a víc komplikovat, protože se zdá, že nejde jen o zmizení syna, ale hlavně o loupež spousty šperků...
Druhý příběh nás zavede do doksanského kláštera, kde dochází k záhadným vraždám jeptišek. Zde s vyšetřováním pomáhá hlavně Rozárka, protože JAzD ani Petr by jako muži a navíc laikové neměli do ženského kláštera vůbec přístup...
Tento druhý příběh mi přišel trochu překombinovaný, zbytečně moc nesmyslných vražd a vysvětlení taky trochu pokulhává...
"Já myslím, že se hříšně stýkal s některou řeholnicí. Strašné pomyšlení, že? Pokud ovšem k tomu opravdu docházelo, pak se hřích stal v zahradě za konventem. Ta nespadá pod mou pravomoc. Před Bohem i před naším opatem je za vše, co se děje za zdí, odpovědná abatyše. Dokonce jsem jí jednou tuhle možnost naznačil."
Třetí kniha ze série Letopisů královské komory se nese v klasickém duchu. Tentokrát je o novelu méně, ale čtivost je víceméně totožná od předchozích. Čtivost v případě novel vynahrazuje i fakt, že třeba v Klášterní kostnici je to vyšetřování poněkud kostrbaté a vyústění trošku jak ze světa sci-fi. Líbilo se mi ale to prostředí kláštera v Doksanech a změnu v příběhu v podobě, pro změnu, sériových vražd jeptišek. Rád bych se ale díky příběhu ke klášteru jel podívat, tak snad se brzo i podaří. O chlup lepší i logickým závěrem je novela první – Trpké víno, která se odehrává v pražském prostředí a přidává i trošku důvtipu, kterého není nikdy na škodu.
(SPOILER) Škoda, že ten konec nedává smysl... Jak se dozvěděla pachatelka, že má její sokyně dítě? I když se to vědělo v mužské části, jak se to dostalo až k ní?
Letopisy královské komory 3 sa mi zatiaľ páčili najviac. Oba som si vypočula ako audioknihu v prednese pána Hyhlíka. Celá séria Letopisy kráľovskej komory stojí za to a doporučujem:)
Knihy pana Vondrušky se vždycky krásně čtou, jsou to takové milé oddechovky. Jako nenáročná četba jsou ideální.
Poměrně čtivé, druhý příběh o jeptiškách zbytečně zamotaný a s mnoha vraždami nepravděpodobný.
Dobře se poslouchá jako audiokniha.
Klášterní kostnice - audiočetba v neměnné poutavosti s hříšným tajemstvím.
Záhadné mordy v klášteře - dobře vykonstruovaný příběh v prostředí, kde řád přísnosti střeží sestry proti světským radostem života, i když se utápí v pekle svodů a pomsty.
Víra k askezi není všemocná proti síle života.
Fajn.
Z praxe ( Švýcarsko ) - kláštery byly i pro mladé elitní chovanky elitní, drahou školou, vyučující ruční práce, péči o domácnost, kuchaření, umělecké záliby, hudbu, jazyky a mravy.
Další skvělá kniha pana Vondrušky. Do těchto příběhů jsem se sice zpočátku vžívala hůře, ale nakonec se mi moc líbily.
Tento díl se autorovi opravdu povedl. I když Oldřich z Chlumu zůstává mým favoritem, určitě si přečtu i další případy pána z Dobronína. Nejvíc jsem si oblíbila Rozárku, je to šikovná hospodyně i vyšetřovatelka. :-)
Dvě relativně krátké historické detektivky jsou téměř stejné jako ostatní příběhy trojice vyšetřovatelů písaře Jiřího Adama z Dobronína a jeho společníků Petra a Rozárky. První příběh mi připadal tak nějak uvěřitelnější, ve druhém byly pro mne trochu příliš nepravděpodobné motivy pachatelů. No, je to jen bajka k pobavení a jemnému poučení, takže beru.
Část díla
Autorovy další knížky
2014 | Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
2019 | Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
2002 | Dýka s hadem |
2019 | Falknovská huť |
Standardní Vondruška. Pořád ale slabší než Oldřich z Chlumu. Přehnaná je všestrannost pomocníků. Rozárka - holka z ulice zahraje jeptišku, štětku (to vlastně znala z dřívějška) a v některém z předchozích příběhů bez problémů i mladou šlechtičnu. Student Petr z přehledem obehraje zkušené karbaníky, zneškodní čtyři trénované zbrojnoše, ale jeden hendikepovaný týpek mu uteče. Tohle mě už nebaví.